Content-Length: 113992 | pFad | https://cs.wikipedia.org/wiki/Chilperich_II._Burgundsk%C3%BD

Chilperich II. Burgundský – Wikipedie Přeskočit na obsah

Chilperich II. Burgundský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chilperich II. Burgundský
Narození450
Úmrtí486 (ve věku 35–36 let)
Povolánípanovník
ChoťCaretene
DětiChrodechilda[1]
Chroma
RodičeGondioch
RodDynastie Burgundů
PříbuzníGodomar II., Godegisel a Gundobad (sourozenci)
Chlodomer[2], Chlothar I.[3][4], Childebert I.[5], Klotylda[6] a Ingomer[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Chilperich II. Burgundský (latinsky Chilpericus; 5. století?473/486?) byl princ a král Burgundů. Jeho dcerou byla Chrodechilda, franská královna, manželka Chlodvíka I.

Byl třetím ze čtyř synů Gondiocha, krále Burgundů. Jeho bratry byli Godomar II. Gundobad a Godegisel. Po smrti krále Gondiocha a strýce Chilpericha I. se spolu s bratry stal dědicem království Burgundů. V minulosti historici předpokládali, že bratři vládli společnou suverenitou jako tetrarchové, každý ze svého sídla. Godomar II. ze svého sídla ve Vienne.[7] Godegisel z oblasti dnešní Ženevy, Gundobad z oblasti Valence a Chilperich II. z oblasti Lyonu.[8]

Novější výzkumy informace o společné vládě bratrů silně zpochybňují. Řehoř z Tours téměř o století později ve své historiografii Historia Francorum zaznamenal, že Gundobad s bratry soupeřil v boji o moc. Historik Justin Favrod se domnívá, že Chilperich II. a Godomar II. byli Gundobadem zavraždění ještě dříve než zemřel jejich strýc a král Chilperich I., a proto Burgundům pravděpodobně nikdy nevládli. Zpochybňuje i přesná data úmrtí Gondiochových synů.[9] Novější výzkumy proto předpokládají, že Godomar II. i Chilperich II. byli Gundobadem zavražděni již v roce 476 či 477 a o moc v království Burgundů soupeřili pouze Godegisel s Gundobadem,[10] Jiné zdroje uvádějí, že Godomar II. a Chilperich II. byli zavražděni až v roce 486.[7][11] Podle Řehoře byl Chilperich II. a jeho dva synové na příkaz Gundobada sťati.[8] Chilperichova manželka Agrippina Carétèna[12] byla rovněž zavražděna tak, že jí Gundobad kolem krku nechal uvázat kámen a hodit do studny, ale epitaf na její hrobce ukazuje, že zemřela až v roce 506.[13] Chilpericovy dvě dcery byly odsouzeny k vyhnanství,[14] starší dcera Chroma odešla do kláštera, kde se stala jeptiškou. Druhou dceru Chrodechildu spatřili vyslanci Chlodvíka I., kteří svému králi řekli o její kráse a inteligenci. Chlodvík poté požádal Gundobada o Chrodechildinu ruku. Gundobad se ji prý bál zapřít,[8] ale je pravděpodobné, že Chrodechildu Chlodvíkovi nabídl jako akt diplomacie, nikoli jako akt podřízenosti.

Seznam burgundských králů

[editovat | editovat zdroj]
Seznam burgundských králů
Zdroje se často rozcházejí a tak data o králích Burgundska nemusejí být přesné
Sbírka zákonů Lex Burgundionum:
Hlava III, De la liberté de nos esclaves, cituje jména Gundobadových předků v « královské paměti»:
Gibica, Godomar I., Giselher, Gundahar
Germánie - Porýní
Gibica ?
Historický nebo mytický předek burgundských králů
Godomar I. ? Giselher ? Gundahar ?
Vládli ve stejnou dobu, nebo jeden po druhém?
Království ve Wormsu ?
Gundahar († asi 436/437 ?)
Vládl Sapaudii, (Ženevský region)
a rozšířil království do údolí Rhôny a Saôny
Gondioch († asi 463-473 ?) Chilperich I. († asi 476 ?)
Chilperich I. po smrti Gondiocha vládl sám († asi 476 ?)
Neměl mužské potomky
Čtyři synové Gondiocha
Godomar II.
(† datum úmrtí neznámé, ale před rokem 476. Nevládl[9])
Chilperich II.
(† datum úmrtí neznámé, ale před rokem 476. Nevládl[9])
Otec Chrodechildy
Godegisel
manželka Theodelinda
Gundobad
manželka Carétène († 516)
Godegisel († 500) Gundobad († 516)
Gundobad po smrti Godegisela vládl sám († 516)
Gundobad († 516) Zikmund
kolem roku 494 se oženil s ostrogótskou princeznou, dcerou krále Theodoricha Velikého
Zikmund († 523)
Godomar III. († po roce 534)
V roce 534 království Burgundů zaniklo, stalo se součástí franské říše. Území rozděleno mezi franské krále.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chilpéric II de Burgondie na francouzské Wikipedii.

  1. a b Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  2. Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  3. Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  4. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  5. Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  6. Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  7. a b CAWLEY, Charles. Kings of Burgundy 411-534. fmg.ac [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c GREGORY OF TOURS. History of the Franks: Books I-X / Book II. part 28. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 14. 
  9. a b c FAVROD, Justin. Les Burgondes: un royaume oublié au coeur de l'Europe. [s.l.]: Collection le savoir suisse 142 s. Dostupné online. ISBN 978-2-88074-596-7. S. 74. (francouzsky) 
  10. FAVROD, Justin. Histoire politique du royaume burgonde (443-534). [s.l.]: Bibliothèque historique vaudoise Dostupné online. ISBN 978-2-88454-113-8. S. 452. (francouzsky) 
  11. KAISER, Reinhold. Die Burgunder - Kohlhammer-Urban-Taschenbücher. Bd. 586. Stuttgart: Kohlhammer, 2004. 284 s. Dostupné online. ISBN 978-3-17-016205-1. S. 57, 114 až 116. (německy) 
  12. Généalogie de Agrippine Carétène de Gaule. Geneanet [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 
  13. THEIS, Laurent. Clovis: de l'histoire au mythe. [s.l.]: Editions Complexe Dostupné online. ISBN 978-2-87027-619-8. S. 58. (francouzsky) 
  14. Grégoire de Tour : Histoire des Francs : livre II). remacle.org [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. DOI fr. 








ApplySandwichStrip

pFad - (p)hone/(F)rame/(a)nonymizer/(d)eclutterfier!      Saves Data!


--- a PPN by Garber Painting Akron. With Image Size Reduction included!

Fetched URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Chilperich_II._Burgundsk%C3%BD

Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy