Gorani
| Gorani | |
|---|---|
| Rozšíření |  Irák Írán |
| Počet mluvčích | 200,000–300,000 (2007) |
| Klasifikace | Indoevropské jazyky
|
| Písmo | arabské písmo |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | hac |
| Ethnologue | hac |
| Wikipedie | |
| není | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gorani je skupina dialektů, která patří k severozápadní větvi íránských jazyků. Mluví jí Kurdové v nejjižnějších částech Íránského Kurdistánu a Iráckého Kurdistánu.
Ačkoli jazykem mluví etničtí Kurdové, gorani je od kurdštiny značně odlišné. Naopak je příbuzné a jazykem zazaki, jehož mluvčí se také považují za etnické Kurdy a s nímž tvoří podskupinu uvnitř severozápadních Íránských jazyků. Počet mluvčích se pohybuje mezi 200 a 300 tisíci. Mezi dialekty patří Hewramî, který je od ostatních dialektů dost odlišný.
Mnoho mluvčích vyznává kurdské náboženství jarsanismus, které má mnoho posvátných textů zaznamenaných právě v jazyce gorani. Gorani bylo dříve významným jazykem jihovýchodního Kurdistánu, ale později mnoho mluvčích přešlo na sorání; v 19. století bylo grani pomalu nahrazeno sorání v mnoha městech v Íránu i Iráku.
Původ slova se odvozuje od avestánského slova gairi - hora, ke kterému byl přidán sufix -i, značící obyvatele hor. Má tedy shodný původ[zdroj?] s Gorany, muslimskými Slovany na Balkáně.
