Gustav Landauer
| Gustav Landauer | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. dubna 1870 Karlsruhe |
| Úmrtí | 2. května 1919 (ve věku 49 let) Mnichov |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Místo pohřbení | Nordfriedhof (od 1919) Lesní hřbitov v Mnichově (do 1933; 48°6′31″ s. š., 11°29′45″ v. d.) Nový židovský hřbitov ve Freimannu (od 1933; 48°10′56″ s. š., 11°36′3″ v. d.) |
| Bydliště | Hermsdorf (1902–1908) |
| Národnost | Židé |
| Alma mater | Bismarck-Gymnasium Karlsruhe Humboldtova univerzita Univerzita Heidelberg Štrasburská univerzita |
| Povolání | politik, překladatel, spisovatel, novinář, editor, filozof, knihkupec, vydavatel, dramatik, divadelní kritik, redaktor a dramaturg |
| Choť | Hedwig Lachmann[1] |
| Děti | Brigitte Landauer[2] Charlotte Landauer Gudula Landauer[2] |
| Rodiče | Hermann Landauer[3] a Roese (Rosa) Landauer[3] |
| Příbuzní | Mike Nichols (vnuk) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gustav Landauer (7. dubna 1870 Karlsruhe – 2. května 1919 Mnichov) byl na přelomu 19 a 20. století jedním z předních teoretiků anarchismu v Německu. Byl advokátem sociálního anarchismu a striktním pacifistou. V roce 1919, během německé revoluce, byl krátce komisařem pro osvětu a veřejnou správu v Bavorské republice rad, která však existovala jen krátce.[4]
Landauer je také známý díky svým studiím metafyziky a náboženství, a především překladu Shakespearova díla do němčiny.
Život a kariéra
[editovat | editovat zdroj]Landauer byl druhým dítětem židovských rodičů, Rosy (za svobodna Neubergerová) a Hermana Landauera. [5]
Gustav podporoval anarchismus již v 90. letech 19. století. Tehdy byl obzvláště nadšený individuálním přístupem Maxe Stirnerova a Friedricha Nietzscheho, ale také „varoval před typickým příkladem jednotlivců, kteří nejsou nijak omezováni, což potenciálně vede k zanedbávání solidarity“.[6]
Landauer věřil, že k sociální změně nemůže dojít jen pomocí kontroly státu či ekonomického systému, ale že musí být vyvolána revolucí v mezilidských vztazích.[7] Opravdový socialismus mohl vést pouze ke spojení s touto spirituální prací, jeho slovy: „Námi tolik chtěnou a vysněnou společnost nalezneme pouze pokud se oddělíme od individuálního bytí. Ta se skrývá v tom nejniternějším jádru naší duše. Nakonec je to ta nejstarší a nejobecnější společnost: lidská rasa a vesmír.“[8]
Spolu s manželkou Hedwigou Lachmannovou měli vnuka Mika Nicholsona, který byl americký režisér, spisovatel a producent.[9]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Skepsis und Mystik (1903)
- Die Revolution (trans. Revolution) (1907)
- Aufruf zum Sozialismus (1911) (trans. by David J. Parent as For Socialism. Telos Press, 1978. ISBN 0-914386-11-5)
- Editor of the journal Der Sozialist (trans. The Socialist) from 1893–1899
- "Anarchism in Germany" (1895), "Weak Statesmen, Weaker People" (1910) and "Stand Up Socialist" (1915) are excerpted in Anarchism: A Documentary History of Libertarian Ideas – Volume One: From Anarchy to Anarchism (300 CE–1939), ed. Robert Graham. Black Rose Books, 2005. ISBN 1-55164-250-6
- Gustav Landauer. Gesammelte Schriften Essays Und Reden Zu Literatur, Philosophie, Judentum. (translated title: Collected Writings Essays and Speeches of Literature, Philosophy and Judaica). (Wiley-VCH, 1996) ISBN 3-05-002993-5
- Gustav Landauer. Anarchism in Germany and Other Essays. eds. Stephen Bender and Gabriel Kuhn. Barbary Coast Collective.
- Gustav Landauer. Revolution and Other Writings: A Political Reader, ed. & trans. Gabriel Kuhn; PM Press, 2010. ISBN 978-1-60486-054-2
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2024-07-13].
- ↑ a b Geni.com.
- ↑ Gustav Landauer. www.jewishvirtuallibrary.org [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online.
- ↑ GATES, Henry; JR., Louis. Faces of America: How 12 Extraordinary People Discovered their Pasts. First Edition. vyd. New York: NYU Press, 2010. 288 s. Dostupné online. ISBN 978-0814732649. S. 10.
- ↑ MIETHING, Dominique. Overcoming the preachers of death: Gustav Landauer's reading of Friedrich Nietzsche. Intellectual History Review. 2016-04-02, roč. 26, čís. 2, s. 285–304. Dostupné online [cit. 2020-04-09]. ISSN 1749-6977. DOI 10.1080/17496977.2016.1140404.
- ↑ MENDES-FLOHR, PAUL R.,. Martin Buber : a life of faith and dissent. New Haven: [s.n.] xvii, 405 pages, 8 unnumbered pages of plates s. Dostupné online. ISBN 0-300-15304-X, ISBN 978-0-300-15304-0. OCLC 1048935580
- ↑ LANDAUER, Gustav. Durch Absonderung zur Gemeinschaft. Journal of the Neue Gemeinschaft.
- ↑ WEBER, Bruce. Mike Nichols, Urbane Director Loved by Crowds and Critics, Dies at 83. The New York Times. 2014-11-20. Dostupné online [cit. 2020-04-09]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Thomas Esper. The Anarchism of Gustav Landauer. (Chicago: University of Chicago Press, 1961)
- Ruth Link-Salinger Hyman. Gustav Landauer: Philosopher of Utopia. (Hackett Publishing Company, 1977). ISBN 0-915144-27-1
- Eugene Lunn. Prophet of Community: The Romantic Socialism of Gustav Landauer. (Charles H. Kerr Publishing Company, 1973). ISBN 0-520-02207-6
- Charles B. Maurer. Call to Revolution: The Mystical Anarchism of Gustav Landauer. (Wayne State University Press, 1971). ISBN 0-8143-1441-4
- Michael Löwy, Redemption & Utopia: Jewish Libertarian Thought in Central Europe, a Study in Elective Affinity. Translated by Hope Heaney. Stanford, CA: Stanford University Press, 1992.
- Martin Buber. Paths in Utopia. London: Routledge & Kegan Paul, 1949.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Landauer na Wikimedia Commons
