James Macpherson
| James Macpherson | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. října 1736 Ruthven, Inverness-shire, Skotsko |
| Úmrtí | 17. února 1796 (ve věku 59 let) Belville, Inverness-shire, Skotsko |
| Místo pohřbení | Westminsterské opatství, Londýn |
| Pseudonym | Ossian |
| Povolání | básník, spisovatel, překladatel, politik |
| Národnost | skotská |
| Stát | Spojené království |
| Alma mater | Univerzita v Aberdeenu Edinburská univerzita |
| Literární hnutí | preromantismus |
| Významná díla | Ossianovy zpěvy |
| Děti | Juliet Macpherson[1] |
| Příbuzní | David Brewster Macpherson[1] a Margaret Maria Gordon (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
James Macpherson (27. října 1736, Ruthven, Inverness-shire, Skotsko – 17. února 1796, Belville, Inverness-shire, Skotsko) byl skotský politik a anglicky píšící preromantický básník, spisovatel a překladatel. Proslavil se vydáním údajných překladů děl keltského básníka Ossiana ze 3. století, které výrazně ovlivnily evropskou kulturu a nastupující romantismus na přelomu 18. a 19. století a které jsou dnes všeobecně považované za literární mystifikaci.[2][3]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Ruthenu poblíž skotského města Inverness. V letech 1753–1756 vystudoval teologii na univerzitách v Aberdeenu a Edinburghu, ale pak se vrátil do rodné vesnice a stal se učitelem. Roku 1758 se přestěhoval do Edinburghu, aby se věnoval literární kariéře, a vydal delší báseň The Highlander (Horal) napsanou v hrdinském dvojverší.[4]
Na podnět přátel se začal zajímat o gaelskou lidovou slovesnost, sesbíral celou řadu ústních památek a vydal je roku 1760. Obrovský úspěch tohoto díla ho podnítil k pátrání po dalších památkách a výsledkem této činnosti bylo vydání dvou eposů v rytmizované próze doplněných menšími básněmi, a to Fingal (1761) a Temora (1763), o kterých tvrdil, že jde o překlad děl keltského slepého básníka Ossiana ze 3. století. Souborné vydání všech těchto básní vyšlo roku 1765 s předmluvou skotského duchovního a profesora rétoriky na Edinburské univerzitě Hugha Blaira, který poté, co byly básně označeny za padělky, jejich pravost obhajoval.[2]
Vedle obrovského nadšení, které vydání Ossianových básní vyvolalo po celé Evropě, se okamžitě objevily i kritické hlasy, pochybující o jejich pravosti, zvláště když Macpherson neuveřejnil origenální zdroje s tím, že vydavatel požadoval pouze anglický překlad. Například anglický básník a literární kritik Samuel Johnson tvrdil, že Macpherson našel jen fragmenty starých textů a na jejich základě vytvořil vlastní dílo. Tato teze byla po Macphersenově smrti přijata jako pravdivá.[5]
Roku 1764 odjel Macpherson na Floridu do Pensacoly, aby se stal sekretářem tamějšího guvernéra Johnstona. Pro vzájemné neshody se roku 1766 vrátil do vlasti, věnoval se psaní politických spisů a pamfletů, pořídil prozaický překlad Iliady a v letech 1780–1790 byl členem Dolní sněmovny britského parlamentu. Zemřel v rodném kraji ve svém domě nazvaném Belville (Belleville nebo Balavil) a pochován byl ve Westminsterském opatství v Londýně.[4]
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]
- The Highlander (1758, Horal), delší báseň napsaná v hrdinském dvojverší.
- Fragments of Ancient Poetry Collected in the Highlands of Scotland and Translated from the Gaelic or Erse Language (1760, Fragmenty staré poezie sesbírané na skotské Vysočině a přeložené z gaelského neboli erského jazyka), sbírka patnácti autorem sesbíraných starých ústních památek gaelské lidové slovesnost. Kniha měla velký ohlas, ale současně vyvolala diskuzi o autentičnosti uvedených památek, protože pouze pro některé fragmenty se podařilo nalézt oporu ve středověkých manuskriptech.[6]
- Fingal: An Ancient Epic Poem in Six Books: Together with Several other Poems by Ossian (1761, Fingal, starobylá epická báseň v šesti knihách, spolu s několika dalšími básněmi od Ossiana). Hlavní dějovou linií je tažení skotského krále Fingala do Irska na pomoc poručníku nezletilého krále Cormaka Cuchullinovi proti lochlinskému (skandinávskému) králi Swaranovi, která je doplněna drobnějšími lyricko-epickými skladbami s válečnými a milostnými motivy. Hlavními postavami, které v básních vystupují, jsou kromě Fingala jeho syn, hrdina a bard Ossian, a jeho vnuk Oscar.[2]
- Temora, an Ancient Epic Poem, in Eight Books: Together with Several other Poems composed by Ossian, the Son of Fingal (1763, Temora, starobylá epická báseň v osmi knihách, spolu s několika dalšími básněmi složenými Ossianem, synem Fingala). Epos, který získal své jméno podle názvu královského paláce prvních irských králů (historická Tara), vypráví o dalším tažení krále Fingala do Irska, tentokrát proti Cairbarovi, který se po Cuchullinově smrti neprávem zmocnil vlády, oslavuje Fingalovo vítězství, popisuje hrdinskou smrt Ossianova syna Oscara a je také doplněn dalšími lyrickoepickými skladbami.[5]
- The Works of Ossian, the Son of Fingal (1765, Díla Ossiana, syna Fingala), souborné dvoudílné vydání básní připisovaných Ossianovi s Macpersonovým a Blairovým pojednáním o staré skotské kultuře.[2] Tato literární mystifikace sehrála významnou roli v procesu nastupujícího romantismu . Vyjadřuje jeho nové životní pocity (stesk, zádumčivost, melancholii, tajemnost, vědomí zmarněné velké minulosti, nedosažitelnost ideálu), a to navíc v novém objevném uměleckém tvaru (fragmentárnost, zatlačení děje do pozadí reflexemi a stylistickými prostředky jako je například exklamace). Ossianovy básně byly přijímány jako výtvor severského génia označovaného za „Homéra Severu“.[7] Znamenaly rovněž mimořádný podnět pro rozvoj české prózy. Odhalení toho, že jde o padělek, inspirovalo v dalších zemích obdobné mystifikační pokusy kladoucí si za cíl umělé doplňování chybějící tradice (Rukopis královédvorský a zelenohorský, Velesova kniha a další).[3]
- An Introduction to the History of Great Britain and Ireland (1771, Úvod do dějin Velké Británíe a Irska).
- The Poems of Ossian. A new edition, carefully corrected, and greatly improved (1773, Básně Ossianovy, nové pečlivě opravené a velmi vylepšené vydání), jde vlastně o čtvrté vydání souboru, ve kterém byly mimo jiné doplňkové básně jinak uspořádány.[4]
- Prose translation of the Iliad (1773, Prozaický překlad Iliady).
- The History of Great Britain from the Restoration to the Accession of the House of Hanover (1775, Dějiny Velké Británie od restaurace do nástupu Hannoverské dynastie), tedy britské dějiny z let 1660 až 1714.[4]
České překlady a vydání
[editovat | editovat zdroj]- První český překlad několika zpěvů pořídil roku 1817 František Palacký a uveřejnil je v Prvotinách pěkných umění, což byla literární příloha k c. k. Vídeňským novinám.[8]
- František Ladislav Čelakovský přeložil roku 1826 báseň Carthon doprovázející epos Fingal.[9]
- Ossianovy básně dlé přeloženj anglického Jak. Macphersona, Praha: Jozefa Fetterlowá z Wildenbrunu 1827, přeložil Josef František Hollmann, jedná se o výbor z prvního díla souborného vydání obsahující epos Fingal a dvě z doprovodných básní.
- Překlady několika básní uveřejnil Jaroslav Vrchlický ve své knize Moderní básníci angličtí, Praha: Josef R. Vilímek 1898.
- Básně Ossianovy, Praha: Jan Otto 1903, přeložil Josef Baudiš, výbor.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Kindred Britain.
- ↑ a b c d PROCHÁZKA, Martin, STŘÍBRNÝ, Zdeněk a kol. Slovník anglických spisovatelů. Libri: Praha 2003, druhé doplněné vydání. S. 493-494.
- ↑ a b MACURA, Vladimír, a kol. Slovník světových literárních děl II.. 1. vyd. Praha: Odeon, 1988. 475 s. cnb001277745. S. 10–11.
- ↑ a b c d James Macpherson - Bibliotheca Augustana
- ↑ a b STŘÍBRNÝ, Zdeněk.Dějiny anglické literatury I. Praha: Academia 1977, S. 354-355.
- ↑ HRDINA, Jan. Tajemství slepého pěvce Ossiana. Skotský svět
- ↑ CRAIG, Harding a kol: Dějiny anglické literatury II. Praha: SNKLU 1963, S. 115.
- ↑ ŘEZNÍČEK, Václav. Velký Čech. Praha: J. R. Vilímek 1897. II. kapitola.
- ↑ BAUDIŠ, Josef, úvod ke knize Básně Ossianovy od Jamese Macphersona. Praha: Jan Otto 1903. S. 12.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je James Macpherson
Obrázky, zvuky či videa k tématu James Macpherson na Wikimedia Commons 
Autor James Macpherson ve Wikizdrojích- Autor James Macpherson ve Wikizdrojích (anglicky)
Osoba James Macpherson ve Wikicitátech (anglicky)- Plné texty děl autora James Macpherson na projektu Gutenberg (anglicky)
- (anglicky) James Macpherson – Westminster Abbey
