Kristián III. Dánský

Kristián III. Dánský
	Král dánský a norský
	Kristián III. Dánský
Doba vlády	1534–1559, Dánsko; 1537–1559, Norsko
Narození	12. srpna 1503; Zámek Gottorf
Úmrtí	1. ledna 1559 (ve věku 55 let); Kolding
Předchůdce	Frederik I. Dánský
Nástupce	Frederik II. Dánský
Manželka	Dorotea Sasko-Lauenburská
Potomci	Anna; Frederik; Magnus; Jan; Dorotea
Dynastie	Oldenburkové
Otec	Frederik I. Dánský
Matka	Anna Braniborská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristián III. (12. srpna 1503 – 1. ledna 1559) byl od roku 1534 dánský a od roku 1537 norský král, vévoda šlesvický a holštýnský. Patřil k Oldenburské dynastii.

Biografie

Kristián byl nejstarším synem dánského krále Frederika I. a jeho první manželky Anny Braniborské. Pod jeho vedením zažívala monarchie mohutný rozvoj.

Během své zahraniční cesty v roce 1521 se tehdy osmnáctiletý Kristián ve Wormsu setkal s Martinem Lutherem; toto setkání na něho učinilo silný a nesmazatelný dojem a stal se přesvědčeným luteránem.

V roce 1523 mu jeho otec předal správu části šlesvického a holštýnského vévodství se sídlem v Hadersleben, kde zaváděl reformaci.

Spory o trůn a Hraběcí válka

Když 10. dubna roku 1533 zemřel Kristiánův otec Frederik I., zpěčoval se většinově katolický sněm zvolit luteránsky orientovaného Kristiána; volba byla přesunuta na následující rok. V tomto období byly Dánsko a Norsko bez krále. Luteránská menšina ve sněmu nabídly spolu s purkmistry z Kodaně a Malmö vévodovi Kristiánovi trůn, ten však odmítl, stejně jako podporu Lübecku a Hanzy, neboť by to znamenalo nové závazky. Nato oba purkmistři zahájili kroky k znovudosazení na trůn Kristiána II., který byl uvězněn na hradě Sønderborg. Tak vypukla tzv. Hraběci válka.

Kristián přijal volbu králem teprve po prosbě sněmu, poté, co Lübeck a jeho spojenci v roce 1534 napadli Dánsko a dobyli prvních vítězství. Šlechta ho zvolila 4. června roku 1534 na shromáždění v kostele sv. Sörena v Rye. Říšská rada musela Kristinovi předat větší část své moci, pak teprve volbu přijal. Ve volebním proslovu řekl: „Poté, co Norské království tak velmi na moci a majetku sníženo bylo a obyvatelstvo Norského království samo pána a krále není s to udržet a teď toto království s dánskou korunou na věčné časy je spojeno (...), má podle toho pod Dánskou korunou být a zůstat stejně tak, jako ostatní země Jutsko, Fyn, Sjælland a Skåne, a od nynějška nikdy jako království označováno nebude, nýbrž jako část království Dánska na věčné časy.“ Tím skončila státní svébytnost Norska.

Kristián III. měl na začátku svého panování pouze kontrolu nad Jutskem. V září povstali v severním Jutsku měšťané a sedláci pod vedením Skippera Clementa; povstání byla záhy potlačeno a třebaže Clement prchl, byl brzy jat a 9. září 1536 ve Viborgu oběšen. Mrtvola byla rozčtvrcena a pro výstrahu vystavena a na uťatou hlavu byla nasazena olověná koruna.

Zkraje roku 1535 se přesunula Kristiánova vojska na Fyn, kde Johann Rantzau 11. června v bitvě u Øksnebjergu dobyl rozhodného vítězství nad zatím rozhádanými protivníky. Zhruba současně zvítězila dánsko-švédská flota pod vedením Pedera Skramse u Svendborgsundu nad flotou Lübecku. 29. července 1536 dobyl 33letý Kristián Kodaň a Dánsko bylo opět sjednoceno.

V Norsku panovalo v jižních a severních částech země rozdílná mínění o nástupci Frederika I. V severní části vládl biskup Olav Engelbrektsson a ten se protivil luteránskému králi vší silou a nutil ostatní členy rady ke konfrontaci. Když však Hraběcí válka skončila naprostým Kristiánovým vítězstvím a jeho jednotky vtáhly do Norska, musel Olav opustit zemi. Sněm uznal Kristiána roku 1537 králem a byl rozpuštěn a Norsko ztratilo svou samostatnost.

Během krátké doby, v letech 1534–1536 tedy potlačil povstání měst a sedláků, omezil moc Riksdagu, rozpustil norský sněm a vláda přešla do rukou dánských královských rádců.

Reformace

Další důležité kroky jeho vlády byly v oblasti vztahu s církví. Kristián byl zapáleným luteránem a na základě augšpurské konfese zaváděl reformaci v Dánsku, Norsku a na Islandu, kde se ovšem setkávala se značným odporem. 12. srpna roku 1536 uvěznil tři katolické biskupy – částečně aby zlomil odpor proti reformaci, částečně aby vyvlastněním rozsáhlých církevních majetků získal štít proti velkým pozemkovým vlastníkům. Ve prospěch koruny tedy zkonfiskoval církevní půdu.

Stál na straně Francie a německých protestantů proti císaři Karlu V.; podporoval rozvoj hospodářství a obchodu; zveřejnil dánský překlad bible (1550).

Manželství a potomci

V roce 1525 se Kristián oženil s princeznou Doroteou Sasko-Lauenburskou (1511–1571), dcerou vévody Magnuse I. Sasko-Lauenburského. Z manželství vzešlo pět potomků:

Anna (22. listopadu 1532 – 1. října 1585), ⚭ 1548 August Saský (31. července 1526 – 11. února 1586), kurfiřt saský
Frederik (1. července 1534 – 4. dubna 1588), král dánský a norský od roku 1559 až do své smrti, ⚭ 1572 Žofie Meklenburská (4. září 1557 – 4. října 1631)
Magnus (5. září 1540 – 28. března 1583), holštýnský vévoda, titulární livonský král v letech 1570–1578, ⚭ 1573 Marie Vladimirovna Staritská (1560–1610)
Jan (25. března 1545 – 9. října 1622), vévoda šlesvicko-holštýnsko-sonderburský,
⚭ 1568 Alžběta Brunšvicko-Grubenhagenská (20. března 1550 – 11. února 1586)

⚭ 1588 Anežka Hedvika Anhaltská (12. března 1573 – 3. listopadu 1616)
Dorotea (29. června 1546 – 6. ledna 1617), ⚭ 1561 Vilém Brunšvicko-Lüneburský (4. července 1535 – 20. srpna 1592)

Vývod z předků

Kristián V. Oldenburský

Dietrich Oldenburský

Anežka Hohnsteinsko-Heringenská

Kristián I. Dánský

Gerhard VI. Holštýnsko-Rendsburský

Helvig Holštýnsko-Rendsburská

Kateřina Alžběta Brunšvicko-Lüneburská

Frederik I. Dánský

Fridrich I. Braniborský

Jan Braniborsko-Kulmbašský

Alžběta Bavorská

Dorotea Braniborská

Rudolf III. Saský

Barbara Sasko-Wittenberská

Barbora Lehnická

'Kristián III.'

Fridrich I. Braniborský

Albrecht III. Achilles

Alžběta Bavorská

Jan Cicero Braniborský

Kateřina Lotrinská

Kateřina Brunšvicko-Lüneburská

Markéta Saská

Albrecht II. Habsburský

Anna Habsburská

Alžběta Lucemburská

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián III. Dánský na Wikimedia Commons
http://www.thepeerage.com/p10553.htm#i105525

Předchůdce:
Frederik I. Dánský

Dánský král
1534–1559

Nástupce:
Frederik II. Dánský

Předchůdce:
Frederik I. Dánský

Norský král
1537–1559

Nástupce:
Frederik II. Dánský

Předchůdce:
Frederik I. Dánský

Vévoda Šlesvicko-holštýnský
1533–1559
s bratrem Janem II. od r. 1544
s bratrem Adolfem od r. 1544

Nástupce:
Frederik II. Dánský
Jan II. Hardeslevský
Adolf Holštýnsko-Gottorpský

Dánští králové

Vikinští králové (c. 934–1047)	Gorm Starý • Harald I.¹ • Sven I.^1,³ • Harald II. • Knut II. Veliký^1,³ • Knut III.³ • Magnus I.¹

Estridsenové (1047–1157)	Sven II. • Harald III. • Knut IV. • Olaf I. • Erik I. • Niels • Erik II. • Erik III. • Sven III.

Valdemarové (1157–1375)	Valdemar I. • Knut VI. • Valdemar II. • Erik IV. • Abel • Kryštof I. • Erik VI. • Kryštof II. • Valdemar III. • Valdemar IV.

Folkungové (1376–1387)	Olaf II.¹

Valdemarové (1387–1412)	Markéta I.^1,²

Greifenové (1412–1439)	Erik VII.^1,²

Wittelsbachové (1440–1448)	Kryštof III. Bavorský^1,²

Oldenburkové (1448–1863)	Kristián I.^1,² • Jan I.^1,² • Kristián II.^1,² • Frederik I.^1,² • Kristián III.¹ • Frederik II.¹ • Kristián IV.¹ • Frederik III.¹ • Kristián V.¹ • Frederik IV.¹ • Kristián VI.¹ • Kristián VII.¹ • Kristián VIII.¹ • Frederik VII.

Glücksburkové (od 1863)	Kristián IX. • Frederik VIII. • Kristián X.⁴ • Frederik IX. • Markéta II. • Frederik X.

1 také král norský, 2 také král švédský, 3 také král anglický, 4 také král islandský

Biografie

Spory o trůn a Hraběcí válka

Reformace

Manželství a potomci

Vývod z předků

Externí odkazy

pFad - (p)hone/(F)rame/(a)nonymizer/(d)eclutterfier! Saves Data!