Pupalkovité

Pupalkovité
	Pupalka Oenothera erythrosepala
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	myrtotvaré (Myrtales);
Čeleď	pupalkovité (Onagraceae); Juss., 1789
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pupalkovité (Onagraceae, alternativně Oenotheraceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu myrtotvaré (Myrtales). Jsou to byliny i dřeviny, rozšířené po celém světě. Z českých rostlin sem náleží pupalka, vrbovka a čarovník, z pěstovaných rostlin zejména fuchsie.

Popis

Pupalkovité jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny, keře, výjimečně i stromy dorůstající výšky až 30 metrů. Listy jsou jednoduché, zpravidla vstřícné, u některých zástupců přeslenité nebo střídavé, se zpeřenou žilnatinou. Čepel listů je celokrajná, zubatá až zpeřeně členěná. Palisty jsou drobné a opadavé nebo chybějí. Odění je tvořeno jednoduchými chlupy.

Květy jsou pravidelné nebo souměrné, oboupohlavné nebo řidčeji jednopohlavné, jednotlivé nebo v úžlabních či vrcholových květenstvích. Kališní i korunní lístky jsou volné, nejčastěji 4-četné, řidčeji 2 nebo až 7-četné. Kalich je zelený nebo zbarvený, korunní lístky mohou být nehetnaté. U některých zástupců koruna chybí. Nápadným a charakteristickým znakem této čeledi je trubkovitá až nálevkovitá češule (hypanthium) nad semeníkem, nesoucí na vrcholu kališní a korunní lístky. Někdy se označuje jako květní trubka. Tento útvar chybí pouze u rodu zakucelka (Ludwigia). Tyčinek je stejný počet nebo dvojnásobek než kališních cípů, zřídka je jejich počet redukován. Semeník je spodní, počet plodolistů i komůrek odpovídá počtu kališních lístků. Čnělka je jediná, s hlavatou nebo laločnatou bliznou. Plodem je tobolka, bobule nebo oříšek. Semena jsou drobná, bez endospermu.^[1]^[2]^[3]

Detail květu vrbovky úzkolisté (Epilobium angustifolium)
Pukající tobolka vrbovky malokvěté (Epilobium parviflorum)
Vodní bylina Ludwigia sedioides
Květy fuchsie Fuchsia splendens

Rozšíření

Čeleď obsahuje asi 650 druhů ve 22 rodech.^[4] Největší rody jsou vrbovka (Epilobium, asi 160 druhů), pupalka (Oenothera, 120 druhů), fuchsie (Fuchsia, 110 druhů) a zakucelka (Ludwigia, 80 druhů).^[2] Pupalkovité jsou celosvětově rozšířenou čeledí. Centrum největší druhové diversity je v západních oblastech Severní Ameriky.^[2], druhotné centrum je v Andách a tropické Jižní Americe.^[5]

V naší květeně jsou zastoupeny rody vrbovka (Epilobium), pupalka (Oenothera) a čarovník (Circaea). V západní a střední Evropě se mimo tyto rody vyskytuje ještě zakucelka bahenní (Ludwigia palustris), považovaná v Česku za vyhynulý druh. Mnoho druhů pupalek pochází ze Severní Ameriky a v Evropě zdomácněly.^[3]^[6]

Ekologické interakce

Květy pupalkovitých produkují nektar a jsou nejčastěji opylovány hmyzem, zejména včelami, lišaji a jinými můrami a mouchami. Květy fuchsií jsou často opylovány ptáky (v tropické Americe kolibříky, na Novém Zélandu medosavkami). Asi polovina druhů čeledi je samosprašná. U některých rodů je samoopylení zabráněno protandrií (vrbovka, lokanka, poronek), u jiných protogynií (fuchsie). Některé druhy fuchsií jsou dvoudomé.^[5]

Semena ze suchých plodů bývají šířena větrem, vodou nebo mravenci. U některých zástupců jsou semena okřídlená (Hauya) nebo s chomáčem prodloužených chlupů (vrbovka).^[5] Bobule fuchsií vyhledávají ptáci. Oříškovité plody čarovníku mají na povrchu háčkovité chlupy a snadno se přichytí na srsti zvířat.^[5]

Taxonomie

Čeleď pupalkovité je jasně definovaná a monofyletická skupina. Rod Ludwigia tvoří sesterskou větev všech ostatních rodů.^[5]

V současné taxonomii je čeleď členěna na dvě podčeledi:

Jussiaeoideae (syn. Ludwigioideae) – jen rod Ludwigia, chybí květní trubka, čnělka je krátká
Onagroideae – ostatní rody, s květní trubkou a dlouhou čnělkou

Nejblíže příbuznou skupinou je podle kladogramů APG čeleď kyprejovité (Lythraceae).^[4]

Zástupci

Camissonia
čarovník (Circaea)
fuchsie (Fuchsia)
lokanka (Clarkia), též svíčkovec a zářivka
poronek (Lopezia)
pupalka (Oenothera)
vrbovka (Epilobium, syn. Chamerion)
zakucelka (Ludwigia)^[7]

Význam

Řada druhů pupalkovitých má nápadné a někdy i zajímavě tvarované květy a jsou pěstovány jako okrasné rostliny. Náleží mezi ně zejména různé druhy fuchsií, pupalek a lokanky.^[2]

Pupalkový olej, získávaný ze semen pupalky dvouleté a příbuzných druhů, je široce používán jako potravní doplněk při dermatitidách, premenstruačním syndromu a při vysoké hladině cholesterolu.

Okrasný kultivar fuchsie
Lokanka Clarkia pulchella
Svíčkovec Gaura lindheimeri
Květ pupalky dvouleté (Oenothera biennis)

Přehled rodů

Camissonia, Cammissoniopsis, Chylismia, Chylismiella, Circaea, Clarkia (včetně Godetia a Gaura), Epilobium, Eremothera, Eulobus, Fuchsia, Gayophytum, Gongylocarpus, Hauya, Lopezia, Ludwigia, Megacorax, Neoholmgrenia, Oenothera, Tetrapteron, Xylonagra^[8]^[9]

Odkazy

Reference

↑ Flora of China: Onagraceae [online]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.
↑ ^a ^b SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0.
↑ ^a ^b STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.
↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016 [cit. 2017-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-09. (anglicky)
↑ WAGNER, Warren L.; HOCH, Peter C.; RAVEN, Peter H. Revised Classification of the Onagraceae. Systematic Botany Monographs. Sep. 2007, čís. 83. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu pupalkovité na Wikimedia Commons
Taxon Onagraceae ve Wikidruzích

[flchina-1] Flora of China: Onagraceae [online]. Dostupné online.

[judd-2] JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.

[kv5-3] SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0.

[mobot-4] STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky)

[neoflo-5] SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.

[fleu-6] Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.

[botsl-7] SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.

[catlif-8] HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016 [cit. 2017-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-09. (anglicky)

[wagner-9] WAGNER, Warren L.; HOCH, Peter C.; RAVEN, Peter H. Revised Classification of the Onagraceae. Systematic Botany Monographs. Sep. 2007, čís. 83. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]