Rektor Univerzity Karlovy

Rektor Univerzity Karlovy
Znak Univerzity Karlovy
Úřadující prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. od 1. února 2022
Sídlo	Karolinum
Nominuje	Akademický senát UK
Jmenuje	prezident České republiky
Funkční období	čtyřleté, nejvýše dvě za sebou
První ve funkci	Jindřich z Etwatu neboli z Prenzlau, od 1366
Vytvoření	Listina Karla IV. 7. dubna 1348
Webová stránka	www.cuni.cz
Seznam rektorů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rektor Univerzity Karlovy je volený akademický orgán. Představuje hlavu celé univerzity a je ztělesněn osobou z její akademické obce. Vysokou školu zastupuje navenek a jedná jejím jménem. Od února 2022 je 509. rektorkou profesorka Milena Králíčková jako první žena v této funkci od založení univerzity.

Historie

Rektor býval od středověku vrcholným reprezentantem volené univerzitní samosprávy. Z nejstaršího období existence pražské univerzity se nedochovaly rektorské úřední knihy. Z tohoto důvodu nejsou známa jména všech rektorů v předhusitském období. Funkce rektora existovala snad již od založení univerzity a rektoři bývali po své volbě do úřadu uváděni ve svatovítské katedrále. Nesporně lze funkci rektora v Praze sledovat od roku 1358. První v pramenech jménem doložený rektor pražského vysokého učení byl roku 1366 Jindřich z Etwatu. Nejstarší doložená volba rektora se konala v roce 1368, kdy byl rektorem zvolen mistr Jindřich z Nanexen.

Rektor byl původně volen na jeden rok. Od poloviny osmdesátých let 14. století byl volen jen na jeden semestr a volba probíhala vždy o svátcích sv. Jiří a sv. Havla, od roku 1403 první všední den po těchto svátcích. V době husitských válek se rektorský mandát opět prodloužil na rok a docházelo i k různým nepravidelnostem.

Jaroslav Procházka, rektor v letech 1958–1966

Mezi roky 1638–1654 byl rektorský úřad zrušen a císař Ferdinand III. řídil univerzitu skrze úředníka, tzv. protektora. Od přijetí univerzity mezi zemské stavy císařem Leopoldem II. v roce 1791 vznikl předpoklad účasti rektora na zemském sněmu. K jeho účasti poprvé došlo až v roce 1845.

S nástupem komunistického totalitního režimu byla zákonem o vysokých školách z roku 1950 zrušena volba rektora. K výběru kandidáta byl založen Státní výbor. Fakticky však o nominantu rozhodoval Ústřední výbor KSČ. Prezident republiky rektora jmenoval na tříleté období na návrh vlády. Zákon z roku 1956 již neobsahoval tříletý mandát. Rektor Jaroslav Procházka tak ve funkci setrval od akademického roku 1956/1957 osm let, dokud nebyl roku 1966 – v době uvolnění – schválen zákon, jenž opět zavedl tajnou volbu členy vědecké rady univerzity na tři roky, a to nejvýše ve dvou navazujících obdobích. V roce 1969 se po okupaci Československa ze srpna 1968 stal rektorem Josef Charvát, který však nebyl potvrzen ministrem školství. V roce 1970 jej nahradil Bedřich Švestka, vybraný a vnucený komunistickou stranou, ačkoli byl formálně zvolen pozměněnou vědeckou radou. V roce 1976 se pak naposledy v komunistickém zřízení uskutečnila rektorská volba i inaugurace ve Vlasteneckém sále Karolina. Poté, až do sametové revoluce, byl rektor podle zákona z roku 1980 pouze jmenován prezidentem republiky na návrh vlády, a to bez stanovení délky mandátu.

Insignie a inaugurace

Inaugurace rektorky Mileny Králíčkové v Karolinu

Insignie představují výsostné znaky instituce, jejíž moc je přenesena na hodnostáře, kteří jsou zmocněni insignie nosit. Rektorské insignie navenek vyjadřují pravomoci a odpovědnost hlavy univerzity. Nošeny jsou při slavnostních ceremoniích a událostech. Na rozdíl od středověku je jejich význam především symbolický.

• Pečetidlo – symbolizuje univerzitu, jakožto instituci státu a vyjadřuje všechna práva, která stát svěřil a propůčil univerzitě. Vyobrazen je na něm český a římský král, který v pokleku podává složenou základní listinu s visutou pečetí svatému Václavovi. Stříbrné pečetidlo pochází z počátku vysokého učení.
• Žezlo – origenál vyrobený zlatníkem Janem Tenglerem v roce 1883 byl v 50. letech dvacátého století zrestaurován jeho vnukem Aloisem Tenglerem. Ten pro snazší manipulaci žezlo rozdělil na dva sešroubované díly, s délkou stonku 131 cm. Žezlo od založení univerzity symbolizuje rektorskou pravomoc nad akademickou obcí; nosí jej pedel. Univerzita disponuje i dalšími žezly.
• Katénní medaile (medaile zavěšená na řetězu) – medaile je na 120cm dlouhém řetězu z 25 článků, s dvojnásobně provlékaným uzlem. Medaili univerzitě věnovalo České vysoké učení technické v roce 1948. Jejím zhotovitelem se stal Otakar Španiel. Líc obsahuje oraz pečetního pole nejstaršího pečetidla s opisem „Rector Magnificus Universitatis Carolinae Pragensis“. Na rubu je opis „Universitě Karlově České vysoké učení technické“. Medaile vyjadřuje důstojnost nejvyššího akademického úřadu univerzity a symbolizuje práva propůjčená rektoru.
• Klíč – vyrobený v secesním stylu podle návrhu výtvarníka Franty Anýže z roku 1901. Představuje symbol správy majetku a jmění univerzity.
• Prsten – symbolizuje nerozdílné pouto s akademickou obcí univerzity.

K dalším univerzitním insigniím se řadí šestnáct medailí akademických hodnostářů zavěšených na řetězech, medaile děkana Katolické teologické fakulty, medaile děkana Evangelické teologické fakulty a medaile děkana Husitské teologické fakulty.

Inaugurace (instalace, dobově také komendace, konfirmace, investitura) rektora, zvoleného v říjnu předchozího roku, probíhá ve Velké aule Karolina. Aula vznikla v roce 1386 rekonstrukcí hodovní síně dvorního bankéře Rotleva v paláci, který roku 1383 daroval král Václav IV. pražskému vysokému učení. Až na výjimky se od počátku inaugurace rektorů odehrávala ve Velké aule. Obřad se průběhem podobá imatrikulaci. Z Týnského chrámu se do Karolina vrátil v roce 1873 v souvislosti s ústupem náboženské složky a dominancí profánního charakteru. Jeho průběh získal moderní podobu ve dvacátém století, se zachováním rituálních částí v podobě slavnostního průvodu, předání inauguračních insignií a vrcholném aktu, samotném slibu. Rektorovi jsou při obřadu předány tzv. inaugurační insignie – pečetidlo, klíč a prsten. Slib „Spondeo ac policeor“ je pronesen přiložením dvou prstů na žezlo. Natupující hlava univerzity se jím zavazuje k výkonu funkce podle nejlepšího svědomí, k obraně všech práv plynoucích ze zákona a k úsilí o rozkvět univerzity.

Zatímco vzhled taláru pedela zůstal nezměněn od šestnáctého století, podoba talárů rektora, kvestora, profesorů a děkanů byla vytvořena ve století dvacátém. Rektorský talár má purpurovou barvu a je opatřen šálovým límcem z šedivé kožešiny, tzv. popelky. Prorektoři nosí límce s červeným sametem a ostatní funkcionáři s černým sametem.

Původní šat univerzitních hodnostářů byl zrušen císařem Josefem II. v roce 1784, s cílem vyjádřit nadvládu státní moci nad univerzitami. Obřadní šat soukenných talárů univerzita obnovila v roce 1922, nejdříve pro rektora a děkany, po druhé světové válce i pro další hodnostáře. Předlohou se stala reverenda, renesančně humanistický oděv vzdělanců.

• 
• 
• 
• 

Inaugurace Mileny Králíčkové rektorkou Univerzity Karlovy v historickém Karolinu. Odstupující rektor Tomáš Zima předává žezlo jako symbol rektorské pravomoci nastupující rektorce Králíčkové, která na něj skládá sklib „Spondeo ac policeor“.

Pravomoce

Rektor jedná za univerzitu navenek, činí rozhodnutí, kterými disponuje na základě vysokoškolského zákona České republiky. Je členem České konference rektorů.

Rektor jmenuje a odvolává děkany sedmnácti fakult univerzity, kvestora, prorektory, členy vědecké rady a disciplinární komise univerzity, předkládá rozpočet, výroční zprávu o hospodaření a hodnocení a vydává opatření.

Charakteristika

Rektora jmenuje a odvolává na návrh Akademického senátu Univerzity Karlovy prezident České republiky. Návrh na jmenování je předkládán prostřednictvím ministra školství, mládeže a tělovýchovy, který také navrhuje mzdu. Funkční období je čtyřleté a stejná osoba může funkci vykonávat nejvýše dvě po sobě jdoucí období.

Úřad výkonu funkce se nazývá rektorát a sídlí v Karolinu.

Kolegium rektorky

Kolegium rektorky představuje stálý poradní orgán rektora.

• prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. – rektorka
  • MUDr. Josef Fontana, Ph.D. – prorektor pro strategie a rozvoj
  • prof. RNDr. Tomáš Skopal, Ph.D. – prorektor pro informační technologie
  • doc. RNDr. Martin Vlach, Ph.D. – prorektor pro vnější vztahy
  • prof. RNDr. Markéta Martínková, Ph.D. – prorektorka pro studijní záležitosti
  • prof. PhDr. Eva Voldřichová Beránková, Ph.D. – prorektorka pro zahraniční záležitosti
  • doc. MUDr. Jan Polák, Ph.D., MBA – prorektor pro koncepci a kvalitu studia
  • prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc. – prorektor pro akademické kvalifikace
  • prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D. – prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost
    • Ing. Lenka Henebergová – členka kolegia pro sociální záležitosti a udržitelný rozvoj
    • Mgr. et Mgr. David Hurný – člen kolegia pro rozvoj pedagogických kompetencí akademických pracovníků
    • Mgr. Jan Jindra – člen kolegia pro eGovernment a bezpečnost
    • prof. PhDr. Lenka Rovná, CSc. – členka kolegia pro 4EU+
    • Mgr. Otomar Sláma, MBA, MPA – člen kolegia pro znalostní a technologický transfer
    • ThLic. Mgr. Karolína Štauberová – zástupkyně studentů
    • Mgr. Martin Maňásek – kvestor
    • Mgr. Petra Štanclová – kancléřka Univerzity Karlovy
    • prof. Ing. František Zahálka, Ph.D. – předseda Akademického senátu Univerzity Karlovy

Související články

• Seznam rektorů a prorektorů Univerzity Karlovy od roku 1990

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu rektor Univerzity Karlovy na Wikimedia Commons
• Rektor UK – oficiální stránky
• Rektorát UK – oficiální stránky
• Rektor a Univerzita Karlova. Forum [PDF]. Univerzita Karlova, 2006. Dostupné online.