Sojuz T-2

Sojuz T-2
Sojuz T-2
Údaje o lodi
COSPAR	1980-45A
Hmotnost	6 850 kg
Údaje o letu
Volací znak	Юпитер ("Jupiter")
Členů posádky	2
Datum startu	5. června 1980 14:19:30 UTC
Kosmodrom	Bajkonur, Kazachstán
Vzletová rampa	LC1
Nosná raketa	Sojuz
Délka letu	3 d 22 h 19 m 30 s
Datum přistání	9. června 1980 12:39:00 UTC
Spojení se stanicí
Apogeum	249,0 km
Perigeum	202,0 km
Sklon dráhy	51,6°
Doba oběhu	88,7 min
Počet oběhů	62
Navigace
	Předchozí; Sojuz 36 Následující; Sojuz 37

Sojuz T-2 byl nový typ zdokonalené kosmické lodě SSSR z roku 1980, se kterou letěla posádka. Předchozí lety lodí typu Sojuz T byly bezpilotní. Se Sojuzem T-2 přiletěli na sovětskou orbitální stanici Saljut 6. Podle katalogu COSPAR dostal Sojuz označení 1980-45A. Byl to 72. registrovaný let kosmické lodě s lidmi na palubě ze Země. Jejím volacím znakem byl JUPITER.^[1]

Posádka

Dvoučlennou posádku tvořili tito kosmonauti:

Jurij Malyšev, velitel, Ukrajinec, 38 roků, první let do kosmu
Vladimir Aksjonov, palubní inženýr, Rus, 45 roků, druhý let do kosmu

Průběh letu

Start

Loď odstartovala 5. června 1980 odpoledne z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Sojuz U. Start se vydařil, loď se dostala na orbitu 191 – 269 km, bez problémů fungoval i zapnutý systém automatického přibližování. Protože se však zdálo posádce přibližování lodi ke stanici pomalé, poslední fázi manévru převzal Aksjonov a úspěšně loď 6. června odpoledne připojil.

Práce na stanici

Během poměrně krátkého pobytu oba kosmonauti pomáhali čtvrté stálé posádce Leonid Popov – Valerij Rjumin s řadou prací, experimentů i televizním přenosem. Nicméně, hlavním posláním obou bylo vyzkoušet nový druh lodě.

Odlet domů

Oba kosmonauti nastoupili 9. června 1980 do své lodě, po několika hodinách se od stanice odpojili a zahájili sestupný manévr. Orbitální část lodě se nad Kamčatkou oddělila od zbytku lodě včetně 130 kg odpadu a zanikla v atmosféře až za 92 dní. Oddělila i kabina s kosmonauty a s pomocí padákového systému i motorů přistála téhož dne, tedy 9.6.1970 asi 200 km od Džezkazganu na území Kazachstánu.^[2]^[1]

Stanice Saljut 6 zůstala na oběžné dráze Země i se svou stálou posádkou.

Konstrukce Sojuzu

Oproti předchozímu typu Sojuzu byl nový sice vnějšími rozměry i tvarem stejné, ale vnitřek byl změněn.^[3] Díky vývoji mikroelektroniky byly instalovány nové typy počítačů i obrazovek, zmodernizovány byl i jejich programy (orientace, stabilizace, manévrovací schopnosti). Byl dodán nový typ lehčích nádrží na pohonné hmoty. Snížení váhy pak umožnilo namontovat třetí křeslo kosmonauta. Byly instalovány také sluneční baterie. Hmotnost lodě byla 6850 kg. Délka lodě byla 698 cm, průměr 272 cm. Sestavena byla ze tří částí: SA – návratový modul, BO – obytná sekce a PAO – přístrojová sekce.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 313.
↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Vladimír Viktorovič Aksjonov, s. 35.
↑ CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987. Kapitola Nový typ dopravní lodi, s. 131.

Externí odkazy

[Encyklopedie-1] VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 313.

[Codr-2] CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Vladimír Viktorovič Aksjonov, s. 35.

[Sny-3] CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987. Kapitola Nový typ dopravní lodi, s. 131.

[1]

[2]

[3]

Kosmické lodi Sojuz a jejich seznam

Sojuz-MS (2016– )	MS-01 • MS-02 • MS-03 • MS-04 • MS-05 • MS-06 • MS-07 • MS-08 • MS-09 • MS-10 • MS-11 • MS-12 • MS-13 • MS-14 • MS-15 • MS-16 • MS-17 • MS-18 • MS-19 • MS-20 • MS-21 • MS-22 • MS-23 • MS-24 • MS-25 • MS-26 • MS-27 (plánováno) • MS-28 (plánováno)

Sojuz-TMA-M (2010–2016)	TMA-01M • TMA-02M • TMA-03M • TMA-04M • TMA-05M • TMA-06M • TMA-07M • TMA-08M • TMA-09M • TMA-10M • TMA-11M • TMA-12M • TMA-13M • TMA-14M • TMA-15M • TMA-16M • TMA-17M • TMA-18M • TMA-19M • TMA-20M

Sojuz-TMA (2003–2011)	TMA-1 • TMA-2 • TMA-3 • TMA-4 • TMA-5 • TMA-6 • TMA-7 • TMA-8 • TMA-9 • TMA-10 • TMA-11 • TMA-12 • TMA-13 • TMA-14 • TMA-15 • TMA-16 • TMA-17 • TMA-18 • TMA-19 • TMA-20 • TMA-21 • TMA-22

Sojuz-TM (1986–2003)	TM-2 • TM-3 • TM-4 • TM-5 • TM-6 • TM-7 • TM-8 • TM-9 • TM-10 • TM-11 • TM-12 • TM-13 • TM-14 • TM-15 • TM-16 • TM-17 • TM-18 • TM-19 • TM-20 • TM-21 • TM-22 • TM-23 • TM-24 • TM-25 • TM-26 • TM-27 • TM-28 • TM-29 • TM-30 • TM-31 • TM-32 • TM-33 • TM-34

Sojuz-T (1976–1986)	T-2 • T-3 • T-4 • T-5 • T-6 • T-7 • T-8 • T-9 • T-10-1 • T-10 • T-11 • T-12 • T-13 • T-14 • T-15

Sojuz 7K-TM (1975–1976)	16 • 19 • 22

Sojuz 7K-T (1973–1981)	12 • 13 • 14 • 15 • 17 • 18a • 18 • 20 • 21 • 23 • 24 • 25 • 26 • 27 • 28 • 29 • 30 • 31 • 32 • 33 • 34 • 35 • 36 • 37 • 38 • 39 • 40

Sojuz 7K-OKS (1971)	10 • 11

Sojuz 7K-OK (1966–1971)	1 • 3 • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 9

Nepilotované	Kosmos 133 • Kosmos 140 • Kosmos 186 a Kosmos 188 • Kosmos 212 • Kosmos 213 • Kosmos 238 • Sojuz 2 • Kosmos 379 • Kosmos 396 • Kosmos 398 • Kosmos 434 • Kosmos 496 • Kosmos 573 • Kosmos 613 • Kosmos 638 • Kosmos 670 • Kosmos 672 • Kosmos 772 • Kosmos 869 • Kosmos 1001 • Kosmos 1074 • Sojuz 20 • Sojuz T-1 • Sojuz TM-1

Sojuz 7K-L1 (1966–1970)	viz program Zond