Alice Mallorská
| Alice Mallorská | |
|---|---|
| Narození | 1341 Kyperské království |
| Úmrtí | po roce 1376 |
| Manžel | Filip z Ibelinu |
| Rod | Barcelonští |
| Otec | Ferdinand Mallorský |
| Matka | Eschive z Lusignanu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alice Mallorská (1341 – po 1376) byla kyperská šlechtična, pravnučka krále Jakuba II. Mallorského a vnučka krále Huga IV. Kyperského. Jejím manželem byl kyperský senešal Filip z Ibelinu, který byl uvězněn v Janově za vraždu Alicina strýce, krále Petra I. Později se stala milenkou kyperského velkoadmirála Jeana de Moustry.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Alice se narodila na Kypru v roce 1341 jako jediné dítě vikomta z Aumelas Ferdinanda a Eschive de Lusignan, nejstarší dcery krále Huga IV. Kyperského a Alix z Ibelinu. Jejím dědečkem z otcovy strany byl Ferdinand, syn krále Jakuba II. Mallorského. V době jejího narození byla její matka držena v zajetí králem Hugem v důsledku jeho násilné hádky s Aliciným otcem, Ferdinandem, který byl vypovězen z království. Král obvinil Ferdinandovu matku Isabelu z Ibelinu z čarodějnictví. Protože její otec zemřel v exilu v Aumelas, někdy mezi jejím narozením a rokem 1347, Alice ho nikdy nepoznala.
Manželství
[editovat | editovat zdroj]Dne 26. července 1355 se provdala za jednoho ze svých příbuzných, Filipa z Ibelinu, syna Baliana a jeho druhé manželky. Vzhledem k tomu, že byli příbuzní v rámci zakázaných stupňů pokrevnosti, bylo pro jejich manželství vyžadováno papežské povolení.[1] Její strýc, který se v roce 1358 stal po Hugovi IV. králem Petrem I. Kyperským, byl s Filipovým sňatkem s Alicí, která byla jako jeho neteř blízkou členkou kyperské královské rodiny, velmi nespokojen. Jako odplatu ho vyhnal z království. Alice byla násilně zadržena na ostrově a bylo jí zakázáno následovat svého manžela v exilu. Není známo, zda měla s Filipem nějaké děti.
Alicina matka zemřela v roce 1363 během vypuknutí moru. O čtyři roky později, v roce 1367, se Filip vrátil na Kypr a v roce 1369 převzal vedení povstání proti králi Petrovi a skupině baronů, kteří ho následně zavraždili. Po královraždě se na trůn dostal nezletilý králův syn Petr II., jehož regenty byla jeho matka Eleonora a strýcové Jan a Jakub. Eleonora podezírala Jana a Jakuba z toho, že byli součástí spiknutí s cílem zavraždit Petra II. Filip byl okamžitě jmenován kyperským senešalem; po janovské invazi v roce 1373 (kterou tajně zařídila královna Eleonora) byl však nejprve uvězněn ve Famagustě, poté poslán do vězení v Janově, kde byl někdy v letech 1374 až 1376 sťat.
Milostné poměry
[editovat | editovat zdroj]V roce 1370 se podle Rudta-Collenberga stala milenkou kyperského velkoadmirála Jeana de Moustry.[2] Stejně jako u jejího manžela není zaznamenáno, zda se jí z románku s admirálem narodily nějaké děti. Objevily se také zvěsti, že měla poměr s janovským admirálem Pietrem di Campo Fregosa, který měl co dočinění se smrtí jejího manžela.[3] V Amadiho kronice bylo zaznamenáno, že Alice Filipa nezachránila před popravou, protože se bála jeho pomsty, pokud by byl propuštěn.[3]
Zemřela v nezaznamenané datum někdy po roce 1376.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alice of Majorca na anglické Wikipedii.
- ↑ EDBURY, Peter; SCHABEL, Chris. The Papacy and King Peter I of Cyprus. Příprava vydání Alexander D. Beihammer, Angel Nicolaou-Konnari. Svazek 10. Turnhout, Belgium: Brepols Publishers Dostupné online. ISBN 978-2-503-59856-7, ISBN 978-2-503-59857-4. DOI 10.1484/m.mednex-eb.5.128465. S. 177–239. (anglicky) DOI: 10.1484/M.MEDNEX-EB.5.128465.
- ↑ HILL, George. A History of Cyprus: Volume 2: The Frankish Period, 1192–1432. Svazek 2. Cambridge: Cambridge University Press (Cambridge Library Collection - European History). Dostupné online. ISBN 978-1-108-02063-3. DOI: 10.1017/CBO9780511751714.
- ↑ a b GRAINDOR, Paul; GRÉGOIRE, Henri. Byzantion: Revue Internationale Des Études Byzantines. [s.l.]: Fondation Byzantine 804 s. Dostupné online. S. 418. (francouzsky) Google-Books-ID: WRMKAAAAIAAJ.