Přeskočit na obsah

Zápor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zápor (negace) v lingvistice znamená popření obsahu věty (výpovědi), části věty, větného členu nebo slova.

Druhy záporu

[editovat | editovat zdroj]

Rozlišuje se zápor:

  • větný – popírá obsah věty, může být:
    • obecný, kdy popírá všechny možné případy: Nikdo nepřišel.,
    • částečný, který popírá jen část případů: Někdo nepřišel.
Prostředky tvoření:
  1. záporka ne před určitým slovesem: Dopis jsem nedostal.
  2. záporná zájmena, záporná příslovce + záporné sloveso určité: Nikdo ho nikdy neviděl.
  3. záporka ani + záporné sloveso určité: Neozval se ani hlásek.
  • členský - popírá platnost jednoho větného členu: Ne mně, ale jemu to říkej.
  • slovní - popírá význam samotného slova. Tvoří se pomocí záporky ne- a vytváří se od podstatných a přídavných jmen, příslovcí a číslovek, výjimečně zájmen: nechuť, nechutný, nechutně, nejeden, nemnoho, nejá. Kladné a záporné slovo zpravidla vytvářejí antonymní dvojici: přítel - nepřítel, velký - nevelký; u některých slov původní (kladný) význam zanikl a užívá se pouze záporný výraz: nezbeda, nerost. Ve staré češtině se záporná předpona ne- přidávala i pro zesílení negativity daného slova, které tak navzdory záporce představují synonymní výrazy (např. urvalý - neurvalý, v současné češtině se zachovaly dvojice stvůra - nestvůra a svár - nesvár).[1][2]

Všechny tři formy záporu si mohou vzájemně konkurovat, přičemž se mírně mění význam věty: není to vhodné – je to nikoli vhodné – je to nevhodné.

V češtině se zápor tvoří obvykle záporkou ne, která se často připojuje jako předpona (nemám, neznámý), u zájmen a příslovcí předponou ni- (nikdo, nijak), případně záporné je již slovo samo (žádný).

Ve slovanských jazycích (včetně češtiny) je možná kumulace záporných slov ve větě, např. Nikdy to nikomu neříkej. V germánských jazycích obvykle může být ve větě pouze jeden záporný výraz, např. angl. Never say it to anybody (dosl. nikdy to někomu říkej), i když v hovorovém jazyce se také mohou kumulovat (např. slova We don’t need no education z písně Another Brick in the Wall od Pink Floyd).

Větný zápor se obvykle považuje za součást postojové modality věty.

Záporné otázky v češtině

[editovat | editovat zdroj]

Zápor lze v českých zjišťovacích otázkách použít k odstínění některých významů. Na první pohled se kladná a záporná otázka zdají synonymní (Byls včera v kině? Nebyls včera v kině?), ale při bližším pohledu je mezi nimi významový rozdíl. Kladné otázky se obvykle používají, pokud mluvčí nepředjímá kladnou ani zápornou odpověď:[3]

  • Půjdeš nakoupit?
  • Už je to uvařené?

Naopak formulace se slovesem v záporném tvaru se používá:

  • pro návrhy, pokyny:
    • Nepůjdeš nakoupit? = Jdi nakoupit!
  • když mluvčí předpokládá kladnou odpověď:
    • Není to už uvařené? = Myslím, že už je to uvařené.
  • když mluvčí předpokládá zápornou odpověď:
    • Nevěříš mi? = Tak ty mi nevěříš!
    • Nebyls nakoupit? = Nakoupit jsi asi nebyl.
  • pro vyjádření pochybností, obavy:
    • Neřekl jsi mu to? = Doufám, že jsi mu to neřekl.

Pokud chce mluvčí zároveň vyjádřit údiv nad platností (neplatností) předpokládané odpovědi, připojí k otázce osobní zájmeno:

  • Ty půjdeš nakoupit? - Ty nepůjdeš nakoupit?
  1. DVOŘÁKOVÁ, Klára. Neurvalá (ne)stvůra aneb o nadbytečné předponě ne- [online]. Literarky.cz, 2016-10-23 [cit. 2018-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-17. 
  2. OLIVA, Karel. Uzlíky na jazyku: Padouch, nebo hrdina, my jsme jedna rodina [online]. Stream.cz, 2018-04-11 [cit. 2018-07-17]. Od času 01:18. Dostupné online. 
  3. ŠTÍCHA, František. Konkurence kladu a záporu v otázkách zjišťovacích. Praha. Naše řeč [online]. 1982 [cit. 2013-10-10]. Roč. 67, čís. 2. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NOVOTNÝ, Jiří a kolektiv. Mluvnice češtiny pro střední školy. Praha: Fortuna, 1992. ISBN 80-85298-32-5. S. 73–74. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy