Předkládaný příspěvek se stručně zabývá ranými dějinami špitálu při kostele sv. Bartoloměje na no... more Předkládaný příspěvek se stručně zabývá ranými dějinami špitálu při kostele sv. Bartoloměje na novém Městě pražském s ohledem na výsledky archeologického výzkumu realizovaného v roce 2010. výzkum zachytil pozůstatky špitálního kostela sv. Bartoloměje založeného na samém počátku 16. století. Z destrukčního souvrství byly získány fragmenty architektonických prvků, zejména klenebních žeber, které je možné dávat do souvislosti s konstrukcemi chrámu sv. Bartoloměje strženého ve prospěch nových sociálních staveb roku 1884. ContriBution to the Building history of a forMer town hosPital and a Poor house of st. BartholoMew at nové Město in Prague (nos. 427 and 435) this article briefly discusses the early history of the hospital at st. Bartholomew´s church at nové Město in Prague in view of the results of archaeological excavations realised in 2010. the excavation revealed remains of st. Bartholomew´s hospital church founded at the beginning of the 16th century. the destruction layers contained architectural fragments, mainly vault ribs, which may derive from the demolition material of the church prior to new social buildings construction in 1884.
Musílek / Šimon od Bílého lva. Den pražského měšťana v době vymknuté z kloubů ROČNÍK XXXII / 2016... more Musílek / Šimon od Bílého lva. Den pražského měšťana v době vymknuté z kloubů ROČNÍK XXXII / 2016 / č. 2 Šimon od Bílého lva patřil nejen k předním pražským měšťanům a husitským politikům, ale byl zároveň i obchodníkem, literátem a známým bibliofilem, tedy na svou dobu člověkem mimořádným a vybočujícím z naší představy o typickém pražském měšťanu své doby. Reprezentace, rodinné vazby, držba venkovských statků a vztahy se šlechtou, užívání znaků apod. -to všechno jsou okruhy, jež lze při výzkumu městského prostředí sledovat. Zároveň můžeme na příkladu Šimonovy osoby upozornit na různé typy pramenů, které nám umožňují rozkrývat život pozdně středověkého měšťana, včetně jejich specifické a mnohdy velmi limitující schopnosti výpovědi. Simon of the White Lion. A dAy of A PRAgue BuRgheR in the huSSite PeRiod Simon of the White Lion belonged not only to the eminent Prague citizens and hussite politicians, but he was also a merchant, a writer and a known bibliophile, i.e. an outstanding man in his period deviating from our vision of a typical Prague burgher of that time. Representation, family relations, ownership of rural estates, connections with nobility, use of a coat of arms etc. -these are circumstances, which can be observed during a research of the towns´ environment. example of Simons´ personality can draw attention to various types of sources, which enable one to uncover the life of a late medieval burgher, despite their specific and often very limited ability of testimony. Klíčová slova -Praha-Staré město -Šimon od Bílého lva -husitská revoluce -středověké město -venkovské statky -knihovny
Z archeologického výzkumu v prostoru dnešního domu čp. 379/I v ulici Na Můstku, Praha 1-Staré Měs... more Z archeologického výzkumu v prostoru dnešního domu čp. 379/I v ulici Na Můstku, Praha 1-Staré Město, pochází zajímavý soubor vrcholně středověkého skla datovaný do období od konce 13. do první poloviny 14. století. Mimořádnou pozornost vzbudil zejména pohár na nožce malovaný emaily a zlatem, který pocházel patrně ze skláren v Muranu u Benátek. Předkládaný příspěvek se pokouší odpovědět na otázku, kdo byl objednavatelem poháru a jak se tento předmět dostal do českého prostředí. Identifikačním vodítkem je zejména trojice vyobrazených znaků, které hypoteticky odkazují na to, že objednatel poháru mohl pocházet ze střední Anglie. Práce je koncipována především jako téma k diskusi o možnostech a limitech identifikace zadavatelů a majitelů luxusních předmětů na základě torzovitě dochovaných písemných pramenů.
Cymbalak-Matějková-Musílek-Sawicki / Novoměstská odpadní jímka se souborem cínového zboží ROČNÍK ... more Cymbalak-Matějková-Musílek-Sawicki / Novoměstská odpadní jímka se souborem cínového zboží ROČNÍK XXXV / 2019 / č. 2 Příspěvek přibližuje každodenní život obyvatel Nového Města pražského v novověku prostřednictvím archeologicky získaných nálezů hmotné kultury pocházejících z výplně rozměrné odpadní jímky náležející k bývalému měšťanskému domu čp. 69/II ve Spálené ulici. Provedený rozbor ukázal, že interpretace nálezové situace s ohledem na opakované využívání objektu je nesnadná. Samotný získaný soubor není nijak výjimečný, proto byla pozornost zaměřena zejména na jeho nejatraktivnější složku -cínové předměty. Autoři se pokusili o širší rešerši této problematiky a rozbor dostupných písemných pramenů. Cílem bylo zjistit, zda získaná data mohou přiblížit dění na ploše nejmenší městské buňky, jakou přestavuje měšťanská parcela. A New-TowN CeSSPIT wITh AN ASSeMblAge of PewTer wAre : evIdeNTIAl lIMITS of ITS CoNTeNT regArdINg MATerIAl CulTure ANd ITS uSerS The paper presents everyday life of the inhabitants of Prague New Town in the early modern period through archaeological finds coming from the fill of a large cesspit belonging to the former burgher house No. 69/II in Spálená Street. The performed analysis proved the interpretation of the finds' context difficult with regard to the repetitive use of the feature. The assemblage of the artefacts is not exceptional; therefore attention was focused on its most attractive component -the pewter ware. The authors attempted a broader search of this issue and analysis of available written evidence with the aim to find out whether the obtained data can bring nearer the events on the smallest urban cell represented by a burgher plot. Klíčová slova -Praha -Nové Město pražské -archeologický výzkum -odpadní jímka -hmotná kultura -cínové nádobí -konvářství -raně novověká keramika -environmentální výzkum -měšťané
Musílek / "Unser stat rathaus". Staroměstská radnice v Praze a její nejstarší znaková galerie ROČ... more Musílek / "Unser stat rathaus". Staroměstská radnice v Praze a její nejstarší znaková galerie ROČNÍK XXXIV / 2018 / č. 1 Předložená studie dokládá, že při výstavbě Staroměstské radnice je nutné rozlišovat přinejmenším dvě hlavní stavební fáze. Dokončení spodní části radniční věže včetně arkýře kaple lze nově klást do rozmezí let 1365-1366. Nejstarší znakovou galerii Staroměstské radnice totiž lze ztotožnit s osmnácti měšťany-konšely, kteří v dané době zasedali v městské radě a měli podíl na dokončení stavby. Tomu nasvědčuje jak pozdější doklad o tom, že na zdech radnice se skutečně objevují erby členů městských rad, za nichž byla ta která přestavba ukončena, tak skutečnost, že znakové galerie neobsahují erby všech významných rodů sídlících ve městě. Konzoly v podobě nestvůrných hlav pod ochozem staroměstské radniční věže, jejichž vyhotovení lze datovat do rozmezí let 1372 až 1381, potvrzují, že v srpnu roku 1381 byla konečně završena celá stavba radnice včetně radniční věže. Znakovou galerii umístěnou pod ochozem radniční věže, z níž se do dnešních dnů dochoval pouze jeden erb, lze dle soudu autora opatrně vztáhnout k městské radě 1381, během jejíhož působení došlo k dokončení Staroměstské radnice. This study presents evidence of minimum two main construction phases in the building development of the Old Town Hall. The completion of the lower part of its tower, including the oriel with a chapel, can newly be dated from 1365-1366, since the earliest gallery of arms in the Town Hall may be identified with the eighteen burghers-town councillors, who were in the session of that period and participated on the completion of the building. This is indicated not only by later evidence on the walls with the depiction of the arms of the town councillors from the period of a completion of a certain construction phase, but also by the absence of arms of some important families in the arms galleries, although they resided in the town. The corbels in the shape of monster heads below the observation deck of the Town Hall tower, which can be dated between 1372 and 1381, give support to the completion of the Town Hall construction in August 1381, including the tower. The arms gallery below the observation deck with only a single coat of arms preserved to the present day, may, in the author's opinion of, be associated cautiously with the council of 1381, which achieved to complete the Town Hall. Klíčová slova -Praha -Staré Město pražské -Staroměstská radnice -městská elita -erb -znaková galerie -staroměstský orloj -sochařství svatovítské hutě Key words -Prague -The Old Town of Prague -Old Town Hall -urban elite -coat of arms -gallery of coats of arms -Astronomical Clock at the Old Town -architectural sculpture of St. Vitus Cathedral "UNSER STAT RATHAUS" Staroměstská radnice v Praze a její nejstarší znaková galerie MARTIN MUSÍLEK Staroměstská radnice, v dobových pramenech s notnou dávkou hrdosti zvaná "unser stat rathaus", 1 patří k nejstarším radním budovám na našem území. 2 Po neúspěšném pokusu zřídit radní dům již za Václava II. dosáhli staroměstští konšelé úspěchu teprve během vlády krále Jana Lucemburského, který jim v roce 1338 povolil, aby si zřídili radnici (liber vetustissiMus, fol. 8r; CIM I, 55-57, č. 35; teige 1910a, 5). K těmto účelům byl zakoupen dům měšťana Volflina od Kamene, který stál v centrální městské poloze na Staroměstském rynku. Postupnými stavebními úpravami a přikupováním sousedních domů dostala Staroměstská radnice během staletí dnešní podobu. 3 Písemné prameny v kombinaci s architektonickými prvky na fasádě radnice nás zároveň upozorňují na to, že budova Staroměstské radnice spolu s věží nebyla dokončena najednou, ale že její výstavba proběhla v několika fázích. V dosavadní odborné i populárně naučné literatuře převládá názor, že věž radnice byla dokončena mezi lety 1381 až 1409. V neděli 4. srpna 1381 zde byla slavnostně vysvěcena radniční kaple v bohatě zdobeném gotickém arkýři, jehož součástí je i nejstarší znaková galerie dochovaná na radnici. Ani v této době však podle názoru Dobroslava Líbala a Milady Vilímkové ještě nemusela být radnice zcela dokončena. 4 Naopak z roku 1409 pochází první zmínka o radničním zvonu, což lze podle obou autorů brát za termín ante quem, kdy byla stavba dovršena. 1 Takto je radnice označena staroměstskými konšely k roku 1387 v Liber vetustissimus (toMek 1866, 9). 2 Vývoj radnic v českých zemích přehledným způsobem nastínil např. Karel kibic (1988, 10-21). 3 Dějinám a stavebnímu vývoji Staroměstské radnice byla věnována velká pozornost v odborné i populárně naučné literatuře. Zde postačí zmínit práce, které publikovali Václav vojtíŠek (1926; 1948), Zdeněk Wirth (1938, 50-70), Jiří čarek (1971, 106-113), nebo můžeme upozornit na příslušné heslo Kláry Benešovské a Zuzany Všetečkové v přehledové encyklopedii Umělecké památky Prahy (vlček 1996, 136-149), kde lze dohledat i odkaz na další základní literaturu k tématu. Většinu relevantních písemných zmínek o radnici nebo radničních budovách shromáždil již V. V. toMek (1866, 9-10, 12). K průběhu jejího stavebního rozvoje přišli s řadou inovativních poznámek Dobroslav Líbal a Jan Muk (líbal/Muk 1996, 170-175); nejnověji Karel kibic (2015, 201-210). 4 Tak to uvádějí také oba autoři v pasportu ke Staroměstské radnici (líbal/vilíMková 1958, 4). Autoři pasportu se domnívali, že k dokončení radniční věže, která byla budována současně s kaplí, došlo někdy mezi lety 1381 až 1409. Roku 1381 kapli vysvětil vladimirský světící biskup a sufragán pražského arcibiskupa Hynek (ladmiricensis = tj. Ladimirensis = Vladimir v Rusku) ke cti svatých Víta, Václava, Vojtěcha, Zikmunda a Ludmily (toMek 1892b, 136); konsekrační nápis v mladším opisu na dřevěné desce v radniční kapli vydal Josef teige (1910a, 9). Musílek / "Unser stat rathaus". Staroměstská radnice v Praze a její nejstarší znaková galerie
Semerád-Taibl-Musílek / Vývoj zástavby na parcele domu čp. 887/II v ulici Nekázanka ROČNÍK XXXVI ... more Semerád-Taibl-Musílek / Vývoj zástavby na parcele domu čp. 887/II v ulici Nekázanka ROČNÍK XXXVI / 2020 / č. 2 Archeologický výzkum společně s detailním stavebněhistorickým průzkumem přinesly nová zjištění ohledně podoby nejstaršího osídlení Nového Města pražského ve 14. století při jeho lokaci (1348) a o následném vývoji měšťanských domů v této části města po sekundární parcelaci v 70. letech 14. století. Na příkladu dnešního domu čp. 887/II lze sledovat přesuny obytné jednotky v rámci dvou (?) městišť po dobu středověku i raného novověku. Válečný střet v 18. století (v rozmezí let 1757/1758) zcela změnil charakter a podobu uliční zástavby. Tradiční středověká městiště zanikla a jejich prostor se stal součástí panského majetku -v tomto případě byly menší měšťanské domy nahrazeny zadním křídlem Kounicova paláce se salou terrenou a přiléhající zahradou.
Studie se snaží poukázat na skutečnost, že na přelomu 13. a 14. století se setkáváme s celkem tře... more Studie se snaží poukázat na skutečnost, že na přelomu 13. a 14. století se setkáváme s celkem třemi Mikuláši, píšícími se shodným přídomkem od Věže. Na základě užívaných erbovních znamení je zřejmé, že se jednalo o příslušníky tří měšťanských rodů -pražských Velfloviců (břevno), tišnovské rodiny od Věže, kteří se psali podle Věže (Věžek) u Tišnova (věž s cimbuřím) a brněnského krajského rychtáře Mikuláše od Věže, který v pečetním poli užíval krokev ve štípeném štítu. V žádném případě nelze posledního ze jmenovaných ztotožňovat s pražským Mikulášem od Věže, jak činila v návaznosti na studii Mileny Flodrové dosavadní literatura. This study refers to the 13th/ 14th century archival evidence of three men named Nicolas of the Tower. The use of heraldic signs indicates members of three burgher families -Prague Velflovic line (crossbar), Tišnov family named after the Tower (Věžky) by Tišnov (a crenelated tower) and the reeve of Brno district named after the Tower, who used a rafter on a split shield as his seal. By no means the last one cannot be identified with the Prague Nicolas of the Tower as appeared in recent published references following the study of Milena Flodrová.
Havrda-Semerád-Musílek / K proměně předlokačního osídlení Prahy v raně gotické město (dům čp. 309... more Havrda-Semerád-Musílek / K proměně předlokačního osídlení Prahy v raně gotické město (dům čp. 309) ROČNÍK XXX / 2014 / č. 2 Předkládaná studie se zaměřuje na románský kvádříkový dům, který byl v roce 2012 nově objeven na parcele domu čp. 309 v Bartolomějské ulici. S využitím písemných pramenů a na základě zjišťovacího archeologického a dílčího stavebně historického výzkumu se autoři pokoušejí rekonstruovat dějiny objektu a jeho nejbližšího okolí, zejména pro období středověku. Práce akcentuje význam geomorfologických poměrů při postupu osídlení. Na příkladě tohoto domu lze demonstrovat existenci výrazné terénní nerovnosti, se kterou se na území Starého Města pražského museli stavebníci vypořádat. Románské jádro dnešního domovního bloku výrazně determinovalo výstavbu okolních gotických domů. Přesnější datace nálezu je problematická. Jedním z mála vodítek je stavební provedení, které vykazuje znaky kvalitní pražské románské architektury. Objev kvádříkového domu při jihozápadním okraji území s výskytem románské profánní kamenné architektury se stal podnětem k úvahám nad vrcholně středověkou parcelací tohoto prostoru v období přerodu pražské pravobřežní neopevněné předlokační aglomerace ve vrcholně středověké město.
Staletá Praha 38/2, 2022, s. 158-179; ISSN 0231-6056
Houses with Tower in Prague : About medieval buildings and dating of Nos. 400 up to 403 in Rytířs... more Houses with Tower in Prague : About medieval buildings and dating of Nos. 400 up to 403 in Rytířská Street in the light of the latest research
The paper deals with the issue of the tower houses within the block of flats No. 1071, which was part of the newly planted early Gothic quarter of St. Gall in the Old Town of Prague. The construction of the local houses is dated by the authors to the period around the mid-13th century. Due to the intensive business contacts between Prague and Regensburg merchants, the inspiration for building houses with a tower is sought in the environment of the Holy Roman Empire city of Regensburg. The most intensive trade contacts between the two cities took place during the 13th and the first half of the 14th century.
Mintmaster Eberhard and his Friends: Several notes on the beginnings of Gallus Town
Although Gal... more Mintmaster Eberhard and his Friends: Several notes on the beginnings of Gallus Town
Although Gallus Town has already been devoted great attention in the existing specialised literature, there has so far been lacking an attempt to identify the burghers, who besides Mintmaster Eberhard shared in its foundation. Unlike the existing research, the study attempts to prove that Gallus Town was founded not only by Mintmaster Eberhard and people, who participated in theextraction and treatment of silver, but also members constituting the Prague patriciate, because the documents preserved show that in the Czech milieu it is not possible to distinguish between the “mining” (in the sense of specialists in the extraction of minerals) class and the class of the Prague urban elites. In fact, both supposed groups were a unified class, which was undoubtedly connected by family or business ties and the centre of all of their diversified activities was Prague, the headquarters and residential agglomeration of the ruling dynasty. It is also evident that Gallus Town of Prague did not comprise a legal or otherwise independent part of the Old Town, because already the first testimony of the written sources proves that the Prague burghers headquartered at Gallus Marketplace and Old Town Square appear as witnesses of one common Old (Larger) Town of Prague. The reeve was also common, who performed his powers over the entire town.
MICHEL PAULY/MARTIN SCHEUTZ (HG.): CITIES AND THEIR SPACES. CONCEPTS AND THEIR USE IN EUROPE, ISBN 978-3-412-22127-0 c2014 by BÖHLAU VERLAG GMBH & CIE, KÖLN WEIMAR WIEN
The court book with the order entries (Prague City Archives, Manuscript No. 987), that was manage... more The court book with the order entries (Prague City Archives, Manuscript No. 987), that was managed between 1351 and 1367, records the dynamic change of urban societywithin a relatively short period of 16 years. House sales in prestigious quarters of theOld Town of Prague, which were quite frequent during this time, bear witness to a loose connection of the majority of the inhabitants with their birth house, similar to the case of several Polish cities. However, from the perspective of the social and economic development of the city, it is of greater importance that the frequent house sales offered representatives from all social stratums of urban society the opportunity to advance in the attractive and craft specialized quarters of the city.Moreover, newcomers also had the possibility to buy a house in the city and accept the municipal law, which further meant that they could become full members of the urban community. Due to the entries in the court book, a change of power in the composition of the city councils around 1350 can easily be verified. At the time, the urban elites were replaced by members of the middle class through the intervention of the monarch, whereby this change was also accompanied by ownership and social changes. This was not a momentary state, but rather a developing trend, proven by the fact that, in the early 15th century, the clear majority of the house owners were craftsmen. One of the main causes of this trendwas the missing homogeneity of the upper class of the urban population. Some families died out, others lost their assets or moved to the countryside. Significantly, it is precisely this court book that provides us with entries about 17 citizens that left the city and chose to settle on their estates in the country. In the middle of the 14th century, the urban elites gradually left the city and their vacant houses were bought by other citizens which were mostly members of the middle class. These citizens were no longer interested in purchase and sale, but made a living from their handicraft activities.
I. Loskotová (ed.), Rudolfovo číslo. Rudolfu Procházkoví k 65. narozeninám kolegové a přátelé. Brno 2021, 150-178., 2021
Rich and poor in medieval Prague.
The article does not attempt to comprehensively capture the ... more Rich and poor in medieval Prague.
The article does not attempt to comprehensively capture the topic of wealth and poverty in medieval Prague, which would not be possible even given the scale. The main goal will be to draw attention to selected aspects of this complex and extensive issue through disparate misclear. The program will be about linking the testimony of written and material sources, including warnings of some methodological limitations of research, which lie in the lack of preserved sources. Analytical probes will focus on the lives of wealthy upper class members, craftsmen, but also the poor, the so-called people on the margins or the position of the Jewish population within the city. On the contrary, the high material culture of the upper strata of the Prague city population will be demonstrated through several selected documents of luxury objects or buildings that the citizens of Prague built.
The study by Martin Musílek How Janek Helm came upon disaster: “Ordinary” inheritance in an “extr... more The study by Martin Musílek How Janek Helm came upon disaster: “Ordinary” inheritance in an “extraordinary” period or politics, power and wealth in Hussite Prague unlike the case in Krakow, depicts the individual clash of the Prague burgher Janek Helm with the local power elites in the 1440s. The author demonstrates how the young inexperienced orphan Janek Helm, who did not have sufficient connections and ties to influential burghers, was unable to assert his property claims to his paternal inheritance in the city (a family house and other urban property, including the profitable Helm family mills) and how because of these properties he came into conflict with Prague’s leading post-revolutionary politicians, Jan Velvar and the brothers Pešík and Jan of Kunvald. Using the background of the dispute over Helm’s inheritance, Musílek observes the social, power and political development in the city on three interconnected levels. According to him, the totally open disregard of Janek Helm’s rightful claims by all parties to the dispute clearly shows the course established in post-revolutionary Prague by its new elites, born from the Hussite revolution.
The study focuses on the personality of Jaroslav Mezník as a historian of economic history and hu... more The study focuses on the personality of Jaroslav Mezník as a historian of economic history and husitologist. The starting point for these reflections is Mezník’s article from the mid-1990s, through which he tried to provoke a domestic debate on the crisis of the late Middle Ages and thus to build on the debates that took place in the West European environment as early as the 1970s. The first part of the study attempts to summarise Mezník’s conclusions on the subject, the second provides a brief outline of the research in this area so far, and the third attempts to show, using the example of a list of new Prague Old Town burghers, how this type of source reflected the Great Plague of 1380.
Das Chemnitzer Einnahmemanual stellt das älteste nachgewiesene Stadtbuch dar. Es wurde in den Jah... more Das Chemnitzer Einnahmemanual stellt das älteste nachgewiesene Stadtbuch dar. Es wurde in den Jahren von 1426 bis 1438 geführt und ist nun im Chemnitzer Stadtarchiv verwahrt. Es handelt sich um ein Einzelstück. Ihm folgen erst später ab 1466 das Geschoss- und Memorialbuch mit gemischtem Inhalt sowie die Registratur der Einnahmen ab 1506. Das Manuskript wurde auf Papier geschrieben und mit einem Lederrücken ausgestattet. Das Buch hat das für diesen Handschriftentyp charakteristische Maß von 32 cm x 12 cm x 3 cm. Der erste Eintrag wurde am Dienstag, dem 8. Januar 1426 geschrieben. Die letzte Nachricht bezieht sich auf den 14. September 1438. Es umfasst also einen Zeitabschnitt von ungefähr 13 Jahren. Die Einträge im ältesten Chemnitzer Stadtbuch sind noch in einer weiteren Hinsicht wichtig. Wir kennen so die Namen der Bürger zu Chemnitz, die zu den Reparaturen der Stadtbefestigung im Jahre 1430 über Bußen oder ihre Äquivalente beitragen mussten, von deren Existenz in der Stadt wir sonst keine Ahnung hätten. Jekil Eberhart, Hans Tapperlink, Andreas Roseler, Steugil, Knauwer, Gersler und weitere Bürger sorgten erzwungenermaßen dafür, dass die Stadtbefestigung repariert wurde und die Stadt das nächste Mal besser gegen die Hussiten gesichert war. Die Stadtverwaltung selbst wollte keine Verantwortung für die Verbesserung der Stadtbefestigung vor der Bedrohung der Stadt durch die Hussiten übernehmen. Sie gewährte die finanziellen Mittel erst nach dem gefährlichen Ereignis. Die Stadteinnahmen und Stadtausgaben bildeten nur kleinen Teil der gemeinsamen Ausgaben der Stadt nach dem hussitischen Feldzug. Signifikant für die herrschenden Stadteliten ist die Tatsache, dass, als die Angst vor den Hussiten wieder verging, auch die Höhe der Ausgaben für die Stadtreparaturen vermindert wurde.
House Owners – Tenants – Lodgers : The Topographical, Economic and Social Issues of Tenement Hous... more House Owners – Tenants – Lodgers : The Topographical, Economic and Social Issues of Tenement Houses in Medieval Prague
Based on the written sources preserved from the 14th and 15th centuries, the presented study attempts to research housing tenancy with an interdisciplinary perspective and the prism of five selected topics: 1. tenancy contracts; 2. town house and its layout through the eyes of history and building history; 3. analysis of the Old Town municipal tax books from the years 1427–1429; 4. analysis of the town tax and the method of its collection in the Old Town of Prague; 5. social rise of lodgers. Two other topics are supplemented: 6. housing tenancy and its influence on the religious and power-administrative organization of the city; 7. social structure of the inhabitants of Prague houses on the specific example of three persons: the owner, the tenant-conventor and the lodger. The Prague conurbation as the centre of the country and the seat of the monarch turns out to have been such an exclusive urban agglomeration that only members of the upper and middle classes of the urban population reached their own property here. Small craftsmen and merchants had to be satisfied only with the tenancy of production and accommodation premises. During the 14th century, the dynamically developing Luxembourg metropolis went through a construction boom. The house plot was densely filled; dozens of new houses were being built not for the owner's stay, but for commercial rent. It is clear that this development significantly affected the architectural appearance and organism of the medieval city.
The Past Has a Future! ● A Conference to Mark the Centenary of Archaeology at the Institute of Archaeology UW / conference brochure /, 2019
Dostatek i luksus są nieodzownymi przymiotami najwyższych warstw społeczeństwa. Poza przedstawici... more Dostatek i luksus są nieodzownymi przymiotami najwyższych warstw społeczeństwa. Poza przedstawicielami rad miejskich i patrycjuszami, którzy dysponowali znaczącą pozycją i wpływami wśród ogółu mieszkańców średniowiecznych miast, możemy do tego grona zaliczyć wykonawców różnych rzemiosł i profesji. Dostępne źródła pisane z obszaru Czech i Moraw przynoszą o nich względnie bogate informacje, które dopełniają obszerne rezultaty badań historycznych. Zgoła odmienną sytuację obserwujemy w przypadku niższych i najniższych warstw ludności. Zarówno archiwalia, jak i dane uzyskane dzięki badaniom archeologicznym, nieprzynoszą na ich temat pewnych i rozstrzygających ustaleń umożliwiających bardziej szczegółowo analizować zróznicowanie ekonomiczne w ramach populacji. Pozycję społeczną i kondycję finansową możemy dokładniej badać jedynie w przypadku wyraźnie ograniczonej, najmajętniejszej grupy mieszczan. Najbiedniejsi zaś, pozostawali poza marginesem. To jednak nie wykluczało sytuacji, w których ponadprzeciętne jednostki dokonały awansu społecznego. Można stwierdzić, że uschyłku panowania dynastii luksemburskiej w Czechach, górne warstwy społeczeństwa definiowały ubóstwo w celu autoprezentacji, a zarazem chęci utrwalenia istniejącego porządku klasowego. Na przeciwległym biegunie, biedni określili się w celu aktywizacji swojego kapitału społecznego oraz wsparcia ich interesów. Bogactwo średniowiecznej aglomeracji Pragi potwierdza wysoki poziom wytwórczości rzemiesniczej, szerokie spektrum wymiany handlowej w ramach rynków lokalnych i europejskich, sposoby i formy manifestacji prestiżu jej obywateli oraz rozwój terytorialny miasta w połowie XIV wieku.
Předkládaný příspěvek se stručně zabývá ranými dějinami špitálu při kostele sv. Bartoloměje na no... more Předkládaný příspěvek se stručně zabývá ranými dějinami špitálu při kostele sv. Bartoloměje na novém Městě pražském s ohledem na výsledky archeologického výzkumu realizovaného v roce 2010. výzkum zachytil pozůstatky špitálního kostela sv. Bartoloměje založeného na samém počátku 16. století. Z destrukčního souvrství byly získány fragmenty architektonických prvků, zejména klenebních žeber, které je možné dávat do souvislosti s konstrukcemi chrámu sv. Bartoloměje strženého ve prospěch nových sociálních staveb roku 1884. ContriBution to the Building history of a forMer town hosPital and a Poor house of st. BartholoMew at nové Město in Prague (nos. 427 and 435) this article briefly discusses the early history of the hospital at st. Bartholomew´s church at nové Město in Prague in view of the results of archaeological excavations realised in 2010. the excavation revealed remains of st. Bartholomew´s hospital church founded at the beginning of the 16th century. the destruction layers contained architectural fragments, mainly vault ribs, which may derive from the demolition material of the church prior to new social buildings construction in 1884.
Musílek / Šimon od Bílého lva. Den pražského měšťana v době vymknuté z kloubů ROČNÍK XXXII / 2016... more Musílek / Šimon od Bílého lva. Den pražského měšťana v době vymknuté z kloubů ROČNÍK XXXII / 2016 / č. 2 Šimon od Bílého lva patřil nejen k předním pražským měšťanům a husitským politikům, ale byl zároveň i obchodníkem, literátem a známým bibliofilem, tedy na svou dobu člověkem mimořádným a vybočujícím z naší představy o typickém pražském měšťanu své doby. Reprezentace, rodinné vazby, držba venkovských statků a vztahy se šlechtou, užívání znaků apod. -to všechno jsou okruhy, jež lze při výzkumu městského prostředí sledovat. Zároveň můžeme na příkladu Šimonovy osoby upozornit na různé typy pramenů, které nám umožňují rozkrývat život pozdně středověkého měšťana, včetně jejich specifické a mnohdy velmi limitující schopnosti výpovědi. Simon of the White Lion. A dAy of A PRAgue BuRgheR in the huSSite PeRiod Simon of the White Lion belonged not only to the eminent Prague citizens and hussite politicians, but he was also a merchant, a writer and a known bibliophile, i.e. an outstanding man in his period deviating from our vision of a typical Prague burgher of that time. Representation, family relations, ownership of rural estates, connections with nobility, use of a coat of arms etc. -these are circumstances, which can be observed during a research of the towns´ environment. example of Simons´ personality can draw attention to various types of sources, which enable one to uncover the life of a late medieval burgher, despite their specific and often very limited ability of testimony. Klíčová slova -Praha-Staré město -Šimon od Bílého lva -husitská revoluce -středověké město -venkovské statky -knihovny
Z archeologického výzkumu v prostoru dnešního domu čp. 379/I v ulici Na Můstku, Praha 1-Staré Měs... more Z archeologického výzkumu v prostoru dnešního domu čp. 379/I v ulici Na Můstku, Praha 1-Staré Město, pochází zajímavý soubor vrcholně středověkého skla datovaný do období od konce 13. do první poloviny 14. století. Mimořádnou pozornost vzbudil zejména pohár na nožce malovaný emaily a zlatem, který pocházel patrně ze skláren v Muranu u Benátek. Předkládaný příspěvek se pokouší odpovědět na otázku, kdo byl objednavatelem poháru a jak se tento předmět dostal do českého prostředí. Identifikačním vodítkem je zejména trojice vyobrazených znaků, které hypoteticky odkazují na to, že objednatel poháru mohl pocházet ze střední Anglie. Práce je koncipována především jako téma k diskusi o možnostech a limitech identifikace zadavatelů a majitelů luxusních předmětů na základě torzovitě dochovaných písemných pramenů.
Cymbalak-Matějková-Musílek-Sawicki / Novoměstská odpadní jímka se souborem cínového zboží ROČNÍK ... more Cymbalak-Matějková-Musílek-Sawicki / Novoměstská odpadní jímka se souborem cínového zboží ROČNÍK XXXV / 2019 / č. 2 Příspěvek přibližuje každodenní život obyvatel Nového Města pražského v novověku prostřednictvím archeologicky získaných nálezů hmotné kultury pocházejících z výplně rozměrné odpadní jímky náležející k bývalému měšťanskému domu čp. 69/II ve Spálené ulici. Provedený rozbor ukázal, že interpretace nálezové situace s ohledem na opakované využívání objektu je nesnadná. Samotný získaný soubor není nijak výjimečný, proto byla pozornost zaměřena zejména na jeho nejatraktivnější složku -cínové předměty. Autoři se pokusili o širší rešerši této problematiky a rozbor dostupných písemných pramenů. Cílem bylo zjistit, zda získaná data mohou přiblížit dění na ploše nejmenší městské buňky, jakou přestavuje měšťanská parcela. A New-TowN CeSSPIT wITh AN ASSeMblAge of PewTer wAre : evIdeNTIAl lIMITS of ITS CoNTeNT regArdINg MATerIAl CulTure ANd ITS uSerS The paper presents everyday life of the inhabitants of Prague New Town in the early modern period through archaeological finds coming from the fill of a large cesspit belonging to the former burgher house No. 69/II in Spálená Street. The performed analysis proved the interpretation of the finds' context difficult with regard to the repetitive use of the feature. The assemblage of the artefacts is not exceptional; therefore attention was focused on its most attractive component -the pewter ware. The authors attempted a broader search of this issue and analysis of available written evidence with the aim to find out whether the obtained data can bring nearer the events on the smallest urban cell represented by a burgher plot. Klíčová slova -Praha -Nové Město pražské -archeologický výzkum -odpadní jímka -hmotná kultura -cínové nádobí -konvářství -raně novověká keramika -environmentální výzkum -měšťané
Musílek / "Unser stat rathaus". Staroměstská radnice v Praze a její nejstarší znaková galerie ROČ... more Musílek / "Unser stat rathaus". Staroměstská radnice v Praze a její nejstarší znaková galerie ROČNÍK XXXIV / 2018 / č. 1 Předložená studie dokládá, že při výstavbě Staroměstské radnice je nutné rozlišovat přinejmenším dvě hlavní stavební fáze. Dokončení spodní části radniční věže včetně arkýře kaple lze nově klást do rozmezí let 1365-1366. Nejstarší znakovou galerii Staroměstské radnice totiž lze ztotožnit s osmnácti měšťany-konšely, kteří v dané době zasedali v městské radě a měli podíl na dokončení stavby. Tomu nasvědčuje jak pozdější doklad o tom, že na zdech radnice se skutečně objevují erby členů městských rad, za nichž byla ta která přestavba ukončena, tak skutečnost, že znakové galerie neobsahují erby všech významných rodů sídlících ve městě. Konzoly v podobě nestvůrných hlav pod ochozem staroměstské radniční věže, jejichž vyhotovení lze datovat do rozmezí let 1372 až 1381, potvrzují, že v srpnu roku 1381 byla konečně završena celá stavba radnice včetně radniční věže. Znakovou galerii umístěnou pod ochozem radniční věže, z níž se do dnešních dnů dochoval pouze jeden erb, lze dle soudu autora opatrně vztáhnout k městské radě 1381, během jejíhož působení došlo k dokončení Staroměstské radnice. This study presents evidence of minimum two main construction phases in the building development of the Old Town Hall. The completion of the lower part of its tower, including the oriel with a chapel, can newly be dated from 1365-1366, since the earliest gallery of arms in the Town Hall may be identified with the eighteen burghers-town councillors, who were in the session of that period and participated on the completion of the building. This is indicated not only by later evidence on the walls with the depiction of the arms of the town councillors from the period of a completion of a certain construction phase, but also by the absence of arms of some important families in the arms galleries, although they resided in the town. The corbels in the shape of monster heads below the observation deck of the Town Hall tower, which can be dated between 1372 and 1381, give support to the completion of the Town Hall construction in August 1381, including the tower. The arms gallery below the observation deck with only a single coat of arms preserved to the present day, may, in the author's opinion of, be associated cautiously with the council of 1381, which achieved to complete the Town Hall. Klíčová slova -Praha -Staré Město pražské -Staroměstská radnice -městská elita -erb -znaková galerie -staroměstský orloj -sochařství svatovítské hutě Key words -Prague -The Old Town of Prague -Old Town Hall -urban elite -coat of arms -gallery of coats of arms -Astronomical Clock at the Old Town -architectural sculpture of St. Vitus Cathedral "UNSER STAT RATHAUS" Staroměstská radnice v Praze a její nejstarší znaková galerie MARTIN MUSÍLEK Staroměstská radnice, v dobových pramenech s notnou dávkou hrdosti zvaná "unser stat rathaus", 1 patří k nejstarším radním budovám na našem území. 2 Po neúspěšném pokusu zřídit radní dům již za Václava II. dosáhli staroměstští konšelé úspěchu teprve během vlády krále Jana Lucemburského, který jim v roce 1338 povolil, aby si zřídili radnici (liber vetustissiMus, fol. 8r; CIM I, 55-57, č. 35; teige 1910a, 5). K těmto účelům byl zakoupen dům měšťana Volflina od Kamene, který stál v centrální městské poloze na Staroměstském rynku. Postupnými stavebními úpravami a přikupováním sousedních domů dostala Staroměstská radnice během staletí dnešní podobu. 3 Písemné prameny v kombinaci s architektonickými prvky na fasádě radnice nás zároveň upozorňují na to, že budova Staroměstské radnice spolu s věží nebyla dokončena najednou, ale že její výstavba proběhla v několika fázích. V dosavadní odborné i populárně naučné literatuře převládá názor, že věž radnice byla dokončena mezi lety 1381 až 1409. V neděli 4. srpna 1381 zde byla slavnostně vysvěcena radniční kaple v bohatě zdobeném gotickém arkýři, jehož součástí je i nejstarší znaková galerie dochovaná na radnici. Ani v této době však podle názoru Dobroslava Líbala a Milady Vilímkové ještě nemusela být radnice zcela dokončena. 4 Naopak z roku 1409 pochází první zmínka o radničním zvonu, což lze podle obou autorů brát za termín ante quem, kdy byla stavba dovršena. 1 Takto je radnice označena staroměstskými konšely k roku 1387 v Liber vetustissimus (toMek 1866, 9). 2 Vývoj radnic v českých zemích přehledným způsobem nastínil např. Karel kibic (1988, 10-21). 3 Dějinám a stavebnímu vývoji Staroměstské radnice byla věnována velká pozornost v odborné i populárně naučné literatuře. Zde postačí zmínit práce, které publikovali Václav vojtíŠek (1926; 1948), Zdeněk Wirth (1938, 50-70), Jiří čarek (1971, 106-113), nebo můžeme upozornit na příslušné heslo Kláry Benešovské a Zuzany Všetečkové v přehledové encyklopedii Umělecké památky Prahy (vlček 1996, 136-149), kde lze dohledat i odkaz na další základní literaturu k tématu. Většinu relevantních písemných zmínek o radnici nebo radničních budovách shromáždil již V. V. toMek (1866, 9-10, 12). K průběhu jejího stavebního rozvoje přišli s řadou inovativních poznámek Dobroslav Líbal a Jan Muk (líbal/Muk 1996, 170-175); nejnověji Karel kibic (2015, 201-210). 4 Tak to uvádějí také oba autoři v pasportu ke Staroměstské radnici (líbal/vilíMková 1958, 4). Autoři pasportu se domnívali, že k dokončení radniční věže, která byla budována současně s kaplí, došlo někdy mezi lety 1381 až 1409. Roku 1381 kapli vysvětil vladimirský světící biskup a sufragán pražského arcibiskupa Hynek (ladmiricensis = tj. Ladimirensis = Vladimir v Rusku) ke cti svatých Víta, Václava, Vojtěcha, Zikmunda a Ludmily (toMek 1892b, 136); konsekrační nápis v mladším opisu na dřevěné desce v radniční kapli vydal Josef teige (1910a, 9). Musílek / "Unser stat rathaus". Staroměstská radnice v Praze a její nejstarší znaková galerie
Semerád-Taibl-Musílek / Vývoj zástavby na parcele domu čp. 887/II v ulici Nekázanka ROČNÍK XXXVI ... more Semerád-Taibl-Musílek / Vývoj zástavby na parcele domu čp. 887/II v ulici Nekázanka ROČNÍK XXXVI / 2020 / č. 2 Archeologický výzkum společně s detailním stavebněhistorickým průzkumem přinesly nová zjištění ohledně podoby nejstaršího osídlení Nového Města pražského ve 14. století při jeho lokaci (1348) a o následném vývoji měšťanských domů v této části města po sekundární parcelaci v 70. letech 14. století. Na příkladu dnešního domu čp. 887/II lze sledovat přesuny obytné jednotky v rámci dvou (?) městišť po dobu středověku i raného novověku. Válečný střet v 18. století (v rozmezí let 1757/1758) zcela změnil charakter a podobu uliční zástavby. Tradiční středověká městiště zanikla a jejich prostor se stal součástí panského majetku -v tomto případě byly menší měšťanské domy nahrazeny zadním křídlem Kounicova paláce se salou terrenou a přiléhající zahradou.
Studie se snaží poukázat na skutečnost, že na přelomu 13. a 14. století se setkáváme s celkem tře... more Studie se snaží poukázat na skutečnost, že na přelomu 13. a 14. století se setkáváme s celkem třemi Mikuláši, píšícími se shodným přídomkem od Věže. Na základě užívaných erbovních znamení je zřejmé, že se jednalo o příslušníky tří měšťanských rodů -pražských Velfloviců (břevno), tišnovské rodiny od Věže, kteří se psali podle Věže (Věžek) u Tišnova (věž s cimbuřím) a brněnského krajského rychtáře Mikuláše od Věže, který v pečetním poli užíval krokev ve štípeném štítu. V žádném případě nelze posledního ze jmenovaných ztotožňovat s pražským Mikulášem od Věže, jak činila v návaznosti na studii Mileny Flodrové dosavadní literatura. This study refers to the 13th/ 14th century archival evidence of three men named Nicolas of the Tower. The use of heraldic signs indicates members of three burgher families -Prague Velflovic line (crossbar), Tišnov family named after the Tower (Věžky) by Tišnov (a crenelated tower) and the reeve of Brno district named after the Tower, who used a rafter on a split shield as his seal. By no means the last one cannot be identified with the Prague Nicolas of the Tower as appeared in recent published references following the study of Milena Flodrová.
Havrda-Semerád-Musílek / K proměně předlokačního osídlení Prahy v raně gotické město (dům čp. 309... more Havrda-Semerád-Musílek / K proměně předlokačního osídlení Prahy v raně gotické město (dům čp. 309) ROČNÍK XXX / 2014 / č. 2 Předkládaná studie se zaměřuje na románský kvádříkový dům, který byl v roce 2012 nově objeven na parcele domu čp. 309 v Bartolomějské ulici. S využitím písemných pramenů a na základě zjišťovacího archeologického a dílčího stavebně historického výzkumu se autoři pokoušejí rekonstruovat dějiny objektu a jeho nejbližšího okolí, zejména pro období středověku. Práce akcentuje význam geomorfologických poměrů při postupu osídlení. Na příkladě tohoto domu lze demonstrovat existenci výrazné terénní nerovnosti, se kterou se na území Starého Města pražského museli stavebníci vypořádat. Románské jádro dnešního domovního bloku výrazně determinovalo výstavbu okolních gotických domů. Přesnější datace nálezu je problematická. Jedním z mála vodítek je stavební provedení, které vykazuje znaky kvalitní pražské románské architektury. Objev kvádříkového domu při jihozápadním okraji území s výskytem románské profánní kamenné architektury se stal podnětem k úvahám nad vrcholně středověkou parcelací tohoto prostoru v období přerodu pražské pravobřežní neopevněné předlokační aglomerace ve vrcholně středověké město.
Staletá Praha 38/2, 2022, s. 158-179; ISSN 0231-6056
Houses with Tower in Prague : About medieval buildings and dating of Nos. 400 up to 403 in Rytířs... more Houses with Tower in Prague : About medieval buildings and dating of Nos. 400 up to 403 in Rytířská Street in the light of the latest research
The paper deals with the issue of the tower houses within the block of flats No. 1071, which was part of the newly planted early Gothic quarter of St. Gall in the Old Town of Prague. The construction of the local houses is dated by the authors to the period around the mid-13th century. Due to the intensive business contacts between Prague and Regensburg merchants, the inspiration for building houses with a tower is sought in the environment of the Holy Roman Empire city of Regensburg. The most intensive trade contacts between the two cities took place during the 13th and the first half of the 14th century.
Mintmaster Eberhard and his Friends: Several notes on the beginnings of Gallus Town
Although Gal... more Mintmaster Eberhard and his Friends: Several notes on the beginnings of Gallus Town
Although Gallus Town has already been devoted great attention in the existing specialised literature, there has so far been lacking an attempt to identify the burghers, who besides Mintmaster Eberhard shared in its foundation. Unlike the existing research, the study attempts to prove that Gallus Town was founded not only by Mintmaster Eberhard and people, who participated in theextraction and treatment of silver, but also members constituting the Prague patriciate, because the documents preserved show that in the Czech milieu it is not possible to distinguish between the “mining” (in the sense of specialists in the extraction of minerals) class and the class of the Prague urban elites. In fact, both supposed groups were a unified class, which was undoubtedly connected by family or business ties and the centre of all of their diversified activities was Prague, the headquarters and residential agglomeration of the ruling dynasty. It is also evident that Gallus Town of Prague did not comprise a legal or otherwise independent part of the Old Town, because already the first testimony of the written sources proves that the Prague burghers headquartered at Gallus Marketplace and Old Town Square appear as witnesses of one common Old (Larger) Town of Prague. The reeve was also common, who performed his powers over the entire town.
MICHEL PAULY/MARTIN SCHEUTZ (HG.): CITIES AND THEIR SPACES. CONCEPTS AND THEIR USE IN EUROPE, ISBN 978-3-412-22127-0 c2014 by BÖHLAU VERLAG GMBH & CIE, KÖLN WEIMAR WIEN
The court book with the order entries (Prague City Archives, Manuscript No. 987), that was manage... more The court book with the order entries (Prague City Archives, Manuscript No. 987), that was managed between 1351 and 1367, records the dynamic change of urban societywithin a relatively short period of 16 years. House sales in prestigious quarters of theOld Town of Prague, which were quite frequent during this time, bear witness to a loose connection of the majority of the inhabitants with their birth house, similar to the case of several Polish cities. However, from the perspective of the social and economic development of the city, it is of greater importance that the frequent house sales offered representatives from all social stratums of urban society the opportunity to advance in the attractive and craft specialized quarters of the city.Moreover, newcomers also had the possibility to buy a house in the city and accept the municipal law, which further meant that they could become full members of the urban community. Due to the entries in the court book, a change of power in the composition of the city councils around 1350 can easily be verified. At the time, the urban elites were replaced by members of the middle class through the intervention of the monarch, whereby this change was also accompanied by ownership and social changes. This was not a momentary state, but rather a developing trend, proven by the fact that, in the early 15th century, the clear majority of the house owners were craftsmen. One of the main causes of this trendwas the missing homogeneity of the upper class of the urban population. Some families died out, others lost their assets or moved to the countryside. Significantly, it is precisely this court book that provides us with entries about 17 citizens that left the city and chose to settle on their estates in the country. In the middle of the 14th century, the urban elites gradually left the city and their vacant houses were bought by other citizens which were mostly members of the middle class. These citizens were no longer interested in purchase and sale, but made a living from their handicraft activities.
I. Loskotová (ed.), Rudolfovo číslo. Rudolfu Procházkoví k 65. narozeninám kolegové a přátelé. Brno 2021, 150-178., 2021
Rich and poor in medieval Prague.
The article does not attempt to comprehensively capture the ... more Rich and poor in medieval Prague.
The article does not attempt to comprehensively capture the topic of wealth and poverty in medieval Prague, which would not be possible even given the scale. The main goal will be to draw attention to selected aspects of this complex and extensive issue through disparate misclear. The program will be about linking the testimony of written and material sources, including warnings of some methodological limitations of research, which lie in the lack of preserved sources. Analytical probes will focus on the lives of wealthy upper class members, craftsmen, but also the poor, the so-called people on the margins or the position of the Jewish population within the city. On the contrary, the high material culture of the upper strata of the Prague city population will be demonstrated through several selected documents of luxury objects or buildings that the citizens of Prague built.
The study by Martin Musílek How Janek Helm came upon disaster: “Ordinary” inheritance in an “extr... more The study by Martin Musílek How Janek Helm came upon disaster: “Ordinary” inheritance in an “extraordinary” period or politics, power and wealth in Hussite Prague unlike the case in Krakow, depicts the individual clash of the Prague burgher Janek Helm with the local power elites in the 1440s. The author demonstrates how the young inexperienced orphan Janek Helm, who did not have sufficient connections and ties to influential burghers, was unable to assert his property claims to his paternal inheritance in the city (a family house and other urban property, including the profitable Helm family mills) and how because of these properties he came into conflict with Prague’s leading post-revolutionary politicians, Jan Velvar and the brothers Pešík and Jan of Kunvald. Using the background of the dispute over Helm’s inheritance, Musílek observes the social, power and political development in the city on three interconnected levels. According to him, the totally open disregard of Janek Helm’s rightful claims by all parties to the dispute clearly shows the course established in post-revolutionary Prague by its new elites, born from the Hussite revolution.
The study focuses on the personality of Jaroslav Mezník as a historian of economic history and hu... more The study focuses on the personality of Jaroslav Mezník as a historian of economic history and husitologist. The starting point for these reflections is Mezník’s article from the mid-1990s, through which he tried to provoke a domestic debate on the crisis of the late Middle Ages and thus to build on the debates that took place in the West European environment as early as the 1970s. The first part of the study attempts to summarise Mezník’s conclusions on the subject, the second provides a brief outline of the research in this area so far, and the third attempts to show, using the example of a list of new Prague Old Town burghers, how this type of source reflected the Great Plague of 1380.
Das Chemnitzer Einnahmemanual stellt das älteste nachgewiesene Stadtbuch dar. Es wurde in den Jah... more Das Chemnitzer Einnahmemanual stellt das älteste nachgewiesene Stadtbuch dar. Es wurde in den Jahren von 1426 bis 1438 geführt und ist nun im Chemnitzer Stadtarchiv verwahrt. Es handelt sich um ein Einzelstück. Ihm folgen erst später ab 1466 das Geschoss- und Memorialbuch mit gemischtem Inhalt sowie die Registratur der Einnahmen ab 1506. Das Manuskript wurde auf Papier geschrieben und mit einem Lederrücken ausgestattet. Das Buch hat das für diesen Handschriftentyp charakteristische Maß von 32 cm x 12 cm x 3 cm. Der erste Eintrag wurde am Dienstag, dem 8. Januar 1426 geschrieben. Die letzte Nachricht bezieht sich auf den 14. September 1438. Es umfasst also einen Zeitabschnitt von ungefähr 13 Jahren. Die Einträge im ältesten Chemnitzer Stadtbuch sind noch in einer weiteren Hinsicht wichtig. Wir kennen so die Namen der Bürger zu Chemnitz, die zu den Reparaturen der Stadtbefestigung im Jahre 1430 über Bußen oder ihre Äquivalente beitragen mussten, von deren Existenz in der Stadt wir sonst keine Ahnung hätten. Jekil Eberhart, Hans Tapperlink, Andreas Roseler, Steugil, Knauwer, Gersler und weitere Bürger sorgten erzwungenermaßen dafür, dass die Stadtbefestigung repariert wurde und die Stadt das nächste Mal besser gegen die Hussiten gesichert war. Die Stadtverwaltung selbst wollte keine Verantwortung für die Verbesserung der Stadtbefestigung vor der Bedrohung der Stadt durch die Hussiten übernehmen. Sie gewährte die finanziellen Mittel erst nach dem gefährlichen Ereignis. Die Stadteinnahmen und Stadtausgaben bildeten nur kleinen Teil der gemeinsamen Ausgaben der Stadt nach dem hussitischen Feldzug. Signifikant für die herrschenden Stadteliten ist die Tatsache, dass, als die Angst vor den Hussiten wieder verging, auch die Höhe der Ausgaben für die Stadtreparaturen vermindert wurde.
House Owners – Tenants – Lodgers : The Topographical, Economic and Social Issues of Tenement Hous... more House Owners – Tenants – Lodgers : The Topographical, Economic and Social Issues of Tenement Houses in Medieval Prague
Based on the written sources preserved from the 14th and 15th centuries, the presented study attempts to research housing tenancy with an interdisciplinary perspective and the prism of five selected topics: 1. tenancy contracts; 2. town house and its layout through the eyes of history and building history; 3. analysis of the Old Town municipal tax books from the years 1427–1429; 4. analysis of the town tax and the method of its collection in the Old Town of Prague; 5. social rise of lodgers. Two other topics are supplemented: 6. housing tenancy and its influence on the religious and power-administrative organization of the city; 7. social structure of the inhabitants of Prague houses on the specific example of three persons: the owner, the tenant-conventor and the lodger. The Prague conurbation as the centre of the country and the seat of the monarch turns out to have been such an exclusive urban agglomeration that only members of the upper and middle classes of the urban population reached their own property here. Small craftsmen and merchants had to be satisfied only with the tenancy of production and accommodation premises. During the 14th century, the dynamically developing Luxembourg metropolis went through a construction boom. The house plot was densely filled; dozens of new houses were being built not for the owner's stay, but for commercial rent. It is clear that this development significantly affected the architectural appearance and organism of the medieval city.
The Past Has a Future! ● A Conference to Mark the Centenary of Archaeology at the Institute of Archaeology UW / conference brochure /, 2019
Dostatek i luksus są nieodzownymi przymiotami najwyższych warstw społeczeństwa. Poza przedstawici... more Dostatek i luksus są nieodzownymi przymiotami najwyższych warstw społeczeństwa. Poza przedstawicielami rad miejskich i patrycjuszami, którzy dysponowali znaczącą pozycją i wpływami wśród ogółu mieszkańców średniowiecznych miast, możemy do tego grona zaliczyć wykonawców różnych rzemiosł i profesji. Dostępne źródła pisane z obszaru Czech i Moraw przynoszą o nich względnie bogate informacje, które dopełniają obszerne rezultaty badań historycznych. Zgoła odmienną sytuację obserwujemy w przypadku niższych i najniższych warstw ludności. Zarówno archiwalia, jak i dane uzyskane dzięki badaniom archeologicznym, nieprzynoszą na ich temat pewnych i rozstrzygających ustaleń umożliwiających bardziej szczegółowo analizować zróznicowanie ekonomiczne w ramach populacji. Pozycję społeczną i kondycję finansową możemy dokładniej badać jedynie w przypadku wyraźnie ograniczonej, najmajętniejszej grupy mieszczan. Najbiedniejsi zaś, pozostawali poza marginesem. To jednak nie wykluczało sytuacji, w których ponadprzeciętne jednostki dokonały awansu społecznego. Można stwierdzić, że uschyłku panowania dynastii luksemburskiej w Czechach, górne warstwy społeczeństwa definiowały ubóstwo w celu autoprezentacji, a zarazem chęci utrwalenia istniejącego porządku klasowego. Na przeciwległym biegunie, biedni określili się w celu aktywizacji swojego kapitału społecznego oraz wsparcia ich interesów. Bogactwo średniowiecznej aglomeracji Pragi potwierdza wysoki poziom wytwórczości rzemiesniczej, szerokie spektrum wymiany handlowej w ramach rynków lokalnych i europejskich, sposoby i formy manifestacji prestiżu jej obywateli oraz rozwój terytorialny miasta w połowie XIV wieku.
Seven Towers. Charles IV. through the eyes of scholars (1316–2016)
This catalogue consists of th... more Seven Towers. Charles IV. through the eyes of scholars (1316–2016)
This catalogue consists of the artefacts displayed at the exhibition “Seven Towers. Charles IV through the Eyes of Academics (1316–2016)”, which was held in the main building of the Academy of Sciences from 6 April to 11 May 2016. The principal aim of the exhibition was to present the figure of Charles IV in the research programmes of the Academy by means of a number of selected themes, and thus to mark the 700th anniversary of his birth in a fitting way. Unlike other exhibition projects on Charles IV, however, it was not concerned with presenting results that had already been achieved. On the contrary, the aim was to show the public the still ongoing research process that is currently taking place at various institutes of the Academy of Sciences. It was thus not a classic type of exhibition, but in a figurative sense of the word a workshop which tried to communicate actively with visitors. The basis of the exhibition consisted of seven main thematic areas, with attention being drawn in each case to the contribution made by specific institutes to research into the period of Charles IV.
ČÍTANKA LATINSKÝCH TEXTŮ Z POZDNĚ STŘEDOVĚKÝCH ČECH, 2017
ČÍTANKA LATINSKÝCH TEXTŮ Z POZDNĚ STŘEDOVĚKÝCH ČECH, eds. Lucie Doležalová, Michal Dragoun and Ja... more ČÍTANKA LATINSKÝCH TEXTŮ Z POZDNĚ STŘEDOVĚKÝCH ČECH, eds. Lucie Doležalová, Michal Dragoun and Jan Ctibor. Praha: Scriptorium, 2017.
A reader of Latin texts with facing Czech translations and brief introductions.
‘Gallus Town’ in the Middle Ages. History - Archeology - Bulit History, Prague 2012
From its est... more ‘Gallus Town’ in the Middle Ages. History - Archeology - Bulit History, Prague 2012
From its establishment some time around the middle of the 13th century, Gallus Town of Prague represented a significant urbanistic component of the Old Town of Prague. The early remnants of high-quality stone buildings proved by archaeological and building-historical research projects in combination with extensive burgher plots testifies to the presence of exceptional builders of whom the written sources name only the mintmaster Eberhard. It is, however, clear already from the size of the new foundation that he could not implement the given act alone, but only with the sovereign’s support and in cooperation with other members of the then emerging urban elites. The importance of the topic selected for Prague’s history is hence completely obvious. Seeking the answers to the questions we can set in connection with the foundation of St Gallus Town is actually asking about the emergence of the Prague conurbation as a legally defined high medieval town with all of its associated attributes (the creation of the town fortification, formation of the urban elites, representation etc.). The study of this issue is all the more important because Prague was the long-term seat of the ruling dynasty and essentially the power and trade centre of Bohemia. Despite the systematic interest of the specialised literature so far, however, some crucial questions remain unanswered or only partially answered.
Jan Hus in the National Museum Collections (1415-2015). Master Jan Hus and his Legacy
July 6, 20... more Jan Hus in the National Museum Collections (1415-2015). Master Jan Hus and his Legacy
July 6, 2015 is the significant 600-year anniversary of the burning of Jan Hus in Constance. To commemorate this anniversary and to honor the remembrance of Hus, the National Museum has organized a special exhibition entitled “Jan Hus in the National Museum Collections (1415-2015). Master Jan Hus and his Legacy” which will be presented in the new National Museum building from June 4 to July 12, 2015. The main purpose of this exhibition is, through selected objects, to draw attention not only to the significance of Hus’s personality but also to commemorate his legacy, predominantly in his religious and moral teachings. The exhibition catalog aims not only to present period items associated with the life and activities of Jan Hus, but also to present unique objects from the National Museum collections, some of which will be exhibited for the first time. To make these materials accessible to both specialists and the general public, they are accompanied by interpretive texts that are more extensive than usual. The accompanying texts do not claim to be comprehensive but are intended to present objects within a broader context. The publication is divided into six chapters, which are supplemented by relevant catalog entries. The first chapter covers not only Hus’s personality, but also his extensive works. Although the National Museum Library collections do not include any documents in Hus’s own hand, they do feature a total of 35 manuscripts containing transcripts of some of his works. For clarity, this chapter is accompanied by a detailed inventory of these manuscripts. For each codex, references to manuscript catalogs, inventories of Hus’s works and other selected editions are listed (especially modern ones).
The present compendium edition of “Sources on the History of the Jews of Bohemia and Moravia in t... more The present compendium edition of “Sources on the History of the Jews of Bohemia and Moravia in the Middle Ages” (hereafter “Sources on the History of the Jews” or just “edition”) builds on earlier Bohemian and Moravian works. Its methodology is anchored in the above-mentioned Corpus project, including its chronological definition. The year 1347, when Charles IV was crowned king of Bohemia, was set as a partial final milestone. The “Sources on the History of the Jews” are territorially delimited by the borders of the modern Czech Republic. The project Corpus includes sources from the territory of the entire Empire, including the territory of Bohemia and Moravia and the adjacent lands of the Bohemian Crown, whereas the Bohemian and Moravian sources will be supplied for the Corpus project database from the background materials of the “Sources of the History of the Jews”.
Patrons, Clients, and Relatives: The Social World of Old Town
Prague in the 14th Century
Througho... more Patrons, Clients, and Relatives: The Social World of Old Town Prague in the 14th Century Throughout the Middle Ages, Prague was not only the most populated, but also the most important city in the lands of Bohemia. As the permanent residence of the King, the Prague towns functioned as the capital of the kingdom. In the late Middle Ages, it consisted of the Old Town, the New Town, the Little Quarter and the dependant township of Hradčany. However, of these quarters, the Old Town was the most important entity. This book is divided in eight chapters, each containing sub-chapters that further develop the given topic. This book draws from the analysis of two main resources: Book of legal court records with market entries (Liber judiciorum or Liber contractuum) from 1351 to 1367 (Prague City Archives, Manuscript No. 987) and the list of new burghers, recorded in the oldest Old Town book between 1324 and 1393, called Liber vetustissimus (Prague City Archives, Manuscript No. 986). Apart from that, we use further resources originating in the burgher environment, such as lists of sealed documents from between 1331–1333 & 1337 (AMP, the manuscript collection, sign. 986), town documents, other preserved town books, books of confirmations and erections. Based on these resources, we attempt to uncover the social structure of the Old Town in the course of the 14th century. A member of the Old Town burgher elite named Dětřich Plafus (Blaufuss) or the Blue Foot, serves as an imaginary guide to the society of medieval Prague. Two makeshift databases permitted us to carry out prosopographic probes into the society of Old Town Prague. These probes have shown that in the course of the 14th century, this society underwent major transformations. To find the motor of such transformations, as well as to describe the process and effect of these changes on the society in question, were the main goals of this book. In the introduction, we summarize the main starting points of our research and we introduce Dětřich Plafus, the guide, as well as his social and economic network in the Old Town.
Výzkum středověké a raně novověké městské společnosti zažil v posledních několika desetiletích ne... more Výzkum středověké a raně novověké městské společnosti zažil v posledních několika desetiletích nebývalý rozmach. I přes to však doposud pozornosti české medievistiky zcela unikalo téma nájemního bydlení. Ve středověkých a raně novověkých městech byla většina domů obývána rodinou. Za rodinu nelze v souladu se zahraničními výzkumy považovat pouze základní jednotku v dnešním slova smyslu (Familie), to znamená rodiče a jejich děti, ale musí být pojímána v širším slova smyslu jako společenství lidí, které obývalo městský dům (středověké Familiam). V mnoha případech se totiž nejednalo pouze o rodinu majitele, včetně dětí a prarodičů, ale za součást rodiny byli ve středověku považováni také různí sluhové a služky, děvečky nebo tovaryši, přebývající po dobu učení u svých mistrů. Středověký městský dům však nebyl obýván pouze rodinou majitele a jeho služebnictvem, ale domy byly mnohdy pronajímány nájemcům-conventorům. Ti si pronajali celou nemovitost, kterou dále se ziskem pronajímali dalším zájemcům o bydlení, větčinou drobným řemeslníkům a živnostníkům. Oproti některým starším výzkumům je dnes městský dům pojímán jako komplex různých funkčních staveb (budov), jejichž součástí bylo nejenom obydlí majitele, ale také soubor dalších hospodářských budov a jiných stavení. Častá obměna majitelů a nájemců staroměstských domů si žádala množství drobných nebo rozsáhlejších stavebních úprav, které měly za úkol upravit domovní interiér požadavkům a někdy snad i estetickému cítění nových obyvatel. Městský dům tedy procházel v průběhu staletí složitým stavebním vývojem. Skutečně nové poznatky k tématu dnes může přinést pouze interdisciplinární přístup k výzkumu nejenom historie, ale i archeologie, stavební historie, dějin umění a celé řady dalších vědeckých disciplín.
Uploads
Papers by Martin Musilek
The paper deals with the issue of the tower houses within the block of flats No. 1071, which was part of the newly planted early Gothic quarter of St. Gall in the Old Town of Prague. The construction of the local houses is dated by the authors to the period around the mid-13th century. Due to the intensive business contacts between Prague and Regensburg merchants, the inspiration for building houses with a tower is sought in the environment of the Holy Roman Empire city of Regensburg. The most intensive trade contacts between the two cities took place during the 13th and the first half of the 14th century.
Although Gallus Town has already been devoted great attention in the existing specialised literature, there has so far been lacking an attempt to identify the burghers, who besides Mintmaster Eberhard shared in its foundation. Unlike the existing research, the study attempts to prove that Gallus Town was founded not only by Mintmaster Eberhard and people, who participated in theextraction and treatment of silver, but also members constituting the Prague patriciate, because the documents preserved show that in the Czech milieu it is not possible to distinguish between the “mining” (in the sense of specialists in the extraction of minerals) class and the class of the Prague urban elites. In fact, both supposed groups were a unified class, which was undoubtedly connected by family or business ties and the centre of all of their diversified activities was Prague, the headquarters and residential agglomeration of the ruling dynasty. It is also evident that Gallus Town of Prague did not comprise a legal or otherwise independent part of the Old Town, because already the first testimony of the written sources proves that the Prague burghers headquartered at Gallus Marketplace and Old Town Square appear as witnesses of one common Old (Larger) Town of Prague. The reeve was also common, who performed his powers over the entire town.
The article does not attempt to comprehensively capture the topic of wealth and poverty in medieval Prague, which would not be possible even given the scale. The main goal will be to draw attention to selected aspects of this complex and extensive issue through disparate misclear. The program will be about linking the testimony of written and material sources, including warnings of some methodological limitations of research, which lie in the lack of preserved sources. Analytical probes will focus on the lives of wealthy upper class members, craftsmen, but also the poor, the so-called people on the margins or the position of the Jewish population within the city. On the contrary, the high material culture of the upper strata of the Prague city population will be demonstrated through several selected documents of luxury objects or buildings that the citizens of Prague built.
Based on the written sources preserved from the 14th and 15th centuries, the presented study attempts to research housing tenancy with an interdisciplinary perspective and the prism of five selected topics: 1. tenancy contracts; 2. town house and its layout through the eyes of history and building history; 3. analysis of the Old Town municipal tax books from the years 1427–1429; 4. analysis of the town tax and the method of its collection in the Old Town of Prague; 5. social rise of lodgers. Two other topics are supplemented: 6. housing tenancy and its influence on the religious and power-administrative organization of the city; 7. social structure of the inhabitants of Prague houses on the specific example of three persons: the owner, the tenant-conventor and the lodger. The Prague conurbation as the centre of the country and the seat of the monarch turns out to have been such an exclusive urban agglomeration that only members of the upper and middle classes of the urban population reached their own property here. Small craftsmen and merchants had to be satisfied only with the tenancy of production and accommodation premises. During the 14th century, the dynamically developing Luxembourg metropolis went through a construction boom. The house plot was densely filled; dozens of new houses were being built not for the owner's stay, but for commercial rent. It is clear that this development significantly affected the architectural appearance and organism of the medieval city.
Dostępne źródła pisane z obszaru Czech i Moraw przynoszą o nich względnie bogate informacje, które dopełniają obszerne rezultaty badań historycznych. Zgoła odmienną sytuację obserwujemy w przypadku niższych i najniższych warstw ludności.
Zarówno archiwalia, jak i dane uzyskane dzięki badaniom archeologicznym, nieprzynoszą na ich temat pewnych i rozstrzygających ustaleń umożliwiających bardziej szczegółowo analizować zróznicowanie ekonomiczne w ramach populacji. Pozycję społeczną i kondycję finansową możemy dokładniej badać jedynie w przypadku wyraźnie ograniczonej, najmajętniejszej grupy mieszczan. Najbiedniejsi zaś, pozostawali poza marginesem. To jednak nie wykluczało sytuacji, w których ponadprzeciętne jednostki dokonały awansu społecznego. Można stwierdzić, że uschyłku panowania dynastii luksemburskiej w Czechach, górne warstwy społeczeństwa definiowały ubóstwo w celu autoprezentacji, a zarazem chęci utrwalenia istniejącego porządku klasowego. Na przeciwległym biegunie, biedni określili się w celu aktywizacji swojego kapitału społecznego oraz wsparcia ich interesów.
Bogactwo średniowiecznej aglomeracji Pragi potwierdza wysoki poziom wytwórczości rzemiesniczej, szerokie spektrum wymiany handlowej w ramach rynków lokalnych i europejskich, sposoby i formy manifestacji prestiżu jej obywateli oraz rozwój terytorialny miasta w połowie XIV wieku.
The paper deals with the issue of the tower houses within the block of flats No. 1071, which was part of the newly planted early Gothic quarter of St. Gall in the Old Town of Prague. The construction of the local houses is dated by the authors to the period around the mid-13th century. Due to the intensive business contacts between Prague and Regensburg merchants, the inspiration for building houses with a tower is sought in the environment of the Holy Roman Empire city of Regensburg. The most intensive trade contacts between the two cities took place during the 13th and the first half of the 14th century.
Although Gallus Town has already been devoted great attention in the existing specialised literature, there has so far been lacking an attempt to identify the burghers, who besides Mintmaster Eberhard shared in its foundation. Unlike the existing research, the study attempts to prove that Gallus Town was founded not only by Mintmaster Eberhard and people, who participated in theextraction and treatment of silver, but also members constituting the Prague patriciate, because the documents preserved show that in the Czech milieu it is not possible to distinguish between the “mining” (in the sense of specialists in the extraction of minerals) class and the class of the Prague urban elites. In fact, both supposed groups were a unified class, which was undoubtedly connected by family or business ties and the centre of all of their diversified activities was Prague, the headquarters and residential agglomeration of the ruling dynasty. It is also evident that Gallus Town of Prague did not comprise a legal or otherwise independent part of the Old Town, because already the first testimony of the written sources proves that the Prague burghers headquartered at Gallus Marketplace and Old Town Square appear as witnesses of one common Old (Larger) Town of Prague. The reeve was also common, who performed his powers over the entire town.
The article does not attempt to comprehensively capture the topic of wealth and poverty in medieval Prague, which would not be possible even given the scale. The main goal will be to draw attention to selected aspects of this complex and extensive issue through disparate misclear. The program will be about linking the testimony of written and material sources, including warnings of some methodological limitations of research, which lie in the lack of preserved sources. Analytical probes will focus on the lives of wealthy upper class members, craftsmen, but also the poor, the so-called people on the margins or the position of the Jewish population within the city. On the contrary, the high material culture of the upper strata of the Prague city population will be demonstrated through several selected documents of luxury objects or buildings that the citizens of Prague built.
Based on the written sources preserved from the 14th and 15th centuries, the presented study attempts to research housing tenancy with an interdisciplinary perspective and the prism of five selected topics: 1. tenancy contracts; 2. town house and its layout through the eyes of history and building history; 3. analysis of the Old Town municipal tax books from the years 1427–1429; 4. analysis of the town tax and the method of its collection in the Old Town of Prague; 5. social rise of lodgers. Two other topics are supplemented: 6. housing tenancy and its influence on the religious and power-administrative organization of the city; 7. social structure of the inhabitants of Prague houses on the specific example of three persons: the owner, the tenant-conventor and the lodger. The Prague conurbation as the centre of the country and the seat of the monarch turns out to have been such an exclusive urban agglomeration that only members of the upper and middle classes of the urban population reached their own property here. Small craftsmen and merchants had to be satisfied only with the tenancy of production and accommodation premises. During the 14th century, the dynamically developing Luxembourg metropolis went through a construction boom. The house plot was densely filled; dozens of new houses were being built not for the owner's stay, but for commercial rent. It is clear that this development significantly affected the architectural appearance and organism of the medieval city.
Dostępne źródła pisane z obszaru Czech i Moraw przynoszą o nich względnie bogate informacje, które dopełniają obszerne rezultaty badań historycznych. Zgoła odmienną sytuację obserwujemy w przypadku niższych i najniższych warstw ludności.
Zarówno archiwalia, jak i dane uzyskane dzięki badaniom archeologicznym, nieprzynoszą na ich temat pewnych i rozstrzygających ustaleń umożliwiających bardziej szczegółowo analizować zróznicowanie ekonomiczne w ramach populacji. Pozycję społeczną i kondycję finansową możemy dokładniej badać jedynie w przypadku wyraźnie ograniczonej, najmajętniejszej grupy mieszczan. Najbiedniejsi zaś, pozostawali poza marginesem. To jednak nie wykluczało sytuacji, w których ponadprzeciętne jednostki dokonały awansu społecznego. Można stwierdzić, że uschyłku panowania dynastii luksemburskiej w Czechach, górne warstwy społeczeństwa definiowały ubóstwo w celu autoprezentacji, a zarazem chęci utrwalenia istniejącego porządku klasowego. Na przeciwległym biegunie, biedni określili się w celu aktywizacji swojego kapitału społecznego oraz wsparcia ich interesów.
Bogactwo średniowiecznej aglomeracji Pragi potwierdza wysoki poziom wytwórczości rzemiesniczej, szerokie spektrum wymiany handlowej w ramach rynków lokalnych i europejskich, sposoby i formy manifestacji prestiżu jej obywateli oraz rozwój terytorialny miasta w połowie XIV wieku.
This catalogue consists of the artefacts displayed at the exhibition “Seven Towers. Charles IV through the Eyes of Academics (1316–2016)”, which was held in the main building of the Academy of Sciences from 6 April to 11 May 2016. The principal aim of the exhibition was to present the figure of Charles IV in the research programmes of the Academy by means of a number of selected themes, and thus to mark the 700th anniversary of his birth in a fitting way. Unlike other exhibition projects on Charles IV, however, it was not concerned with presenting results that had already been achieved. On the contrary, the aim was to show the public the still ongoing research process that is currently taking place at various institutes of the Academy of Sciences. It was thus not a classic type of exhibition, but in a figurative sense of the word a workshop which tried to communicate actively with visitors. The basis of the exhibition consisted of seven main thematic areas, with attention being drawn in each case to the contribution made by specific institutes to research into the period of Charles IV.
A reader of Latin texts with facing Czech translations and brief introductions.
From its establishment some time around the middle of the 13th century, Gallus Town of Prague represented a significant urbanistic component of the Old Town of Prague. The early remnants of high-quality stone buildings proved by archaeological and building-historical research projects in combination with extensive burgher plots testifies to the presence of exceptional builders of whom the written sources name only the mintmaster Eberhard. It is, however, clear already from the size of the new foundation that he could not implement the given act alone, but only with the sovereign’s support and in cooperation with other members of the then emerging urban elites. The importance of the topic selected for Prague’s history is hence completely obvious. Seeking the answers to the questions we can set in connection with the foundation of St Gallus Town is actually asking about the emergence of the Prague conurbation as a legally defined high medieval town with all of its associated attributes (the creation of the town fortification, formation of the urban elites, representation etc.). The study of this issue is all the more important because Prague was the long-term seat of the ruling dynasty and essentially the power and trade centre of Bohemia. Despite the systematic interest of the specialised literature so far, however, some crucial questions remain unanswered or only partially answered.
July 6, 2015 is the significant 600-year anniversary of the burning of Jan Hus in Constance. To commemorate this anniversary and to honor the remembrance of Hus, the National Museum has organized a special exhibition entitled “Jan Hus in the National Museum Collections (1415-2015). Master Jan Hus and his Legacy” which will be presented in the new National Museum building from June 4 to July 12, 2015. The main purpose of this exhibition is, through selected objects, to draw attention not only to the significance of Hus’s personality but also to commemorate his legacy, predominantly in his religious and moral teachings. The exhibition catalog aims not only to present period items associated with the life and activities of Jan Hus, but also to present unique objects from the National Museum collections, some of which will be exhibited for the first time. To make these materials accessible to both specialists and the general
public, they are accompanied by interpretive texts that are more extensive than usual. The accompanying texts do not claim to be comprehensive but are intended to present objects within a broader context. The publication is divided into six chapters, which are supplemented by relevant catalog entries. The first chapter covers not only Hus’s personality, but also his extensive works. Although the National Museum Library collections do not include any documents in Hus’s own hand, they do feature a total of 35 manuscripts containing transcripts of some of his works. For clarity, this chapter is accompanied by a detailed inventory of these manuscripts. For each codex, references to manuscript catalogs, inventories of Hus’s works and other selected editions are listed (especially modern ones).
1347, when Charles IV was crowned king of Bohemia, was set as a partial final milestone. The “Sources on the History of the Jews” are territorially delimited by the borders of the modern Czech Republic. The project Corpus includes sources from the territory of the entire Empire, including the territory of Bohemia and Moravia and the adjacent lands of the Bohemian Crown, whereas the Bohemian and Moravian sources will be supplied for the Corpus project database from the background materials of the “Sources of the History of the Jews”.
Prague in the 14th Century
Throughout the Middle Ages, Prague was not only the most populated, but also the most important city in the lands of Bohemia. As the permanent residence of the King, the Prague towns functioned as the capital of the kingdom. In the late Middle Ages, it consisted of the Old Town, the New Town, the Little Quarter and the dependant township of Hradčany. However, of these quarters, the Old Town was the most important entity. This book is divided in eight chapters, each containing sub-chapters that further develop the given topic.
This book draws from the analysis of two main resources: Book of legal court records with market entries (Liber judiciorum or Liber contractuum) from 1351 to 1367 (Prague City Archives, Manuscript No. 987) and the list of new burghers, recorded in the oldest Old Town book between 1324 and 1393, called Liber vetustissimus (Prague City Archives, Manuscript No. 986). Apart from that, we use further resources originating in the burgher environment, such as lists of sealed documents from between 1331–1333 & 1337 (AMP, the manuscript collection, sign. 986), town documents, other preserved town books, books of confirmations and erections. Based on these resources, we
attempt to uncover the social structure of the Old Town in the course of the 14th century. A member of the Old Town burgher elite named Dětřich Plafus (Blaufuss) or the Blue Foot, serves as an imaginary guide to the society of medieval Prague. Two makeshift databases permitted us to carry out prosopographic probes into the society of Old Town Prague. These probes have shown that in the course of the 14th century, this society underwent major transformations. To find the motor of such transformations, as well as to describe the process and effect of these changes on the society in question, were the main goals of this book. In the introduction, we summarize the main starting points of our research and we introduce Dětřich Plafus, the guide, as well as his social and economic network in the Old Town.
Oproti některým starším výzkumům je dnes městský dům pojímán jako komplex různých funkčních staveb (budov), jejichž součástí bylo nejenom obydlí majitele, ale také soubor dalších hospodářských budov a jiných stavení. Častá obměna majitelů a nájemců staroměstských domů si žádala množství drobných nebo rozsáhlejších stavebních úprav, které měly za úkol upravit domovní interiér požadavkům a někdy snad i estetickému cítění nových obyvatel. Městský dům tedy procházel v průběhu staletí složitým stavebním vývojem. Skutečně nové poznatky k tématu dnes může přinést pouze interdisciplinární přístup k výzkumu nejenom historie, ale i archeologie, stavební historie, dějin umění a celé řady dalších vědeckých disciplín.