Döbeln

Döbeln
	Pohled na staré město, Obermarkt a radnici
	; znak
Poloha
Souřadnice	51°7′10″ s. š., 13°6′46″ v. d.
Nadmořská výška	168 m n. m.
Časové pásmo	UTC +1
Stát	Německo
Spolková země	Sasko
Zemský okres	Střední Sasko
Administrativní dělení	9 městských a 38 místních částí
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	91,7 km²
Počet obyvatel	23 763 (2022)
Hustota zalidnění	259 obyv./km²
Etnické složení	Němci
Správa
Status	velké okresní město
Primátor	Sven Liebhauser (CDU)
Oficiální web	www.doebeln.de
Adresa obecního úřadu	Obermarkt 1; 04720 Döbeln
Telefonní předvolba	03431
PSČ	04720
Označení vozidel	FG, BED, DL, FLÖ, HC, MW, RL
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Döbeln (česky též zastarale Doblín) je velké okresní město v německém zemském okrese Střední Sasko ve spolkové zemi Sasko. Má přibližně 24 tisíc^[1] obyvatel.

Geografie

Geografická poloha

Döbeln leží ve Středosaské vrchovině v široké kotlině Freiberské Muldy, přibližně uprostřed trojúhelníku tvořeném saskými sídelními městy Saská Kamenice, Drážďany a Lipsko. Okolí je tvořeno údolím řeky Muldy a okolní kopcovitou krajinou. Zemské hlavní město Drážďany je vzdáleno asi 50 km, Saská Kamenice asi 40 km, Lipsko 70 km a Berlín asi 200 kilometrů.

Döbeln má dva dálniční obchvaty na spolkové dálnici A 14, Döbeln Nord a Döbeln Ost.

Sousední obce

Sousedními obcemi jsou Großweitzschen (zemský okres Střední Sasko), Zschaitz-Ottewig (zemský okres Střední Sasko), Lommatzsch (zemský okres Míšeň), Nossen (zemský okres Míšeň), města Hartha, Roßwein a Waldheim (vše zemský okres Střední Sasko).

Historie

Döbeln kolem roku 1650

Kraj okolo Döbelnu je od 8. století osídlen Slovany, Lužickými Srby.^[2] Název města pochází ze starosrbského výrazu doblin, který se odvozuje od osobního jména Dobl.^[3]

Počátky německé vlády sahají do 10. století a následné osídlení přišlo v souvislosti s Liudolfovci (zvanými též Otoni či Otoni), zejména pak za panování krále Jindřicha I.

Po roce 929 bylo někdejší slovanské opevnění na Burgbergu přebudovány na německé opevnění hrad Doblín, které bylo centrem míšeňské marky. Na úpatí Burgbergu bylo sídliště, z něhož později vzniklo město Döbeln (od roku 1350 civitas). Z listiny císaře Oty II. z roku 981 lze soudit, že hrad Doblin a přilehlé země věnoval memlebenskému klášteru. Jednalo se přitom od rozlehlý kraj mezi Sapavou a Velkou Střehavou.^[4] Jde zároveň o první písemnou zmínku o Doblíně (981).^[5]^[6]

Osobnosti

Erich Heckel (1883–1970), německý expresionistický malíř a grafik
Sabine Johnová (* 1957), sedmibojařka

Reference

↑ ^a ^b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
↑ Karlheinz Blaschke: Geschichte Sachsens im Mittelalter. Berlin 1991, ISBN 3-372-00076-5, str. 43ff
↑ Ernst Eichler a Hans Walther: Sachsen. Alle Städtenamen und deren Geschichte, Faber und Faber Verlag, Leipzig 2007, ISBN 978-3-86730-038-4, str. 53
↑ MGH DD Otto II. 195. Digitalizováno
↑ Překlad: "Předáváme několik hradů a osad v našem držení na slovanském území, totiž Doblin a Hwoznie, v župě daleminské (...) námi založenému a vystavěnému klášteru Memleben." Klášter existoval jen do roku 1015, majetek byl poté převeden na klášter Hersfeld na řece Fuldě. V odborné literatuře se hovoří o Hersfeldském panství nebo Hersfeldském lénu
↑ Max Kästner, Johannes Schiller: Zwischen Chemnitz und Freiberg, Ein Heimatbuch für Schule und Haus, Der Heimatboden und seine Besiedlung, Frankenberg 1928, str. 34

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Döbeln na Wikimedia Commons
Atlas Středního Saska
Městský portál Döbeln
Historické obrázky Döbelnu
Döbeln na starých obrazech
Témata z historie Döbelnské oblasti, hrad Doblín^{[nedostupný zdroj]}
Historie Doblína

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[ea79d7941459e3df58384dc321384f29a852590e-1] Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].

[2] Karlheinz Blaschke: Geschichte Sachsens im Mittelalter. Berlin 1991, ISBN 3-372-00076-5, str. 43ff

[3] Ernst Eichler a Hans Walther: Sachsen. Alle Städtenamen und deren Geschichte, Faber und Faber Verlag, Leipzig 2007, ISBN 978-3-86730-038-4, str. 53

[4] MGH DD Otto II. 195. Digitalizováno

[5] Překlad: "Předáváme několik hradů a osad v našem držení na slovanském území, totiž Doblin a Hwoznie, v župě daleminské (...) námi založenému a vystavěnému klášteru Memleben." Klášter existoval jen do roku 1015, majetek byl poté převeden na klášter Hersfeld na řece Fuldě. V odborné literatuře se hovoří o Hersfeldském panství nebo Hersfeldském lénu

[6] Max Kästner, Johannes Schiller: Zwischen Chemnitz und Freiberg, Ein Heimatbuch für Schule und Haus, Der Heimatboden und seine Besiedlung, Frankenberg 1928, str. 34

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]