16. říjen

16. říjen je 289. den roku podle gregoriánského kalendáře (290. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 76 dní.

Události

Česko

• 1306 – Rudolf Habsburský byl zvolen po smrti posledního Přemyslovce českým králem.
• 1423 – V Praze začal svatohavelský sněm, jednání umírněných husitských šlechticů a Pražanů o spojenectví s českými katolíky s cílem zastavit vítězný postup Žižkova vojska.
• 1583 – Praha se stala sídelním městem Rudolfa II., kde žil až do roku 1612.
• 1848 – Posádka pevnosti Leopoldov vyhlásila za uherské revoluce loajalitu uherské vládě a vzdala se.
• 1931 – Premiéra filmu To neznáte Hadimršku, komedie s Vlastou Burianem v režii Karla Lamače.
• 1944 – Bombardéry USAAF provedly nálet na Škodovy závody a železnici v Plzni.
• 1964 – Premiéra filmu Starci na chmelu, prvního a patrně i nejznámějšího českého filmového muzikálu, natočeného režisérem Ladislavem Rychmanem. V hlavních rolích Vladimír Pucholt a Ivana Pavlová.
• 1965 – Premiéra filmu Limonádový Joe aneb Koňská opera, osobité parodie westernu na motivy knihy Jiřího Brdečky, kterou natočil režisér Oldřich Lipský.
• 1972 – V Praze ukončen provoz trolejbusů, a to na poslední lince č. 51 (Stadion Strahov – Orionka).
• 1984 – Při sestupu z Mount Everestu zahynul horolezec Jozef Psotka, jenž se o den dříve stal spolu se Zoltánem Demjánem prvním Čechoslovákem na vrcholu nejvyšší hory světa.
• 2008 – V Praze vypukl požár na výstavišti v Holešovicích, čímž bylo zničeno levé křídlo Průmyslového paláce.
• 2014 – V muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku zahynuli při výbuchu 50 tun munice dva lidé.
• 2017 – Ředitel České filharmonie David Mareček podepsal pětiletou smlouvu s novým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem.

Svět

• 1813 – Začala bitva národů u Lipska, v níž se Francouzi v čele s Napoleonem Bonapartem střetli se spojenými armádami Rakouska, Ruska, Pruska a Švédska.
• 1846 – Americký lékař William Morton poprvé na veřejnosti úspěšně použil při operaci anestezii.
• 1917 – Masaryk v Petrohradě dokončil první verzi své knížky Nová Evropa s podtitulem Stanovisko slovanské
• 1918
  • Ve Washingtonu vznikla Washingtonská deklarace, základní dokument československého zahraničního odboje, nazvaný Prohlášení nezávislosti československého národa. Formulovala zásady občanských svobod, vnitřní i zahraniční politiky a státní systém budoucího Československa.
  • Císař Karel I. vydal manifest Mým věrným národům rakouským, jenž proklamoval federalizaci Rakouska.
• 1940 – Druhá světová válka: založeno Varšavské ghetto.
• 1946 – Deset válečných zločinců druhé světové války, odsouzených v Norimberském procesu, bylo oběšeno.
• 1962 – Prezidentu USA J. F. Kennedymu bylo oznámeno rozmístění sovětských raket na Kubě. Začala Kubánská krize.
• 1970 – Anwar Sadat zvolen egyptským prezidentem.
• 1978 – V pořadí již 264. papežem se stal krakovský arcibiskup Karol Józef Wojtyła. Zvolil si jméno Jan Pavel II.
• 2016
  • parlamentní volby v Černé Hoře
  • Byla zahájena bitva o irácké město Mosul, která trvala téměř 9 měsíců.

Narození

Česko

Václav Klement (* 1868)

Jiří Rusnok (* 1960)

Veronika Žilková (* 1961)

• 1456 – Ludmila z Poděbrad, dcera Jiřího z Poděbrad a jeho manželky Johany z Rožmitálu († 20. ledna 1503)
• 1804 – Ignác Řivnáč, kněz, vlastenec, sběratel obrazů († 23. srpna 1874)
• 1813 – František Xaver Škorpík, moravský kněz a vlastenec († 12. ledna 1890)
• 1818 – Alexander Dreyschock, klavírista a hudební skladatel († 1. dubna 1869)
• 1836 – Jiljí Jarolímek, báňský inženýr († 22. února 1886)
• 1840 – Josef Truhlář, knihovník, literární historik, překladatel († 14. února 1914)
• 1842 – Meinrad Siegl, opat kláštera v Oseku u Duchcova († 6. listopadu 1911)
• 1846 – Jiří Pražák, odborník na rakouské správní a ústavní právo († 1905)
• 1868 – Václav Klement, knihkupec, zakladatel automobilky Laurin a Klement († 12. srpna 1938)
• 1875 – František Černý, houslista a hudební skladatel († 26. srpna 1943)
• 1878 – Franz Karl Reichelt, průkopník parašutismu († 4. února 1912)
• 1894 – Bohumil Kučera, právník a diplomat († 2. dubna 1980)
• 1902 – Bohumil Tureček, architekt († 28. dubna 1982)
• 1903 – Vladimír Šmeral, divadelní a filmový herec († 15. března 1982)
• 1904 – Viktor Boháč, odbojář a národněsocialistický politik († 12. července 1984)
• 1907
  • František Adámek, bankovní úředník a archeolog († 8. listopadu 1989)
  • Josef Hons, spisovatel († 26. února 2001)
• 1908 – Josef Filgas, rozhlasový reportér, fejetonista a spisovatel († 11. března 1981)
• 1915 – Jiří Bečka, orientalista, spisovatel a překladatel († 21. prosince 2004)
• 1916 – Hugo Rosák, plochodrážní jezdec († 5. srpna 1982)
• 1917 – Václav Kaňkovský, herec († 27. dubna 1987)
• 1919
  • Bohuslav Burian, kněz, oběť komunistického teroru († 29. dubna 1959)
  • Miroslav Řihošek, atlet, dálkař a trojskokan († 8. února 1997)
• 1921 – Stanislav Lachman, designér († 5. února 2011)
• 1924
  • Zdeněk Půček, ministr hutnictví a těžkého průmyslu ČSSR († 30. července 1986)
  • Miroslav Pangrác, sochař a malíř († 19. června 2012)
• 1936 – Karel Vítek starší, herec
• 1941 – Oldřich Škácha, dokumentární fotograf († 29. března 2014)
• 1944
  • Ctibor Turba, herec nonverbálního divadla, mim, scenárista, pedagog a režisér
  • Jindřich Šilhán, astronom a pedagog († 10. dubna 2000)
• 1945 – Pavel Varvařovský, veřejný ochránce práv
• 1946 – Josef Hojdar, politik
• 1947 – Vratislav Vaníček, historik
• 1956 – Jaroslav Tůma, varhaník, klavírista, cembalista, pedagog
• 1960 – Jiří Rusnok, předseda úřednické vlády České republiky
• 1961 – Veronika Žilková, herečka
• 1971 – Ondřej Sokol, herec, režisér a moderátor
• 1990 – Jiří Burýšek, novinář, youtuber a autor webu Bez faulu

Svět

Angela Lansburyová (* 1925)

Günter Grass (* 1927)

Nico (* 1938)

Suzanne Somersová (* 1946)

Tim Robbins (* 1958)

Paul Kariya (* 1974)

Loreen (* 1983)

Philipp Kohlschreiber (* 1983)

• 1430 – Jakub II. Skotský, král skotský († 3. srpna 1460)
• 1663 – Evžen Savojský, generalissimus rakouských Habsburků († 24. dubna 1736)
• 1708 – Albrecht von Haller, švýcarský anatom, fyziolog, botanik a básník († 12. prosince 1777)
• 1710 – Andrej Hadik, uherský hrabě a rakouský polní maršál († 12. března 1790)
• 1726 – Daniel Chodowiecki, německý grafik a malíř († 7. února 1801)
• 1729 – Pierre Van Maldere, belgický houslista a skladatel († 1. listopadu 1768)
• 1751 – Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, pruská královna († 25. února 1805)
• 1758 – Noah Webster, americký lexikograf († 28. května 1843)
• 1765 – Frédéric Duvernoy, francouzský hornista a skladatel († 19. července 1838)
• 1801 – Josip Jelačić, chorvatský generál a bán († 20. ledna 1859)
• 1803
  • Robert Stephenson, britský konstruktér lokomotiv a stavitel železnic († 12. října 1859)
  • Karl Schorn, německý malíř († 7. října 1850)
• 1816 – Antoine Béchamp, francouzský biolog, chemik, fyzik, lékař a farmaceut († 31. března 1908)
• 1827 – Arnold Böcklin, švýcarský výtvarník († 16. ledna 1901)
• 1830 – Ľudovít Kubáni, slovenský spisovatel, dramatik a literární kritik († 30. listopadu 1869)
• 1841 – Hirobumi Itó, ministerský předseda Japonska († 26. října 1909)
• 1843 – Émile Delahaye, francouzský průkopník automobilismu († 1. června 1905)
• 1847 – Marie Pia Savojská, portugalská královna († 5. července 1911)
• 1848 – Francis Darwin, britský botanik († 19. září 1925)
• 1854 – Oscar Wilde, irský spisovatel († 30. listopadu 1900)
• 1863
  • Austen Chamberlain, anglický státník, nositel Nobelovy ceny míru († 17. března 1937)
  • Augustín Fischer-Colbrie, biskup košický († 17. května 1925)
• 1867 – Ferdynand Hoesick, polský nakladatel, spisovatel a literární historik († 13. dubna 1941)
• 1868 – Franz von Epp, německý generál († 31. prosince 1946)
• 1878
  • Jean Agélou, francouzský fotograf († 2. srpna 1921)
  • Maxey Long, americký sprinter, olympijský vítěz († 4. března 1959)
• 1881 – Vilhelm Buhl, premiér Dánska († 18. prosince 1954)
• 1882 – Xawery Czernicki, polský admirál zavražděný v Katyni († ? 1940)
• 1884 – Zinovij Peškov, francouzský generál a diplomat ruského původu († 27. listopadu 1966)
• 1885 – Dorando Pietri, italský maratónec († 7. února 1942)
• 1886 – David Ben Gurion, první izraelský premiér († 1. prosince 1973)
• 1888 – Eugene O'Neill, americký spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu († 27. listopadu 1953)
• 1890
  • Michael Collins, irský politik a revolucionář, jeden ze zakladatelů IRA († 22. srpna 1922)
  • Maria Goretti, italská světice a mučednice († 6. července 1902)
  • Paul Strand, americký fotograf a kameraman českého původu († 31. března 1976)
• 1903 – Big Joe Williams, americký bluesový hudebník († 17. prosince 1982)
• 1906
  • Cleanth Brooks, americký literární teoretik († 10. května 1994)
  • Dino Buzzati, italský spisovatel († 28. ledna 1972)
  • Alois Weiss, nacistický popravčí v Praze († 26. února 1969)
• 1907 – Roger Vailland, francouzský spisovatel († 12. května 1965)
• 1908 – Enver Hodža, albánský komunistický diktátor († 11. dubna 1985)
• 1912 – Ján Michalko, slovenský evangelický duchovní, generální biskup, publicista, teolog a vysokoškolský pedagog († 10. prosince 1990)
• 1914 – Muhammad Záhir Šáh, afghánský král 1933–1973 († 23. července 2007)
• 1918
  • Tony Rolt, britský pilot Formule 1 († 6. února 2008)
  • Louis Althusser, francouzský filozof († 22. října 1990)
• 1920 – Miroslav Brozman, slovenský lékař-patolog a vysokoškolský pedagog († 22. dubna 1993)
• 1925
  • Andrej Mojžiš, slovenský herec († 4. února 2020)
  • Angela Lansburyová, britská herečka a zpěvačka († 11. října 2022)
• 1927
  • Günter Grass, německý spisovatel, Nobelova cena za literaturu († 13. dubna 2015)
  • Ray Johnson, americký výtvarník († 13. ledna 1995)
• 1930
  • John Polkinghorne, britský částicový fyzik († 9. března 2021)
  • Dan Pagis, izraelský básník († 29. července 1986)
• 1936 – Andrej Čikatilo, ruský sériový vrah a kanibal († 14. února 1994)
• 1938 – Nico, německá hudebnice, zpěvačka, herečka, modelka a skladatelka († 18. července 1988)
• 1939
  • Amancio Amaro, španělský fotbalový záložník († 21. února 2023)
  • Gerold Späth, švýcarský spisovatel
• 1942 – Jan Novák, československý dálkový plavec slovenské národnosti a politik
• 1943 – Fred Turner, kanadský baskytarista a zpěvák, člen skupiny Bachman–Turner Overdrive
• 1944
  • Noëlle Châtelet, francouzská spisovatelka a herečka
  • Ivan Popovič, slovenský režisér, scenárista, spisovatel, animátor, výtvarník
• 1946
  • Carlos Ott, uruguayský architekt žijící v Kanadě
  • Wolfgang Rübsam, německý varhaník
  • Suzanne Somersová, americká herečka († 15. října 2023)
  • Hannes Rossacher, rakouský filmový producent a režisér
• 1947
  • Bob Weir, americký hudebník, skladatel, zpěvák a kytarista
  • David Zucker, americký filmový režisér
• 1949
  • Peter Berger, německý veslař, olympijský vítěz
  • David Greenwalt, americký televizní producent, režisér a scenárista
• 1950 – Viktor Raščupkin, sovětský olympijský vítěz v hodu diskem
• 1952 – Hannes Rossacher, rakouský filmový producent a režisér
• 1953
  • Tony Carey, americký klávesista
  • Paulo Roberto Falcão, brazilský fotbalista a trenér
  • George Scott III, americký baskytarista († 5. srpna 1980)
• 1954 – Corinna Harfouch, německá herečka
• 1956 – James Hansen Newman, americký astronaut
• 1957 – Guntars Krasts, premiér Lotyšska
• 1958 – Tim Robbins, americký herec, scenárista, režisér, producent a muzikant
• 1959 – Erkki-Sven Tüür, estonský hudební skladatel
• 1962
  • Flea, baskytarista skupiny Red Hot Chili Peppers
  • Dmitrij Chvorostovskij, ruský operní pěvec, barytonista († 22. listopadu 2017)
• 1964 – Roman Stantien, slovenský hokejista
• 1967 – Albin Julius, rakouský hudebník († 4. května 2022)
• 1968 – Marcel Băban, rumunský fotbalista
• 1972 – Darius Kasparaitis, ruský hokejista
• 1974 – Paul Kariya, kanadský hokejista
• 1976 – Marius Colucci, francouzský herec
• 1981 – Caterina Scorsone, kanadská herečka
• 1982 – Frédéric Michalak, francouzský ragbista
• 1983
  • Philipp Kohlschreiber, německý tenista
  • Loreen, švédská zpěvačka
• 1984 – Shayne Ward, britský zpěvák
• 1985 – Verena Sailerová, německá atletka
• 1989 – Dan Biggar, velšský ragbista
• 1993 – Frank Acheampong, ghanský fotbalový záložník
• 1995 – Theo McFarland, samojský ragbista
• 1996 – Alena Kočebajevová, ruská horolezkyně
• 1997 – Charles Leclerc, pilot Formule 1
• 1999 – Melissa Vargas, kubánská volejbalistka

Úmrtí

Česko

Prokop Drtina († 1980)

• 1239 – Přemysl, moravský markrabě a nejmladší syn Přemysla Otakara I. (* 1209)
• 1676 – Adam Václav Michna z Otradovic, hudební skladatel a básník (* 30. června 1600)
• 1701 – Jan Jakub Weingarten, právník (* 1629)
• 1768 – Jan Křtitel Antonín Boháč, lékař a přírodovědec (* 14. června 1724)
• 1811 – Jan Václav Prchal, pozdně barokní sochař (* 17. dubna 1744)
• 1834 – Jan Bechyna, vrah a domnělý hudební skladatel (* 1810)
• 1887 – Gustav Adolf Lindner, pedagog (* 11. března 1828)
• 1899 – Josef Václav Krejča, novinář, prozaik, básník, dramatik a překladatel (* 30. prosince 1869)
• 1914 – Jaromír Čelakovský, právní historik a politik (* 21. března 1846)
• 1915 – Josef Bernat, kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích (* 5. září 1835)
• 1921 – Vincenc Ševčík, československý kněz a politik (* 21. února 1862)
• 1932 – Rudolf Popler, dostihový jezdec (* 29. května 1899)
• 1934 – Adolf Prokůpek, československý politik (* 11. ledna 1868)
• 1952 – Bohumil Boček, generál (* 4. listopadu 1894)
• 1967 – František Xaver Margold, malíř a restaurátor (* 5. července 1887)
• 1969 – Florian Zapletal, historik umění, novinář a voják (* 10. června 1884)
• 1974 – Vlasta Děkanová, gymnastka, stříbrná medaile na LOH 1936 v Berlíně (* 5. září 1909)
• 1980 – Prokop Drtina, právník a politik (* 13. dubna 1900)
• 1983 – Zdeněk Brdlík, malíř, ilustrátor a grafik (* 30. dubna 1929)
• 1984 – Jiří Jelínek, malíř, jazzový trumpetista (* 6. července 1922)
• 1985 – Václav Formánek, teoretik, estetik a historik umění (* 23. března 1922)
• 1986 – Antonín Houba, československý hokejový reprezentant (* 27. května 1909)
• 1988 – Stanislav Sigmund, rozhlasový sportovní komentátor (* 12. září 1921)
• 1993 – Jindřich Fairaizl, publicista a režisér, spisovatel (* 14. června 1934)
• 2022 – Josef Somr, herec (* 15. dubna 1934)

Svět

Marie Antoinetta († 1793)

John Hunter († 1793)

Jules Rimet († 1956)

Jozef Psotka († 1984)

Art Blakey († 1990)

Shirley Booth († 1992)

Deborah Kerr († 2007)

• 0976 – Al-Hakam II., 2. chalífa z dynastie Umajjovců (* 13. ledna 915)
• 1210 – Matylda z Boulogne, brabantská vévodkyně (* 1170)
• 1323 – Amadeus V. Savojský, hrabě savojský (* 1252/1253)
• 1333 – Mikuláš V., vzdoropapež Jana XXII. (* ?)
• 1355 – Ludvík Sicilský, sicilský král (* 4. února 1338)
• 1519 – Şehzade Murad, vnuk osmanského sultána Bayezida II. (* 1495)
• 1523 – Luca Signorelli, italský renesanční malíř (* 1445)
• 1537 – Françoise de Foix, milenka francouzského krále Františka I. (* kolem 1495)
• 1553 – Lucas Cranach starší, německý renesanční malíř (* 4. října 1472)
• 1591 – Papež Řehoř XIV. (* 11. února 1535)
• 1600 – Mikuláš Reimarus Ursus, matematik a astronom na dvoře Rudolfa II. (* 2. února 1551)
• 1621 – Jan Pieterszoon Sweelinck, nizozemský varhaník a hudební skladatel (* 1562)
• 1628 – François de Malherbe, francouzský básník, literární kritik a překladatel (* 1555)
• 1680 – Raimund hrabě Montecuccoli, vojevůdce a vojenský teoretik (* 21. února 1609)
• 1683 – Ondřej Xaver Fromm, německý hudební skladatel, generální vikář litoměřické diecéze (* 1621)
• 1750 – Sylvius Leopold Weiss, německý hudební skladatel a loutnista (* 12. října 1687)
• 1755 – Gerard Majella, italský řeholník a světec (* 6. dubna 1726)
• 1778 – Melusina von der Schulenburg, nemanželská dcera anglického krále Jiřího I. (* 1. dubna 1693)
• 1791 – Grigorij Potěmkin, ruský šlechtic (* 24. září 1739)
• 1793
  • John Hunter, skotský lékař a chirurg, zakladatel moderní patologie (* 13. února 1728)
  • Marie Antoinetta, manželka Ludvíka XVI. (popravena) (* 2. listopadu 1755)
• 1805 – Mihrişah Sultan, manželka osmanského sultána Mustafy III. a matka sultána Selima III. (* 1745)
• 1815 – Franz Dittrich, anatom, patolog, rektor univerzity v Erlangenu († 29. srpna 1859)
• 1873 – Joseph Saxton, americký vynálezce a fotograf (* 22. března 1799)
• 1890 – Auguste Toulmouche, francouzský malíř (* 21. září 1829)
• 1898 – Louis Gallet, francouzský dramatik, libretista a spisovatel (* 14. února 1835)
• 1909 – Jakub Bart-Ćišinski, lužickosrbský spisovatel (* 20. srpna 1856)
• 1913 – Ralph Rose, americký trojnásobný olympijský vítěz ve vrhu koulí (* 17. března 1885)
• 1921 – Ferdinand von Schrott, předlitavský státní úředník, soudce a politik (* 6. listopadu 1843)
• 1925 – Christian Krohg, norský malíř (* 13. srpna 1852)
• 1928 – Gustav Láska, český kontrabasista, hudební skladatel, dirigent, varhaník a malíř (* 23. srpna 1847)
• 1942 – Leopold Pötsch, učitel Adolfa Hitlera (* 18. listopadu 1853)
• 1945 – Berta Zuckerkandlová, rakouská spisovatelka (* 13. dubna 1864)
• 1946 – popraveni:
  • Joachim von Ribbentrop, nacistický ministr zahraničí (* 30. dubna 1893)
  • Alfred Rosenberg, nacistický ideolog (* 12. ledna 1893)
  • Ernst Kaltenbrunner, rakouský nacista (* 4. října 1903)
  • Wilhelm Frick, německý ministr vnitra, říšský protektor Čech a Moravy (* 12. března 1877)
  • Wilhelm Keitel, německý polní maršál, válečný zločinec (* 22. října 1882)
  • Julius Streicher, německý nacistický politik, antisemita (* 12. února 1885)
  • Arthur Seyß-Inquart, rakouský spolkový kancléř, nacista (* 22. července 1892)
  • Alfred Jodl, náčelník operačního štábu německých ozbrojených sil za druhé světové války (* 10. května 1890)
  • Fritz Sauckel, německý nacista a námořník (* 27. října 1894)
  • Hans Frank, vykonavatel holocaustu v Polsku, nacistický válečný zločinec (* 23. května 1900)
• 1951 – Ján Maršalko, československý politik slovenské národnosti (* 27. ledna 1878)
• 1956 – Jules Rimet, dlouholetý prezident FIFA a iniciátor vzniku mistrovství světa ve fotbale (* 14. října 1873)
• 1959 – George Catlett Marshall, americký armádní generál generál a politik (* 31. prosince 1880)
• 1962
  • Helena Karađorđević, srbská princezna, dcera srbského krále Petra I. (* 4. listopadu 1884)
  • Gaston Bachelard, francouzský filosof a spisovatel (* 27. června 1884)
• 1973
  • Emil Voigt, britský olympijský vítěz v běhu na 5 mil (* 31. ledna 1883)
  • Gene Krupa, americký jazzový bubeník (* 15. ledna 1909)
• 1979 – Ján Lichner, československý politik a ministr (* 17. února 1897)
• 1980 – Luigi Longo, italský komunistický politik (* 15. března 1900)
• 1981 – Moše Dajan, izraelský generál a politik (* 20. května 1915)
• 1982 – Hans Selye, kanadský lékař, výzkum stresu (* 26. ledna 1907)
• 1983 – Ernst Kyburz, švýcarský zápasník, zlato na OH 1928 (* 14. srpna 1898)
• 1984 – Jozef Psotka, slovenský horolezec (* 12. února 1934)
• 1989
  • Walter Farley, americký spisovatel (* 26. června 1915)
  • Scott O'Dell, americký spisovatel (* 23. května 1898)
• 1990 – Art Blakey, americký jazzový bubeník (* 11. října 1911)
• 1991
  • Juraj Martvoň, slovenský operní pěvec-barytonista (* 29. června 1921)
  • Boris Papandopulo, chorvatský skladatel a dirigent (* 25. února 1906)
  • Ole Beich, dánský kytarista (* 1. ledna 1955)
• 1992 – Shirley Boothová, americká herečka (* 30. srpna 1898)
• 1996 – Eric Malpass, anglický spisovatel (* 14. listopadu 1910)
• 2003 – László Papp, maďarský boxer (* 25. března 1926)
• 2004 – Pierre Salinger, americký novinář (* 14. června 1925)
• 2006
  • Valentín Paniagua, peruánský právník, politik a prezident Peru (* 23. září 1936)
  • Trebisonda Valla, italská olympijská vítězka v běhu na 80 metrů překážek z roku 1936 (* 20. května 1916)
• 2007
  • Toše Proeski, makedonský zpěvák a hudební skladatel (* 25. ledna 1981)
  • Deborah Kerrová, skotská herečka (* 30. září 1921)
• 2011
  • Dan Wheldon, britský automobilový závodník (* 22. června 1978)
  • Pete Rugolo, americký jazzový aranžér a skladatel (* 25. prosince 1915)
• 2014 – John Spencer-Churchill, 11. vévoda z Marlborough, britský šlechtic a politik (* 13. dubna 1926)
• 2016 – Kigeli V., rwandský král (mwami) (* 29. června 1936)
• 2019 – John Tate, americký matematik (* 13. března 1925)
• 2023 – Martti Ahtisaari, finský prezident, nositel Nobelovy ceny míru (* 23. června 1937)
• 2024 – Liam Payne, anglický zpěvák (* 29. srpna 1993)

Svátky

Česko

• Havel, Gál

Katolický kalendář

• Svatá Hedvika
• Svatá Markéta Marie Alacoque

Svět

• Světový den výživy (Světový den potravin)
• Světový den chleba
• Světový den páteře
• Mezinárodní den proti McDonald’s
• Jamajka: Národní den hrdinů

Pranostiky

Česko

• Havel větrem foukává, Voršila (21. 10.) tepla nedává.
• Opadá-li listí do polovice října,
  svatý Havel na poli zastaví práci a bude mokrá zima.
• Jaký den Havel ukazuje, taková se zima objevuje.
• Svatý Havel stojí za to, jaké bude příští léto.
• Svatý Havel teplý, svatý Marcel bílý.
• Sucho-li na svatého Havla, bude budoucí rok suchý.
• Havla den když v suchu chodí, ještě teplých dní k nám vodí.
• Suchý Havel oznamuje suché léto.
• Déšť na Havla, déšť na Vánoce.
• Nalévá-li Havel, bude horké léto.
• Na Havla svatého poslední jablko (= brambor) do pytle svého.
• Na svatého Havla kráva obyčejně v chlévě stává.
• Ó, svatý Havle, nechej krávy v chlévě!
• Po svatém havlu kráva ráda v stáji stává.
• Pro Havlovo žito netřeba stavěti stodol.
• Svatý Havel do zelí zajel.

16. říjen v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 10. 9. 2024.
minimum	denní průměr	maximum
−1,6 °C (1810)	10,0 °C (od 1961)	22,6 °C (2017)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 16. říjen na Wikimedia Commons
• Galerie 16. říjen na Wikimedia Commons