Diskuse k Wikipedii:Název článku
Názvy autorských děl
editovatZaložil jsem žádost o komentář, která se týká tohoto doporučení (hlavně části Umělecká díla): Wikipedie:Žádost o komentář/Názvy autorských děl. Je možné, že by z něj mohla vzejít nějaká úprava, resp. doplnění zdejšího doporučení. Výše už před dvěma lety zazněl jakýsi návrh na částečnou úpravu: #Název kurzívou. Tuším ale, že k realizaci dosud nedošlo. --Bazi (diskuse) 5. 6. 2019, 19:31 (CEST)
- @Bazi: Zdá se mi, že se zde za to dobu konsensus na kurzívě utvořil. Přestože mnoho starších článků kurzívou nedisponuje (všímám si například u videoher), vložení kurzívy do článku je bráno spíše jako prospěšené než naopak. Neviděl bych tedy problém návrh ještě jednou projet a případně jej sem doplnit. Mám k němu však jednu poznámku. Kvůli (díky?) nové šabloně je nutné druhý odstavec upravit; zvládá totiž i rozlišovače nebo dokonce text v rozlišovači (je vložena i v taxoboxu). Obecně je tak DISPLAYTITLE nutné využít pouze tam, kde je název zapsán stylizovaně, např. iCarly. --RiniX (diskuse) 24. 7. 2023, 12:25 (CEST)
- Ano, ty technikálie se šablonami by se hodilo aktualizovat, jinak to znění zřejmě odpovídá přístupu, jaký se tu snad ustálil. --Bazi (diskuse) 24. 7. 2023, 14:22 (CEST)
- Pokusil jsem se upravit, moc často nepřepisuji texty do nápověd apod., takže je možné, že bude nutné trochu upravit sloh/slova. Vypustil jsem skoro všechny případy DT, protože šablona zvládne vše (maximálně tak odkázat na tamější dokumentaci) a u DT jsem ponechal jeden specifický případ, který jsem popsal výše. --RiniX (diskuse) 24. 7. 2023, 18:01 (CEST)
- Ano, ty technikálie se šablonami by se hodilo aktualizovat, jinak to znění zřejmě odpovídá přístupu, jaký se tu snad ustálil. --Bazi (diskuse) 24. 7. 2023, 14:22 (CEST)
Přesměrování z příjmení
editovatDovolil jsem si vyrobit myslím užitečnou Kategorii:Přesměrování z příjmení. Co takhle ji zmínit u Mozarta v Wikipedie:Název článku#Osoby (anebo někde jinde), aby se více ujala? —Mykhal (diskuse) 22. 5. 2020, 00:25 (CEST)
Jména osob v bilingviních oblastech
editovatJak pojmenovávat články v oblastech s aktivním bilingvinismem (kde se předkládají i jména)? Mám na mysli především Bělorusko: článek o Lukašenkovi má ruský název, zatímco o Cichanovském (resp. rus. Tichanovském) běloruský? Podle Googlu u obou převládá ruská verze. Za mne vždy ruštinu, jelikož ruské verze jsou češtině zpravidla bližší (Raman×Roman). 78.80.27.163 29. 6. 2021, 21:40 (CEST)
- Mělo by se zodpovědně posoudit a vyhodnotit užití v českých zdrojích. Každopádně by se vždy mělo vytvořit přesměrování s druhé varianty, ale pokud je výskyt plus mínus podobný, není to IMHO moc pádný důvod k přesunu ze stávajícího názvu na jiný. --Bazi (diskuse) 29. 6. 2021, 21:45 (CEST)
Exonyma
editovatDiskuze pod lípou velký přispěvatelský zájem nevyvolala, ale nějaké závěry by snad stanovit šlo.
- zažité české exonymum nelze lovit jen ze 100 let starých map a jedné 75 let staré knihy. Musí to být dostatečně známá obec, aby se mohlo české exonymum "udržovat při životě" organicky, zprávami a jinými zdroji, ne obrozeneckým vytahováním dávných slov (taková exonyma s prošlou zárukou se jen zmíní v úvodu v závorce a asi by to mělo být i s "odsudkem" jako "historicky česky")
- pokud se článek jmenuje česky, má se tento název používat jako základní pro text článku i články odvozené - což znamená i články o okresech (a jiných administrativních jednotkách), jehož je tato obec sídlem, a v názvu figurují
- pokud se článek jmenuje v původním jazyce, nemá české jméno náhodně vyskakovat, nemělo by být ani zdůrazňováno uvedením v infoboxu
- vesnice se českého exonyma dočká jen velmi těžko, leda by byla supervýznamná nebo třeba nalepená na české hranice. Těšínsko je možná (tolerovatelná) systémová výjimka
Počáteční velké písmeno v názvu článku
editovatJistě, je to tradice, ale trvá technický důvod k takovémuto omezení? Jáký ten důvod vlastně byl nebo stále je? --Rosičák (diskuse) 5. 3. 2022, 05:57 (CET)
- Je to vynucené softwarem: m:Help:Page name#Case-sensitivity of the first character. --Matěj Suchánek (diskuse) 5. 3. 2022, 10:39 (CET)
- Dík za odpověď. Pochopil jsem, že je to softwarovým nastavením, které se však dá přenastavit. Osobně bych byl rád, kdyby k tomu přenastavení došlo, protože v českojazyčných tištěných encyklopediích je zcela běžné, že názvy jednotlivých hesel odpovídají aktuálnímu pravopisu. --Rosičák (diskuse) 6. 3. 2022, 05:32 (CET)
- To mi nepřipadá jako úplně pádný argument. I když chápu, že slovníková a často i encyklopedická hesla bývají v encyklopedických slovnících a encyklopediích psána s malým písmenem, tady přece jen máme ke každému heslu celý encyklopedický článek, členěný dále do kapitol pomocí nadpisů, což v oněch tištěných encyklopediích úplně nebývá zvykem. Mám asi dvě takové encyklopedie a obě s tématy/hesly pracují jako s klasickými nadpisy, nikoli jako s hesly. I představa, že by heslo začínalo malým a pak všechny nadpisy velkým, mi nepřijde úplně příjemná, bylo by to nevzhledné. --Bazi (diskuse) 6. 3. 2022, 15:01 (CET)
- Pravopis pro mne pádným argumentem je. Název článku v hlavním jmenném prostoru je názvem encyklopedického hesla a tvoří protiváhu výkladové a obsahové části hesla. Pokud je název hesla uveden pravopisně špatně, je čtenář uveden v omyl špatným pravopisem hesla, což je podle mého názoru chyba. Představa, že je něco sice chybné, ale protože je to vzhledné, tak to budeme používat je mi silně proti mysli. V doporučení je nyní uvedeno, že je velké písmeno na začátku názvu technická nutnost, ale ono to tak není. Formulaci bychom měli změnit. --Rosičák (diskuse) 6. 3. 2022, 19:23 (CET)
- Takovou logikou by se měly psát i nadpisy kapitol malým písmenem. Třeba tohohle vlákna. Ale umím si představit malá písmenka v položkách infoboxu, tam mi to přijde nadbytečné. Každopádně kdyby se to náhodou zavedlo, byl bych proti tomu, aby název s velkým a malým byly možné mít jako dva různé články, prostě název s velkým i malým by byl přísně vždy totéž. --Chrz (diskuse) 6. 3. 2022, 20:43 (CET)
- "Pro psaní nadpisů existují z pohledu češtináře dvě hlavní pravidla: nadpis vždy začíná velkým pismenem a nikdy nekončí tečkou." Toliko asi k "chybnosti" psaní nadpisů encyklopedických článků... --Bazi (diskuse) 6. 3. 2022, 21:03 (CET)
- Pravopis pro mne pádným argumentem je. Název článku v hlavním jmenném prostoru je názvem encyklopedického hesla a tvoří protiváhu výkladové a obsahové části hesla. Pokud je název hesla uveden pravopisně špatně, je čtenář uveden v omyl špatným pravopisem hesla, což je podle mého názoru chyba. Představa, že je něco sice chybné, ale protože je to vzhledné, tak to budeme používat je mi silně proti mysli. V doporučení je nyní uvedeno, že je velké písmeno na začátku názvu technická nutnost, ale ono to tak není. Formulaci bychom měli změnit. --Rosičák (diskuse) 6. 3. 2022, 19:23 (CET)
- @Rosičák: Na druhou stranu by to mohlo způsobit problémy:
- Na citlivost na velikost prvního písmene článku je vázaná na citlivost na velikost prvního písmene odkazu (proměnná se ostatně jmenuje
$wgCapitalLinks
, ne$wgCapitalTitles
). Tedy pokud bychom například měli článek pes, tak by fungoval pouze odkaz[[pes]]
, ale už ne[[Pes]]
. A naopak. (Takto to přesně funguje na Wikislovníku.) Před změnou bychom museli nejdřív všechny odkazy zkontrolovat a opravit, jinak by přestaly fungovat. Zakládat ke každému článku přesměrování mi nepřijde udržitelné (teď to prostě funguje). - Daleko více mohou vznikat duplicitní články. Pokud bychom měli opět článek pes, nic by nebránilo založení článku Pes.
- Na citlivost na velikost prvního písmene článku je vázaná na citlivost na velikost prvního písmene odkazu (proměnná se ostatně jmenuje
- --Matěj Suchánek (diskuse) 7. 3. 2022, 10:05 (CET)
- Dík za věcný argument. Přesunutím článku přesměrování vzniká. Odkazy by tedy nezanikly. O věcech obecných tu již spoustu článků máme. Nové obecné pojmy přibývají spíše jen ve vědeckých obozech. --Rosičák (diskuse) 7. 3. 2022, 12:37 (CET)
- To mi nepřipadá jako úplně pádný argument. I když chápu, že slovníková a často i encyklopedická hesla bývají v encyklopedických slovnících a encyklopediích psána s malým písmenem, tady přece jen máme ke každému heslu celý encyklopedický článek, členěný dále do kapitol pomocí nadpisů, což v oněch tištěných encyklopediích úplně nebývá zvykem. Mám asi dvě takové encyklopedie a obě s tématy/hesly pracují jako s klasickými nadpisy, nikoli jako s hesly. I představa, že by heslo začínalo malým a pak všechny nadpisy velkým, mi nepřijde úplně příjemná, bylo by to nevzhledné. --Bazi (diskuse) 6. 3. 2022, 15:01 (CET)
- Dík za odpověď. Pochopil jsem, že je to softwarovým nastavením, které se však dá přenastavit. Osobně bych byl rád, kdyby k tomu přenastavení došlo, protože v českojazyčných tištěných encyklopediích je zcela běžné, že názvy jednotlivých hesel odpovídají aktuálnímu pravopisu. --Rosičák (diskuse) 6. 3. 2022, 05:32 (CET)
Třídy plavidel
editovatAhoj! Doposud jsme se na portalu Loďstvo u pojmenování tříd drželi toho hlavního pravidla "Dávejte přednost jednotnému číslu". Takže tu máme články jako Ponorka typu 039A/B a Torpédoborec typu 055 (a další). Když si ale čtu ty výjimky pro skupiny (taxonomické kategorie, národy, chemické prvky), přijde mi, že lodní třídy by to toho zapadly také (většinou obsahují víc, než jen jednu jednotku). Takže by nic nemělo vadit názvům jako "Ponorky typu 039A/B" nebo "Torpédoborce typu 055". Souhlas? Nebo je to spíš na ŽoK? Ps: ping @Nadkachna, Tomáš krist... --Ozzy (diskuse) 20. 4. 2022, 10:57 (CEST)
- V seznamu výjimek je taky zmínka o "úzusu v daném oboru". Dá se v literatuře najít například nějaký seznam tříd? --Jann (diskuse) 20. 4. 2022, 14:21 (CEST)
- Čistě prakticky a laicky: Pokud by byl název Ponorka 039A, pak by množné číslo bylo lepší, protože dle názvu to vypadá na jednu ponorku. Ale pokud je v názvu slovo třída, typ nebo něco podobného, záměna nehrozí a jednotné číslo mi subjektivně připadá lepší. --JAnD (diskuse) 20. 4. 2022, 14:21 (CEST)
- Je pravda, že záměna nehrozí protože si domyslím o co jde, ale jednotné číslo mi říká že jde o jednu loď. Čili češtinářsky mi množné číslo přijde lepší. Plus přijde mi že množné číslo je přítomno už v originálním názvu. --Jann (diskuse) 20. 4. 2022, 14:29 (CEST)
- Díval jsem se namátkou na typy tanků: ty nemají buď nic (AMX-30), nebo třeba jen "typ" (Typ 61 (tank), Typ 59), nebo "tank" jako rozlišovač (M103 (tank)), nebo "tank" v jednotném čísle (Tank LK I/LK II), přitom se nemyslí jeden tank. A vyskytne se i třeba Tank Frot-Laffly, což je skutečně konkrétní tank. Ne že bych tuto kategorii dával za vzor, ale nenašel jsem u ní žádný příklad množného čísla ("Tanky XXX"). (U automobilů nebo u letadel jsem nenašel narychlo žádný název, který by měl "automobil" nebo "letadlo" nebo "typ" v názvu článku.)--RPekař (diskuse) 20. 4. 2022, 14:49 (CEST)
- V lodích se nevyznám, ale dávám příklad z jiného (svého) oboru, totiž železnice. Řady drážních vozidel mají články nazvané následovně (např.) Lokomotiva 150, Motorový vůz 830, Vůz B249 ČD atd., tedy vždy v jednotném čísle.--Martin Vrut (diskuse) 20. 4. 2022, 18:08 (CEST)
Tak jsem si udelal nejaky vlastni pruzkum a nic moc. Fronta.cz a valka.cz s mnoznym cislem problem nemaji (Hlídková plavidla typu JASTRĚB, Prámy Luftwaffe typu Siebel, Fregaty třídy Álvaro de Bazán), ale v tistene literature je to bida. Pejcoch & spol svoji serii Valecne lode ukoncili rokem 2000, takze jak by se poprali s novymi plavidly cinskeho namornictva nevime. U starsich trid - treba tech nemeckych tropedoborcu a torpedovek - mi prijde, ze se tomu vyhybaji, jak to jen jde (nebo jen setri misto). Proste jen pisi Typ 1939 nebo Typ 1936 a je jasne, ze je to torpedovka, kdyz je to v kapitole Torpedovky a nebo ze je to torpedoborec, kdyz je to v kapitole Torpedoborce :/ Coz je pro nas nepouzitelne. ATM se mnozneho cisla (v nazvu clanku) neboji (ale mam jen starsi cisla, neb jsem ho prestal odebirat): "Korvety tridy Kamorta" (ATM 11/2018), "Vysadkove lode Projekt 11711" (ATM 6/2019 - tady teda me osobne vadi, ze nesklonuji ten Projekt). --Ozzy (diskuse) 21. 4. 2022, 15:40 (CEST)