Jan Cwirz
Jan Cwirz (28. srpna 1924 Ostrava – 15. října 1954 Věznice Pankrác) byl český student, poddůstojník Ruské osvobozenecké armády, nejprve protinacistický odbojář a posléze konfident gestapa odsouzený komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1954 popraven.
| Jan Cwirz | |
|---|---|
| Narození | 28. srpna 1924 Ostrava  Československo |
| Úmrtí | 15. října 1954 (ve věku 30 let) Věznice Pankrác Československo |
| Národnost | česká |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovatNarodil se v roce 1924 v Ostravě.[1] V mládí studoval průmyslovou školu ve Vítkovicích.[2] Před německou okupací Československa byl členem KSČ.[3]
Za Protektorátu byl v prosinci 1942 (podle některých zdrojů již v prosinci 1941)[4] zatčen, když došlo k hromadnému zatčení protinacistických odbojářů.[5] Brzy po zatčení se stal konfidentem gestapa.[2][3][6] Působil přitom hlavně na území Moravské Ostravy. Podílel se mj. na odhalování a udávání protinacistických odbojářů komunistického smýšlení, často právě bývalých členů KSČ, jímž byl i on sám.[6][7] Vězněné osoby přitom fyzicky sám mučil. Později se přesunul do Brna. Celkem se podílel na odsouzení a následné popravě 127 osob.[5] Ke konci druhé světové války pak spolupracoval jak s gestapem, tak protinacistickým odbojem.[8] Na jaře 1945 byla ovšem skutečnost, že spolupracuje i s odbojáři, nacisty odhalena. Cwirz nakonec nebyl popraven, neboť krátce před nadcházející popravou vypuklo Pražské povstání, jehož se sám jako povstalec zúčastnil.[9]
Se svou přítelkyní posléze odešel do Sovětského svazu s cílem získání politického azylu, který se mu získat podařilo. V prosinci 1953 byl odvezen zpět do Československa, kde byl nedlouho poté prozrazen a následně za trestné činy vojenské zrady a obecné ohrožení odsouzen k trestu smrti.[10] Popraven byl v říjnu 1954.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Fajront! Když v hornické Ostravě řádilo gestapo a udavači. www.patriotmagazin.cz [online]. [cit. 2024-06-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c Nacistické bezpečnostní složky v protektorátu : Nacistické věznice a tábory na území Čech, Moravy a Slezska. Valka.cz [online]. 2005-03-19 [cit. 2024-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Rudolf Olšovský ml. | Hrdinové války. www.hrdinovevalky.cz [online]. [cit. 2024-06-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Strnadl Bohumil | Hrdinové války. www.hrdinovevalky.cz [online]. [cit. 2024-06-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Překlad výpovědi Otty Koslowského z Brna ze dne 1. 4. 1947 (překlad zhotoven google překladačem) [online]. [cit. 2024-06-18]. Dostupné online.
- ↑ ADAMEC, Václav. Akce referátu II A brněnské řídící úřadovny Gestapa proti levicovému odboji na Moravě v letech 1939–1943. ustrcr.cz. Dostupné online.
- ↑ GEIDT, Lenka. Gestapačkou z lásky i přesvědčení. ustrcr.cz. Dostupné online.
- ↑ Ostrava slaví 75 let od osvobození. Historik popsal, kdo bojoval proti gestapu a kdo udával. www.patriotmagazin.cz [online]. [cit. 2024-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Seznam popravených v ČSR z politických důvodů : Zločiny proti lidskosti. Valka.cz [online]. 2005-04-27 [cit. 2024-06-18]. Dostupné online.