Josef Hronek (kněz)
Josef Hronek (13. srpna 1890 Mladá Boleslav[1] – 23. září 1954 Praha) byl český římskokatolický teolog, duchovní, vysokoškolský pedagog, církevní a literární historik.
Reverendus Dominus prof. ThDr. Josef Hronek | |
---|---|
prof. ThDr. Josef Hronek | |
Církev | římskokatolická |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 1913 |
Osobní údaje | |
Datum narození | 13. srpna 1890 |
Místo narození | Mladá Boleslav |
Datum úmrtí | 23. září 1954 (ve věku 64 let) |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | římskokatolický duchovní |
Alma mater | Univerzita Karlova Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatPo maturitě na gymnáziu v Mladé Boleslavi studoval na pražské teologické fakultě, vysvěcen byl v roce 1913. Jako kaplan působil ve Vinoři, na Zbraslavi, ve Slaném a v Praze a dále se vzdělával studiem na Filozofické fakultě UK, kde v letech 1919‒1923 absolvoval obory pedagogika, archeologie a dějiny umění. Intenzívně se věnoval výuce náboženství na obecných a středních školách, působil rovněž jako profesor na Amerlingově učitelském ústavu v Praze.
V letech 1921‒1925 se stal na pražské teologické fakultě nejprve adjunktem a v letech 1928‒1946 suplentem pedagogiky a katechetiky s výjimkou let 1939‒1945, kdy byl nucen práci přerušit. V roce 1937 na fakultě získal doktorát teologie, v listopadu 1945 se po návratu do školy habilitoval, od dubna 1947 byl nejprve mimořádným a od září 1950 řádným profesorem pedagogiky a katechetiky. V roce 1952 převzal vedení katedry praktických oborů a od července téhož roku vykonával funkci děkana CMBF, dislokované mezitím do Litoměřic, kde zůstal až do svého úmrtí v září 1954. Tato kapitola jeho života po roce 1948, v letech tzv. budování základů socialismu, oslabuje jeho kredit, poněvadž byl loajálním nástrojem realizace státní církevní politiky.
Dílo
editovatVědecká a publikační činnost J. Hronka byla rozsáhlá a zahrnuje vydání bezmála stovky monografií, učebnic, brožur, příruček, modlitebních a náboženských knih (mnohé v několika vydáních) a několika stovek příspěvků v časopisech a příležitostných tiscích, přičemž jeho hlavním oborem byla metodika vyučování náboženství, včetně tvorby učebnic náboženství pro různé stupně škol (např. známá knížka pro děti Cesta k Bohu). Publikoval i v oblasti pedagogiky, historie, církevních a literárních dějin. Věnoval se rovněž redakční práci jako editor knihovny Živé slovo, redigoval věstník Sursum, Sborník Historického kroužku a Kalendář katolického duchovenstva, pracoval rovněž v redakci Bohovědného slovníku, Časopisu katolického duchovenstva nebo Duchovního pastýře. V meziválečném období byl členem Družiny literární a umělecké v Olomouci, která sdružovala katolicky orientované tvůrce a umělce.
Z Hronkovy rozsáhlé literární produkce vybíráme:
- Katolická literatura česká doby přítomné (Praha 1924)
- Kněz v českém národním obrození (Praha 1924)
- Papež Pius XI. (Praha, G. Francl 1929)
- Česká škola národní v historickém vývoji a v dnešní podobě (Praha G. Francl 1932)
- Reforma národní školy československé: Vznik, zásady a cíle reformy národního školství v Československé republice 1918-1934 (Praha 1935)
- O současných směrech pedagogických (Praha, G. Francl 1938)
- Katechetika. Duch a forma katolického vyučování náboženského (Praha, B. Rupp 1946)
- Velký katechismus katolického náboženství (1947 – 10. vydání)
- Didaktika náboženství na školách národních a středních (Praha, ÚSČS 1950)
- Pedagogika (Praha, ČKCH 1951)
- Dějiny pedagogiky v obryse (Praha, ÚCN 1953)
- Methodika náboženské výchovy (Praha ÚCN 1953)
- Náboženská didaktika (Praha, ÚCN 1954) aj.
Z roku 1923 pochází útlá třicetistránková knížka nazvaná Dnešní směry socialismu (Hradec Králové 1923), která je kritickou analýzou představ socialistických teoretiků o novém uspořádání společnosti.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Mladá Boleslav
Literatura
editovat- Album reprezentantů všech oborů veřejného života československého. Praha : J. Zeibrdlich, 1927. s. 973
- ŽUNDÁLEK, František H. Josef Hronek. Praha 1935. 3 s. Zvl. ot. z kalendáře Svatý Vojtěch na rok 1935
- PETERA, Václav. Géniové církve a vlasti, 12, s. 204. Rkp. uložený v Centrální katolické knihovně KTF UK v Praze
- HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno : CDK, 2005. s. 55
- NOVOTNÝ, Vojtěch. Katolická teologická fakulta 1939‒1990. Prologomena k dějinám české katolicvké teologie 2. poloviny 20. století. Praha : Karolinum, 2007. s. 153–166, 344
- BENEŠ, Luděk. Osobnosti Mladoboleslavska. Mladá Boleslav, muzeum 2009, s. 72
- ZIMMERMANNOVÁ, Marie. ThDr. Josef Hronek jako katechetik a pedagog. Praha: Karolinum, 2015. 264 S.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Hronek na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Hronek (kněz)
- Fotografie Josefa Hronka Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Josef Hronek na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.