Klanění tří králů (Brandl, 1727)

Klanění tří králů
Autor	Petr Brandl
Rok vzniku	1727
Technika	olej na plátně
Rozměry	235 × 476 cm
Umístění	Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích

Klanění tří králů je oltářní obraz barokního malíře Petra Brandla v Kapli Zjevení Páně ve Smiřicích. V rámci souboru barokních oltářních obrazů Karla Škréty a Petra Brandla je od roku 2006 národní kulturní památkou.

Historie

Do kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, kterou nechal postavit v roce 1699 Jan Josef ze Šternberka a následně byla její stavba na rok pozastavena po jeho tragické smrti s manželkou, nechala dcera Marie Terezie Violanta ze Šternberka na zakázku namalovat obraz do nového oltáře, po jehož boku jsou sochy sv. Anny a sv. Jáchyma od Jiřího Františka Pacáka. Jejím poručíkem byl Václav Vojtěch ze Šternberka, kterým byl i zaměstnavatelem Petra Brandla. Petr Brandl obraz vytvořil v roce 1727 a nahradil jiný obraz se stejným výjevem Klanění tří králů od blíže neurčeného vlámského malíře, který byl následně dán do děkanského kostela v Bechyni. Marie Terezie Violanta ze Šternberka ho za to odměnila honorářem ve výši 1 700 zlatých, což mu pomohlo splatit část dluhů.^[1]

Obraz byl restaurován v roce 1823, 1902 a 1968. Během roku 2017 podala Římskokatolická farnost Holohlavy žalobu na město Smiřice, aby v rámci restituce vrátila obraz farnosti. Soud ale žalobu zamítl, protože nejsou žádné důkazy, že církev někdy byla majitelem obrazu.^[2]

Popis díla

Jedná se o olej na plátně o rozměrech 235 × 476 cm a tato oltářní malba je v kapli Zjevení Páně ve Smiřicích.

Děj se odehrává v ruinách antikizující architektury naznačující konec pohanské éry. V malbě je pyramidální vazba a zároveň systém diagonál, který člení přehledně obrazovou plochu a slouží gradaci děje. V pravé části obrazu se energicky sklání svatý Josef a vítá vzácné návštěvníky. Po jeho levici sedí ve zvláštní póze zkřížených nohou na schodech Maria s Ježíškem, která vše s tichosti pozoruje. Nejstarší z králů Kašpar sňal z hlavy svou korunu, která mu leží u nohou, a pokorně se sklání Ježíškovi, který vztahuje ruce k míse se zlatem. V popředí klečí o stupeň níže král Melichar, který upustil kadidelnici, aby zkřížil ruce a pozoruje Ježíška. V pozadí stojí král Baltazar s orientálním průvodem od východu s ozbrojenci s halapartnami připomínají živé osoby z brandlového obrazu Historie Josefa Egyptského. Děj v atmosféře v kombinací denní a večerní osvětlení ozařuje zář osmicípé hvězdy, která odkazuje na rod Šternberků, kteří nechali kapli postavit. Osmicípá hvězda se objevuje i v interiéru kapli, a to v podobě okna nad touto malbou nebo jako klenební obrazec vyzdobenou freskami. Obraz je osignován vpravo od středu na spodním stupni schodů PETRUS BRANDL/Pinxit. A 1727.^[3]^[4]

Odkazy

Reference

↑ Obraz Klanění tří králů [online]. Město Smiřice [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
↑ Cenný Brandlův obraz z kaple patří Smiřicím, ne farnosti, rozhodl soud [online]. iDnes.cz [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
↑ STECKEROVÁ, Andrea. Petr Brandl - mistr barokní malby. Praha: Národní galerie, 2013. ISBN 978-80-7035-537-4. S. 63.
↑ NEUMANN, Jaromír. Petr Brandl 1668-1735. Praha: Národní galerie, 1968. S. 67–69.

Související články

Externí odkazy

Klanění tří králů – v katalogu Petrbrandl.eu

[1] Obraz Klanění tří králů [online]. Město Smiřice [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.

[2] Cenný Brandlův obraz z kaple patří Smiřicím, ne farnosti, rozhodl soud [online]. iDnes.cz [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.

[3] STECKEROVÁ, Andrea. Petr Brandl - mistr barokní malby. Praha: Národní galerie, 2013. ISBN 978-80-7035-537-4. S. 63.

[4] NEUMANN, Jaromír. Petr Brandl 1668-1735. Praha: Národní galerie, 1968. S. 67–69.

[1]

[2]

[3]

[4]