Leviatan
Leviatan[1] nebo livjátan[2][3] (hebrejsky: לִוְיָתָן, livjatan, doslova „stočený, zkroucený“) je mořská obluda, o níž se zmiňuje jak Tanach, tak rabínská literatura včetně Talmud. Podle agady byla tato obluda stvořena jako pár. Bůh však viděl, že by tito tvorové mohli zničit svět, a tak samici leviatana krátce po stvoření zabil a samce vykastroval.[4] Z kůže zabité samice Bůh vyrobil původní světelný oděv člověka – ten se však po hříchu změnil ze „světla“ (hebrejsky אוֹר, or) na „kůži“ (hebrejsky עוֹר, or). Její maso pak Bůh uchovává pro budoucí hostinu, na níž mají hodovat spravedliví v době Mesiáše. Rabínští vykladači upozorňují, že tato hostina se ve skutečnosti netýká fyzické konzumace masa, ale odhalení tajemství Tóry, jež budou zjevena spravedlivým jako odměna. O leviatanech se též zmiňuje Kniha zjevení Abrahamovi označována jako Abrahamova apokalypsa.[5]
Slovo leviatan se v průběhu staletí, podobně jako jeho suchozemský protějšek behemot, stalo synonymem ke kterémukoli velkému monstru či příšeře. V moderní hebrejštině slovo prostě znamená velryba.[6] Takto, přesněji starým tvarem velryb, jej na některých místech překládá i Bible kralická.[7]
Leviatan v Bibli
editovatSlovo leviatan se v Bibli objevuje pětkrát, někdy se o něm mluví jako o velrybě:
Křesťanství
editovatDle křesťanské interpretace[zdroj?] se leviatan často považuje za vodní příšeru, jakéhosi silného tvora, který vzbuzuje strach – Iz 51, 9 (Kral, ČEP). Toto slovo bylo také použito pro Boží odpůrce, například Ďábla – biblickou duchovní bytost – Iz 27, 1 (Kral, ČEP), nebo egyptského krále – Ez 29, 3–5 (Kral, ČEP).
Někteří bibličtí učenci považují leviatana za alegorii sil chaosu, které existovaly před stvořením světa. V Ž 74, 13–14 (Kral, ČEP) se praví: „Ty silou svou rozdělil jsi moře, a zdrtil hlavy draků ve vodách. Ty jsi zdrtil hlavy Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm stvořením divočiny.“ Bůh vzal pak zpět vodu a zničil mořské monstrum leviatana, aby mohl přetvořit Zemi k obrazu svému.
Leviatan se dále objevuje v několika apokryfních textech. Apokryfní Kniha Henochova vypovídá o livjátanovi jako o samici obludy žijící na dně vod, zatímco behemot je samec obludy žijící na souši (Henoch 60,7–9). Behemot a livjátan mají být hlavním chodem eschatologické hostiny spravedlivých (Henoch 60,24).[8]
Postava livjátana v Tanachu mohla být inspirována kanaanejským Lotanem. Lotan (LTN, ugaritsky 𐎍𐎚𐎐) znamená stočený. Po ugaritském Lotanovi byla pojmenována řeka Litani, důležitý vodní zdroj v dnešním Libanonu.[8]
Satanismus
editovatV satanismu je Leviatan jedním ze čtyř princů pekla. Představuje číslo tři, modrou barvu a chaos. Jeho elementem je voda, ze které je člověk složen. Zastupuje taky jednotnost pořádku a chaosu, hmoty a antihmoty, jin a jang. Směr je západ, protože symbolizuje chaos a nepořádek.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Archivovaná kopie. www.etf.cuni.cz [online]. [cit. 2010-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-19.
- ↑ http://biblenet.cz/app/bible/Job/chapter/3?__fsk=-1281558168
- ↑ http://biblenet.cz/app/bible/Isa/chapter/27?__fsk=691347758
- ↑ SLÁDEK, Pavel. Lampa přikázání (Ner Miṣwa). Praha: Academia, 2019. ISBN 978-80-200-2959-1. S. 159.
- ↑ KAJLÍK, Vladimír; SOUŠEK, Zdeněk. Knihy tajemství a moudrosti III (Mimobiblické židovské spisy: Pseudepigrafy). Praha: Vyšehrad, 2013. ISBN 978-80-7429-360-3. S. 61-85.
- ↑ Hebrejsko-český praktický slovník. Praha: Lingea s.r.o, 2017. ISBN 978-80-7508-263-3. S. 167.
- ↑ Archivovaná kopie. www.etf.cuni.cz [online]. [cit. 2010-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-05.
- ↑ a b HAVELKA, Ondřej. Temné postavy svatých Písem 2/2: livjátan a Abadon [online]. Dingir [cit. 2022-08-31]. Dostupné online.
Literatura
editovat- NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. ISBN 80-900895-3-4. Heslo Leviatan, s. 98-99.
- PODWAL, Mark. Židovský bestiář. Praha: Sefer, 2016. ISBN 978-80-85924-75-6. Heslo Leviatan, s. 46.
- DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo Livjátan, s. 556.
- NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. Heslo Leviatan, s. 375.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leviatan na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Leviathan v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
