Trajčo Kostov

Trajčo Kostov
Trajčo Kostov
	Kostovův hrob v Sofii
Stranická příslušnost
Členství	Bulharská komunistická strana (1931–1949)
Narození	17. června 1897; Sofie
Úmrtí	17. prosince 1949 (ve věku 52 let); Sofie
Příčina úmrtí	oběšení
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Sofii
Choť	Ljuba Kostovová
Děti	Boyko Kostov
Alma mater	Sofijská univerzita
Profese	politik a důstojník
Commons	Traycho Kostov
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trajčo Kostov Džunev (bulharsky Трайчо Костов Джунев; 17. června 1897 Sofie –⁠ 16. prosince 1949 tamtéž), byl místopředseda bulharské vlády v letech 1946–1949 a generální tajemník Bulharské komunistické strany (BKS), popravený během čistky v roce 1949.

V roce 1949 nařídil Kostov, aby nebyly z Bulharska zasílány bez jeho vědomí ekonomické ukazatele země do Moskvy. Stalin toto následně označil jako cosi, co nese stopy jeho konfliktu s Titem a Jugoslávií.

Soudní proces

Kostov byl vedoucí osobností v BKS spolu s Georgi Dimitrovem a Vasilem Kolarovem. Zatčen byl 20. června 1949. V inscenovaném procesu, který probíhal u bulharského nejvyššího soudu od 7. do 14. prosince 1949, byl Kostov společně s dalšími deseti spolustraníky^[1] obviněn z protisovětské propagandy ve straně, z rozšiřování protistranických metod a z nedůvěry v bulharskou komunistickou stranu a jejího předsedu Dimitrova. Dále byl obviněn, že pracoval pro britské, americké a jugoslávské špionážní organizace. Na rozdíl od obdobných politických procesů ve východní Evropě v této době ale byl Kostov jediný, kdo před soudem odvolal svoje písemné přiznání vynucené brutálním nátlakem a odmítl veškerá obvinění. Byl po této pro bulharský komunistický režim blamáži z dalšího soudního líčení vyloučen a odsouzen v nepřítomnosti.

Kostov byl jako jediný z celé skupiny odsouzen k trestu smrti, ostatní dostali rozsudky doživotí, 15 a 12 let ve vězení. Dva dny po vynesení rozsudku byl Kostov popraven.

Obžalovaní byli soudně a stranicky rehabilitováni bulharským nejvyšším soudem 6. listopadu 1956. Rehabilitace nebyla zveřejněna v bulharském tisku.

Obžalovaní

Trajčo Kostov Džunev (1897), generální tajemník bulharské komunistické strany (trest smrti)
Ivan Stefanov Chadžimatejev (1899), ministr financí (doživotí)
Nikola Pavlov Kolev (1906), náměstek ministra stavebnictví (doživotí)
Nikola Načev Petkov (1905), asistent presidenta státní hospodářské a finanční komise (doživotí)
Boris Andonov Christov (1912), komerční attaché v SSSR (15 let)
Conju Stefanov Cončev (1898), ředitel bulharské národní banky (15 let)
Ivan Slavov Gevrenov (1884), ředitel spojeného gumárenského průmyslu (doživotí)
Ivan Georgijev Tutev (1902), ředitel ministerstva zahraničního obchodu (doživotí)
Blagoj Ivanov Chadžipanzov (1911), zaměstnanec jugoslávského vyslanectví (15 let)
Vasil Atanassov Ivanovski (1906), instruktor v oddělení ministerstva národní propagandy (12 let)
Ilija Ivanov Bajalcalijev (1911), politický úředník v ministerstvu výstavního průmyslu (10 let)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Trajčo Kostov na Wikimedia Commons

Literatura

Anton Koev: The Trial of Traicho Kostov and his Group, Sofie 1949

Související články

Reference

↑ MARIE, Jean-Jacques. Stalin. [s.l.]: Naše Vojsko, 2011. ISBN 978-80-206-1211-3. S. 620.

[S-620-1] MARIE, Jean-Jacques. Stalin. [s.l.]: Naše Vojsko, 2011. ISBN 978-80-206-1211-3. S. 620.

[1]