Hannoverské kurfiřtství

; vlajka	; znak
Geografie	; Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství v roce 1789
	; Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství v roce 1789
Hlavní město	Hannover
	Obyvatelstvo
Jazyky	dolnoněmčina (úřední), angličtina
Náboženství	luteránské, anglikánské, římskokatolické, judaistické
	Státní útvar
Státní zřízení	dědičná monarchie
Mateřská; země	Svatá říše římská (1692–1806); Velká Británie (personální unie 1714–1800); Spojené království (personální unie 1801–1807); Francie (okupace 1803–1813)
Vznik	1692 – vznik kurfiřtství
Zánik	9. července 1807 – Tylžský mír, toho roku včleněno do Vestfálského království; 1814 – povýšeno na království
	Státní útvary a území
	Kalenberské knížectví
	Lüneburské knížectví
	Osnabrücké knížecí biskupství
	Knížectví Celle
	Země Hadeln
	Vestfálské království
	Hannoverské království
	První Francouzské císařství

Hannoverské neboli Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství (německy Kurfürstentum Hannover, oficiálně Kurfürstentum Braunschweig-Lüneburg, zkráceně Kurhannover), obecně Hannoversko (Hannover) a Brunšvicko-Lünebursko, byl stát Svaté říše římské národa německého v letech 1692–1807, který ležel v Dolnosaském kraji v severní části dnešního Německa. Celek byl v pořadí devátým kurfiřtstvím Svaté říše římské a vládla mu dynastie Hannoverských, jedna z větví welfského rodu.

V roce 1714 hannoverský kurfiřt Jiří Ludvík usedl na britský trůn jako Jiří I. a stal se králem Velké Británie a Irska, čímž spojil obě monarchie, britskou a hannoverskou, v personální unii. Současně tak byl britský panovník jedním z říšských knížat. Personální unie kurfiřtství s Velkou Británií vydržela po většinu času jeho existence. V době napoleonských válek bylo Hannoversko v letech 1803 až 1813 okupováno Francouzi. Roku 1806 zanikla Svatá říše římská a kurfiřtství přišlo o funkci volitele císařů. Roku 1807 bylo kurfiřtství začleněno do Vestfálska a po jeho zániku dosáhlo roku 1814 povýšení na království.

Geografie

mapy kurfiřtství:
Hannoversko s územními zisky (modře, béžově^{[p. 1]}) a Brunšvicko-Wolfenbüttelsko (zeleně) okolo roku 1720
Kurfiřtství hannoverské (žlutá) v roce 1789

Odkazy

Poznámky

↑ Kurfiřt Jiří I. Ludvík připojil Sasko-Lauenbursko a Brémy a Verden, jeho následník Jiří II. Augustus připojil roku 1731 Zemi Hadeln (béžový pruh u ústí Labe) a Jiří III. připojil roku 1803 knížecí biskupství Osnabrück.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Electorate of Brunswick-Lüneburg na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Kurfiřt Jiří I. Ludvík připojil Sasko-Lauenbursko a Brémy a Verden, jeho následník Jiří II. Augustus připojil roku 1731 Zemi Hadeln (béžový pruh u ústí Labe) a Jiří III. připojil roku 1803 knížecí biskupství Osnabrück.

[p. 1]