Soutěžní ročník Prima Divisione 1924/25 byl 25. ročník nejvyšší italskéfotbalové ligy. Konal se od 5. října1924 do 30. srpna1925. Zúčastnilo se jí celkem již nově 43 klubů (o dva méně než minule). Mistrovský titul získal poprvé ve své klubové kariéře Boloňa.
Turnaj se opět uskutečnil jako Lega Nord (Severní část) a Lega Sud (Jižní část). V Severní části se zúčastnilo o jednoho více než v minulém ročníku. Ve dvou skupinách bylo 25 klubů a vítězové skupin se utkali proti sobě ve finále. V Jižní části bylo 21 klubů rozdělených podle geografické polohy a vítězové regionálních skupin postoupili do semifinále, která byla rozdělena na dvě skupiny. Poté se vítězové těchto skupin utkali proti sobě o vítězství v Jižní části. O mistrovský titul se v září utkali vítězové Lega Nord (Severní část) a Lega Sud (Jižní část).
Mistrovský titul z minulého ročníku obhajoval Janov. Ten se po celou sezonu trápil na venkovních hřištích když prohrál pět utkání. To chtěla využít Modena, která ještě vedla dvě kola před koncem v tabulce. Jenže Janov dohrával dva zápasy, které vyhrál a stal se tak vítězem skupiny A o jeden bod. Ve skupině B se o prvenství ucházeli tři kluby: Boloňa, Juventus a Pro Vercelli. Nakonec vyhrál o dva body Boloňa. A tak se stalo že opět po roce se utkali ve finále Lega NordJanov s Boloňou.
Finále bylo zcela jiné než v minulém ročníku. První utkání se hrálo 24. května 1925 v Boloni. Janov vyhrál 3:1. Odvetné utkání se hrálo 31. května v Janově. Boloňa šla do vedení, ale Janov později vyrovnal na 1:1. Místo aby ubránili remízu, zaručující vítězství v Lega Nord, hráli útočně. Nakonec Boloňa vstřelila branku a zápas vyhrála.
Třetí zápas podle regulí se musel odehrát na neutrálním hřišti. A tak 7. června se hrálo v Miláně. Do města přijelo mnoho fanoušků, hlavně z Janova. Ti se nakonec vměstnali na okraji hřiště. Rozhodčí naléhal na vedení Lega Nord, že je to nebezpečné, ale vedení na to nereagovalo. V prvním poločase Janov vstřelila dvě branky a nadšení fanoušci se při každé vstřelené brance vrhli na hřiště. I přesto zápas pokračoval bez incidentu až do doby, kdy Boloňa snížila kontroverzní brankou, která rozpoutala chaos a zmatek jak na hřišti, tak u fanoušků. Po čtvrt hodině se rozhodčí po poradě s asistenty rozhodl branku uznat. Utkání pokračovalo a osm minut před koncem bylo vyrovnáno.[2] Mělo se hrát prodloužení, jenže Janov odmítl hrát, protože se domníval, že vyrovnávající branka byla neregulérní. Zato Boloňa žádala vedení o vyhlášení vítěze pro svůj klub. Rozhodnutí měla vyřknout později vedení Lega Nord. Na vlakovém nádraží v Miláně se mezitím poprali fanoušci obou mužstev, kterou vyvolali příznivci Boloně.
Vedení se rozhodlo že zápas se bude opakovat 5. července v Turíně. Utkání skončilo opět po prodloužení remízou (1:1). A opět se fanoušci obou klubů porvali. Na vlakovém nádraží, když fanoušci odjížděli domů, bylo z boloňského hloučku vypáleno asi 20 výstřelů z pistole proti janovským příznivcům, což způsobilo dvě zranění. Poté mezi oběma kluby vypukla rvačka. FIGC vyzvala Boloňu, aby identifikovala osoby odpovědné za zločin. Klub si stěžoval na údajné provokace ze stany Janova. Vedení ligy později rozhodla udělit Boloni pokutu a požadovala, aby předali viníky útoku úřadům do 31. července. Jinak bude klub diskvalifikován. To vyvolalo rozzlobený pouliční protest ve městě, podporovaný městskými úřady, ve kterém odsoudil existenci hypotetického spiknutí ve prospěch Janova. Nakonec se diskvalifikace nekonala a vedení ligy se s kluby domluvilo na rozhodujícím pátém zápase v Miláně, který se konal 9. srpna, ale bez diváků.
Vynucená pauza přiměla oba týmy ke snížení tréninků. Byl to Janov, kdo trpěl nejvíce poklesem formy. Zápas skončil 2:0 pro Boloňu, přestože utkání dohrávala s devíti hráči.
V Kampánii hrály pouze čtyři týmy a o dvě postupová místa bojovala do posledních kol tři týmy (Savoia, Internaples a Cavese). Nakonec postup slavili hráči ze Savoia a Cavese.
Také ve skupině Lazio se hrálo do posledního kola. O postup hráli Alba Řím, Lazio a Fortitudo. Nakonec postoupili Alba Řím a Lazio. V Apulii se o první místo utkali v dodatečném utkání již jistě postupující Pro Italia a Liberty (1:0). V Sicilské skupině hrálo jen dva kluby a postup si zajistil Messinese. V poslední skupině Marche se opět nehrálo a jediným přihlášený klub byla Anconitana.
V semifinálové skupině A se muselo hrát ještě dodatečné utkání o první místo, protože Anconitana a Lazio mělo stejně bodů. Zápas skončil vítězstvím Anconitana 1:0. Ve skupině B vyhrál bez prohry Alba Řím a tak finále Lega Sud hrála podruhé za sebou. Finále vyhrál klub z Říma, když vyhrál v Anconě 3:1. Doma potom vyhrál 1:0 a tak se Alba Řím stal poprvé vítězem Lega Sud a mohl tak hrát o mistrovský titul.
Velké finále (Finalissima) se hrálo až 16. srpna, protože Boloňa musela hrát pět zápasů (v rozmezí pěti týdnů) ve finále Lega Nord. První zápas vyhrál domácí klub z Boloně 4:0, když ve druhém poločase padly tři branky a další dvě nebyly uznány, což potvrdilo, že mezi severem a jihem je výkonnostní propast. Odvetný zápas v Římě vyhrála opět Boloňa a to 2:0. Rossoblù tak získali svůj první mistrovský titul, který byl později v žurnalistice přezdíván jako Scudetto delle pistole.[3]
↑Vedení Lega Nord se na základě prohlášení rozhodčího, kde ve zprávě o utkání stálo, že zápas by měl být považován za neregulérní kvůli vážným podmínkám prostředí a neustálé invazi na hřiště ze strany fanoušků. Vedení se tak rozhodlo že zápas se musí opakovat na neutrálním hřišti.
↑Utkání skončilo 1:1. Jenže Palermo postavilo neregistrovaného hráče a utkání bylo kontumováno.
Italské království
Mario Magnozzi (19 branek)
Imre Payer
William Garbutt
Peter Farmer
Janov
Modena
Casale
Inter
Pisa
Turín
Cremonese
Verona
Brescia
Legnano
Spezia
Hermann Felsner
Walter Alt
Boloňa
Pro Vercelli
Juventus
Padova
Livorno
Alessandria
Novara
Milán
Andrea Doria
Sampierdarenese
Mantova
SPAL
Derthona
89'
Savoia
Cavese
Salernitanaudax
Alba Řím
Lazio
Fortitudo
Audace Řím
Liberty
Audace Taranto
Ideale
Tarantina
Bari
Messinese
Alba Řím
Obrázky, zvuky či videa k tématu První divize 1924/1925 na Wikimedia Commons 