drát

See also: drat

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdraːt]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: drát
• Rhymes: -aːt

Etymology 1

Inherited from Old Czech dráti, from Proto-Slavic *dьràti (“to tear, to flay”).

Verb

drát impf

1. (historical) to rip (bird feathers)
2. (reflexive with se) to jostle somewhere

Conjugation

Conjugation

Infinitive	drát, dráti	Active adjective	deroucí
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	deru	dereme	—	derme
2nd person	dereš	derete	der	derte
3rd person	dere	derou	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive drát.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	dral	drali	drán	dráni
masculine inanimate		draly		drány
feminine	drala		drána
neuter	dralo	drala	dráno	drána

Transgressives	present	past
masculine singular	dera	—
feminine + neuter singular	derouc	—
plural	derouce	—

Derived terms

• odrat
• prodírat
• prodrat
• rozdírat
• rozedrat

 

Etymology 2

May be derived from German Draht

Noun

drát m inan

1. wire (thin thread of metal)

Declension

Declension of drát (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	drát	dráty
genitive	drátu	drátů
dative	drátu	drátům
accusative	drát	dráty
vocative	dráte	dráty
locative	drátu, drátě	drátech
instrumental	drátem	dráty

Derived terms

• drátek
• dráteník
• drátěnka
• drátěný
• drátovat
• ostnatý drát

 

Further reading

• “drát”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “drát”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “dráti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “dráti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “drát”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)