Alexander Rudnay
| Jeho Eminence Alexander Štefan Rudnay | |
|---|---|
| kardinál-kněz kníže-primas Uherský | |
 Alexander Štefan Rudnay | |
| Církev | římskokatolická |
| Arcidiecéze | Arcidiecéze ostřihomská |
| Sídlo | Ostřihom |
| Předchůdce | Karel Ambrož Rakouský-Este |
| Nástupce | József Kopácsy |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 12. prosince 1783 Řím |
| Biskupské svěcení | dubna 1816 světitel Zikmund Anton von Hohenwart 1. spolusvětitel Adeodatus Papikian 2. spolusvětitel Johann Nepomuk von Dankesreither |
| Kardinálská kreace | 2. října 1826 kreoval Lev XII. |
| Titul | kardinál-kněz |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 4. října 1760 |
| Místo narození | Kříž nad Váhom,  Habsburská monarchie |
| Datum úmrtí | 13. září 1831 (ve věku 70 let) |
| Místo úmrtí | Ostřihom |
| Místo pohřbení | Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Vojtěcha v Ostřihomi |
| Vyznání | římskokatolické |
| Povolání | katolický kněz, katolický jáhen, arcibiskup, kazatel, překladatel, teolog a katolický biskup |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alexander Rudnay (4. října 1760, Kříž nad Váhom (dnes Považany) – 13. září 1831, Ostřihom) byl slovenský katolický kněz, biskup, ostřihomský arcibiskup a kardinál.
Život
[editovat | editovat zdroj]Studoval na gymnáziu v Nitře, na Emerikánu v Bratislavě, později filozofii v Trnavě, teologii v Budíně a v generálním semináři v Bratislavě. Na kněze byl vysvěcen 12. října 1783 v Trnavě, začátkem dubna 1784 byl promován na doktora teologie. V lednu 1785 se stal kaplanem v Časté. Poté působil v Hronském Beňadiku, v Trnavě a v Krušovcích. V roce 1805 se stal ostřihomským kanovníkem, v roce 1806 rektorem kněžského semináře v Trnavě a profesorem teologie, roku 1808 titulárním biskupem, ostřihomským generálním vikářem, místodržitelským poradcem, v roce 1816 byl ustanoven sedmihradským biskupem se sídlem v Alba Iulii. V prosinci 1819 byl jmenován ostřihomským arcibiskupem a primasem. Na žádost panovníka se v roce 1820 přestěhoval spolu s celou kapitulou z Trnavy do Ostřihomi. Byl členem Panské tabule, tajemníkem královské kanceláře a členem Tajné rady. Byl stoupencem vídeňského dvora a podporoval rozvoj kultury Slováků. V roce 1828 ho papež Lev XII. jmenoval kardinálem (z té doby pochází i jeho výrok „Slovák som, a keby som bol i na stolci Petrovom, Slovákom zostanem.“).
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Šlo o osvíceného vzdělance, národního buditele, člena a mecenáše Slovenského učeného tovarišstva, založeného roku 1792 Antonem Bernolákem v Trnavě. Podporoval bernolákovce a slovenské národní hnutí.
Alexander Rudnay byl jeden z mála příslušníků vysoké církevní hierarchie šlechtického původu, kteří se hlásili ke slovenské národní příslušnosti.
V roce 1822 jako arcibiskup a primas Uherska začal budovat katedrálu v Ostřihomi. Sám na její výstavbu přispěl částkou 800 000 forintů.
V roce 1833 vyšla v Jelinkově tiskárně v Trnavě kniha „Kázne príhodné, ai iné, to gest 82 Reči duchowních od nebohého Arcibiskupa Ostrihomského w Krušovách nekdi predneseních a wlástnú Rukú spísaních“. Rudnay je psal v letech 1778–1805.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexander Rudnay na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Rudnay na slovenské Wikipedii.
| Předchůdce: Karel Ambrož Rakouský-Este |
|
Arcibiskup ostřihomský 1819–1831 |
|
Nástupce: József Kopácsy |
