Corazon Aquinová
| Corazon Aquinová | |
|---|---|
 Corazon Aquinová (1986) | |
| 11. prezidentka Filipín | |
| Ve funkci: 25. února 1986 – 30. června 1992 | |
| Předchůdce | Ferdinand Marcos |
| Nástupce | Fidel Ramos |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | UNIDO Partido Demokratiko Pilipino-Lakas ng Bayan |
| Narození | 25. leden 1933 Paniqui, Tarlac, Filipíny |
| Úmrtí | 1. srpen 2009 Makati, Filipíny |
| Příčina úmrtí | kolorektální karcinom |
| Místo pohřbení | Manila Memorial Park Sucat |
| Choť | Benigno Aquino |
| Rodiče | Jose Cojuangco a Demetria Sumulong |
| Děti | Noynoy Aquino Kris Aquinová Ballsy Aquino-Cruz Pinky Aquino-Abellada Viel Aquino-Dee |
| Příbuzní | Josephine C. Reyes a Jose Cojuangco, Jr.[1] (sourozenci) |
| Alma mater | College of Mount Saint Vincent |
| Profese | politička a lidskoprávní aktivistka |
| Náboženství | katolická církev |
| Ocenění | Osobnost roku časopisu Time (1986) Fulbrightova cena (1996) Cena Ramona Magsaysaye (1998) World Citizenship Award (2001) Řád Pákistánu … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Webová stránka | www |
| Commons | Corazon Aquino |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maria Corazón "Cory" Sumulong Cojuangco Aquino (25. ledna 1933, Paniqui, Tarlac, Filipíny – 1. srpna 2009, Makati, Filipíny) byla filipínská politička a v letech 1986–1992 prezidentka státu.
Život
[editovat | editovat zdroj]V 80. letech 20. století byla vůdčí postavou demokratického hnutí, které svrhlo diktaturu Ferdinanda Marcose.
Do politiky vstoupila v roce 1983 poté, co byl na letišti v Manile zavražděn její manžel, senátor Benigno Aquino, který patřil mezi čelné kritiky diktatury. V letech 1986 až 1992 byla první ženou ve funkci prezidenta Filipín a vůbec první ženou v podobné funkcí v Asii. I díky obrovské popularitě mezi Filipínci úspěšně čelila několika pokusům o puč. Nepodařilo se jí však provést potřebné reformy v sociální a ekonomické oblasti.[2]
V srpnu 2009 zemřela na rakovinu tlustého střeva.
Její syn, Noynoy Aquino byl v květnu 2010 zvolen filipínským prezidentem, úřadu se ujal 30. června.[3][4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ 4. června 2021. Dostupné online. [cit. 2021-06-14].
- ↑ Filipíny truchlí za bývalou prezidentku Aquinovou. ČT24 [online]. Česká televize, 2009-08-01 [cit. 2022-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Nový filipínský prezident Aquino složil přísahu. ČT24 [online]. Česká televize, 2010-06-30 [cit. 2022-05-11]. Dostupné online.
- ↑ MIKOLÁŠ, Robert. Novým filipínským prezidentem zřejmě bude Benigno Aquino. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2010-05-10 [cit. 2022-05-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Corazon Aquinová na Wikimedia Commons - (anglicky) Corazon Aquino – oficiální stránky
- (anglicky) historický projev před americkým Kongresem
