Fajsz
| Fajsz | |
|---|---|
| velkokníže uherský | |
 Reliéf Fajsze v obci Fajsz | |
| uherský velkokníže | |
| Období | asi 950 – 955 |
| Předchůdce | Zoltán? |
| Nástupce | Takšoň |
| Narození | počátek 10. století |
| Úmrtí | po 955 |
| Dynastie | Arpádovci |
| Otec | Jutotzas |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fajsz nebo také Fajs (počátek 10. století – po 955; maďarsky Falicsi) byl od počátku 50. let 10. století až do roku 955 uherským velkoknížetem z rodu Arpádovců.
Narodil se jako syn Jutotzase, mladšího syna Arpáda, zakladatele Arpádovců, a jeho neznámé ženy. V roce 947 byl šomoďský kníže. Není jisté, jestli se účastnil neúspěšné bitvy na Lechu. Každopádně brzy po ní se stal novým knížetem Takšoň. Informace o jeho životě nezaznamenala žádná uherská středověká kronika, jelikož zřejmě nepatřil k nejmocnějším mužům v té doby. Jediná zmínka o něm pochází z autentického textu Konstantina VII. Porfyrogenna.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Byl jediným synem Jutotzase, třetího syna Arpáda, který vedl staromaďarské kmeny do Karpatské kotliny mezi roky 895 až 907.[1] Po smrti Arpáda[2] došlo k zásadním změnám ve vládě kmenové konfederace.[3] Ačkoli různé kmeny mohly i poté jednat ve shodě s nájezdy, již se nepodřídily silné ústřední autoritě. Přesto vláda Arpádovců přinejmenším oficiálně pokračovala,[2] což dokládají zprávy od byzantského císaře Konstantina VII.[4] Fajszův otec, Jutotzas, panoval zřejmě na území mezi Dunají a Zagyvou nebo na území mezi Rábou a Enží.[5]
Jediná zmínka o Fajszovi pochází z listu Konstantina VII. Porfyrogenneta. Ten v roce 948 tituloval Fajsze jako krále Maďarů.[4] O jeho vládě se neví nic. Podle Lászla Kontlera byly za Fajszovy vlády položeny základy křesťanství.[6] Jistá není ani jeho účast v bitvě na Lechu, kde Maďaři utrpěli katastrofickou porážku. Podle Marcela Eliáše se bitvy neúčastnil.[7] Poté však zřejmě abdikoval a novým knížetem se stal Takšoň.[4] Někdy poté zemřel.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fajsz na anglické Wikipedii.
- ↑ Kristó a Makk 1196, s. 18–22.
- ↑ a b Molnár 2001, s. 17.
- ↑ Curta 2006, s. 20.
- ↑ a b c Engel 2001, s. 20.
- ↑ Eliáš 2007, s. 14.
- ↑ Kontler 2001, s. 39.
- ↑ Eliáš 2007, s. 15.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CURTA, Florin, 2006. Southeastern Europe in the Middle Ages, 500-1250. [s.l.]: Cambridge University Press. Dostupné online. ISBN 978-0-521-89452-4. (anglicky)
- ELIÁŠ, Marcel. Ostrihom a Stoličný Belehrad. Dve centrá ranostredovekého Uhorska. Brno, 2007. 86 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Martin Wihoda. s. 14. Dále jen Ostrihom a Stoličný Belehrad. Dostupné online.
- ENGEL, Pál, 2001. The Realm of St Stephen: A History of Medieval Hungary, 895–1526. [s.l.]: I.B. Tauris Publishers. ISBN 1-86064-061-3. (anglicky)
- KONTLER, László; PRAŽÁK, Richard, 2001. Dějiny Maďarska. Překlad Miloslav Korbelík. Brno: Lidové Noviny. 601 s. ISBN 80-7106-405-X. S. 39. Dále jen Dějiny.
- KORDÉ, Zoltán, 1994. Korai magyar történeti lexikon (9-14. század). [s.l.]: Akadémiai Kiadó. ISBN 963-05-6722-9. Kapitola Falitzi, s. 207. (anglicky)
- KRISTÓ, Gyula; MAKK, Ferenc, 1996. Az Árpád-ház uralkodói. [s.l.]: I.P.C. Könyvek. ISBN 963-7930-97-3. (maďarsky)
- MOLNÁR, Miklós, 2001. A Concise History of Hungary. [s.l.]: Cambridge University Press. Dostupné online. ISBN 978-0-521-66736-4. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fajsz na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Zoltán (náčelník) |
|
Uherský velkokníže Fajsz asi 948–955 |
|
Nástupce: Takšoň |