Hořící keř

Hořící keř v pojetí nizozemské pozdní gotiky, Dieric Bouts

Odnož nespalitelného "hořícího keře", rostoucí ve dvoře kláštera sv. Kateřiny na Sinaji

Hořící keř nebo ohnivý keř se objevuje v biblické knize Exodus ve vyprávění o události na hoře Oreb (Ex 2,23-4,18). Při ní se Mojžíšovi zjevil v hořícím keři Bůh a sdělil mu své pravé jméno, JHVH, podle překladu Septuaginty „Jsem který jsem“. Příběh se stal inspirací mnoha uměleckých děl.

Keř, který hořel, aniž shořel,

• namalovali například Dieric Bouts (1450-75), Paolo Veronese, Oskar Kokoschka nebo Marc Chagall.
• ortodoxní církev uctívá ikonu nespalitelné Panny Marie v hořícím keři
• domnělá odnož původního keře je uctívána jako relikvie a umístěna v kapli Zvěstování v Klášteře sv. Kateřiny na Sinaji, která není běžně přístupná veřejnosti; větší část odnože téhož keře údajně prorůstá při kapli do dvora kláštera, kde je rovněž uctívána.
• se stal námětem prací mystiky: v Československu Karla Weinfurtera [2]^{[nedostupný zdroj]}

Ikona Nespalitelné Panny Marie v hořícím keři

Moderní plastika Hořící keř od Davida Palomba, v atriu Knesetu v Jeruzalémě

Související články

• Ohnivý keř čili odhalená cesta mystická

Odkazy

Literatura

• Eva Medková-Slavíčková (1895-1953): Ohnivý keř. Praha : Fr. Borový 1946

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hořící keř na Wikimedia Commons
• Dílo Anebo/To je ta vyvolená země… ve Wikizdrojích

Autoritní data	NLI: 987007292522105171

Portály: Bible | Křesťanství