John Vincent Atanasoff
| John Vincent Atanasoff | |
|---|---|
 | |
| Narození | 4. října 1903 Hamilton, New York,  Spojené státy americké |
| Úmrtí | 15. června 1995 (91 let) Frederick, Maryland, Spojené státy americké |
| Státní příslušnost | Američan |
| Obor | Fyzik |
| Známý díky | Atanasoff–Berry Computer |
| Ocenění | Orders, decorations, and medals of Bulgaria, První třídy |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
John Vincent Atanasoff (4. října 1903, Hamilton, New York, USA – 15. června 1995, Frederick, Maryland, USA) byl americký fyzik a vynálezce, který se nejvíce proslavil vynálezem prvního digitálního počítače.
První elektronický digitální počítač vynalezl v 30. letech 20. století na Iowa State University. Námitky k jeho nároku byly rozsouzeny až v roce 1973, kdy bylo v soudním procesu Honeywell v. Sperry Rand rozhodnuto, že vynález patří jemu.[1][2][3][4] Jeho speciálně zaměřený stroj dostal název Atanasoff–Berry computer (ABC).
Dospívání a vzdělání
[editovat | editovat zdroj]Atanasoff s bulharskými, francouzskými a irskými předky se narodil 4. října 1903 v Hamiltonu v New Yorku elektroinženýrovi a učitelce. Jeho otec Ivan Atanasoff se narodil v roce 1876 ve vesnici Bojadžik poblíž Jambolu v Bulharsku. Ještě když byl kojenec, byl Ivanův otec zabit vojáky Osmanské říše po bulharském Dubnovém povstání. V roce 1889 Ivan se svým strýcem imigroval do Spojených států. Atanasoffova matka Ivana Lucena Purdy byla učitelkou matematiky.
Atanasoff byl vychován v Brewsteru na Floridě. V 9 letech se naučil používat logaritmické pravítko, což bylo krátce nato následováno studiem logaritmů a následovně dokončenou střední školou Mulberry High School v dvou letech. V roce 1925 získal bakalářský titul z elektrotechniky na University of Florida se samými Áčky (v české klasifikaci 1).
Se studiem pokračoval na Iowa State University a v roce 1926 získal magisterský titul z matematiky. Své vzdělání dokončil roku 1930 získáním Ph.D. z teoretické fyziky na univerzitě University of Wisconsin–Madison se svou doktorandskou prací The Dielectric Constant of Helium. Ihned po dokončení doktorátu Atanasoff přijal nabídku na asistujícího profesora na Iowa State University v oboru fyziky a matematiky.
Vývoj počítače
[editovat | editovat zdroj]
Částečně kvůli těžkopádnosti v užívání mechanického Monroeova kalkulátoru, což byl nejlepší dostupný nástroj v době, kdy psal svojí disertační práci, začal pátrat po rychlejší metodě výpočtu. Na Iowa State University zkoumal použití Monroeových kalkulátorů a IBM tabulátorů pro vědecké výpočty. V roce 1936 vynalezl analogový počítač pro analýzu povrchové geometrie. Drobná mechanická tolerance potřebná k dostatečné přesnosti ho donutila ke zvážení digitálního řešení.
Podle Atanasoffa bylo několik funkčních principů počítače ABC (Atanasoff–Berry computer) zplozeno v záblesku pochopení během zimy v letech 1937-1938 po výletu do Rock Island v Illinois. S grantem 650$ (ekvivalentní hodnota k roku 2010 by činila 8403$) obdrženým v listopadu roku 1939 a asistencí jeho absolvujícího studenta Clifforda Berryho byl v prosinci téhož roku zhotoven první prototyp.
Klíčové myšlenky využité v ABC zahrnovaly binární výpočty a Booleovu algebru k vyřešení soustav až o 29 lineárních rovnic. ABC neměl CPU, ale byl navržen jako elektronické zařízení využívající elektronek pro digitální výpočty. Dále využíval oddělenou obnovovací kondenzační paměť řízenou procesem, která se dodnes používá v DRAM paměti.
Patentový spor
[editovat | editovat zdroj]- Pro detailní informace, navštivte Honeywell v. Sperry Rand.
Mezi roky 1954 a 1973 byl Atanasoff svědkem v žalobách vznesených nejrůznějšími stranami k vyvrácení patentů elektronické výpočetní techniky týkajících se Johna Mauchlyho a J. P. Eckerta, které byly vlastněny počítačovým výrobcem Sperry Randem. V roce 1973 padlo rozhodnutí procesu Honeywell v. Sperry Rand, federální soudce jmenoval Atanasova vynálezcem elektronického, digitálního počítače.
Atanasoff se s Mauchlym prvně setkal v prosinci roku 1940 na setkání Americké asociace pro pokrok vědy ve Filadelfii, kde Mauchly předváděl svůj "harmonický analyzátor", analogový kalkulátor sloužící analýze dat o počasí. Atanasoff pověděl Mauchlymu o svém novém digitálním zařízení a nabídl mu možnost se na něj podívat. (V průběhu cesty do Filadelfie Atanasoff s Berrym také provedli hledání patentu v Patentové kanceláři ve Washingtonu, D.C.)
V červnu roku 1941 Mauchly navštívil Atanasoffa v Amesu, Iowe na čtyři dny, kde pobýval jako jeho host. Atanasoff s Mauchlym diskutovali o prototypu ABC a zkoumali Atanasovův návrh. V září 1942 Atanasoff opustil univerzitu Iowa State pro válečné povolání jako vedoucí akustické divize se střediskem Naval Ordnance Laboratory (NOL) ve Washingtonu, D.C. Univerzita poté nepodala žádost o patent na ABC.
Mauchly navštívil Atanasoffa ještě několikrát ve Washingtonu během roku 1943 a probíral s ním počítačové teorie, ale nezmínil se mu o tom, že sám pracoval na počítačovém projektu až do začátku roku 1944.[5]
Během 1945 se U.S. Navy rozhodlo na doporučení Johna von Neumanna postavit počítač obrovských rozměrů. Atanasoff, který měl projekt na starost, požádal Mauchlyho o pomoc s vysvětlením práce pro nezbytný personál. Nicméně, Atanasoff byl zodpovědný ještě za návrh akustického systému k monitorování testu atomové bomby. Tato práce byla prioritní a když se vrátil z testování na Bikini v červenci 1946, byl počítačový projekt NOL zrušen pro nedostatečný pokrok, opět na radu von Neumanna.
V červnu 1954 patentový právník IBM vyhledal Atanasovovu pomoc se zrušením Eckertova–Mauchlyho patentu na bubnové magnetické paměti, upozorněn Cliffordem Berrym, že bubnová magnetická paměť v ABC by mohla tvořit prior art. Atanasov souhlasil právníkovi pomoci, ale IBM nakonec přistoupila na dohodu se Sperry Randem, majitelem Eckertova-Mauchlyho paměťového patentu a od případu bylo upuštěno.[6]
Atanasoff později svědčil v soudním procesu Honeywell v. Sperry Rand. V tomto případě soudce Earl R. Larson shledal, že "Eckert a Mauchly nebyli první, kdo vynalezli automatický, elektronický, digitální počítač a namísto toho čerpali z práce Dr. Johna Vincenta Atanasova".
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Invitation to Computer Science. [s.l.]: Books.google.bg Dostupné online.
- ↑ John Vincent Atanasoff. The father of the computer. (4. října, 1903 – 15. června, 1995) [1]
- ↑ Kiplinger's Personal Finance. [s.l.]: Books.google.bg Dostupné online.
- ↑ Portraits in Silicon. [s.l.]: Books.google.bg Dostupné online.
- ↑ Mollenhoff, pages 62–66.
- ↑ Mollenhoff, pages 81–86.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu John Vincent Atanasoff na Wikimedia Commons - JohnAtanasoff.com Archivováno 2. 1. 2012 na Wayback Machine.
- Atanasovův archiv Archivováno 2. 5. 2012 na Wayback Machine.
- Další biografie
- Biografie z Virginia Tech
