Junkers Ju 90

Ju 90
	Ju 90 V1 Der Grosse Dessauer s motory Daimler-Benz DB 600C, 1937
Určení	dopravní letadlo
Původ	Německo
Výrobce	Junkers
Šéfkonstruktér	Ernst Zindel, Herbert Wagner
První let	28. srpna 1937
Zařazeno	1939
Uživatel	Lufthansa; Luftwaffe
Vyrobeno kusů	18 (14 dle jiného zdroje)
Vyvinuto z typu	Junkers Ju 89
Varianty	Junkers Ju 290
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Junkers Ju 90 byl dopravní letoun postavený na základě projektu bombardéru Junkers Ju 89, který se dostal jen do stádia prototypu. První uživatelem byl německý národní dopravce Lufthansa. Později Luftwaffe, která potřebovala vojenský transportní letoun.

Vývoj

V roce 1935 začala továrna Junkers pod vedením Ing. Zindela vyvíjet strategický dálkový bombardér Ju 89, určený k ničení cílů hluboko na území SSSR. Taková koncepce odpovídala agresivním cílům nacistů. Brzy se ale názory představitelů německého vojenského letectva změnily; požadovali spíše taktické než strategické stroje. Ju 89 mezitím vznikl ve dvou prototypech a třetí byl rozpracovaný. Když se jeho další vývoj zastavil, dostala firma Junkers povolení použít rozestavěné díly třetího prototypu pro dopravní letadlo.

Nový dopravní Junkers Ju 90 vznikl za poměrně nevelkého zájmu společnosti Deutsche Lufthansa. Prototyp Ju 90V-1 používal křídlo a ocasní plochy z typu Ju 89 V-3, a to včetně řadových motorů Daimler-Benz DB 600 o výkonu 706 kW. Měl však nový, prostornější trup, určený pro čtyřčlennou posádku a 38 až 40 cestujících. Ju 90 V-1 měl registraci D-AALU a nazýval se "Der Grosse Dessauer" (Werk-Nr.4913). Poprvé vzlétl 7. června 1937 a už 6. února 1938 se rozlomil ve vzduchu při zkouškách třepotání (flutteru). To ale nezabránilo nacistické propagandě tvrdit, že v květnu 1938 získal 2 mezinárodní rekordy (dostup 9318 m s nákladem 5 tun a 7247 m s 10 tunami). Ve skutečnosti tyto výkony dosáhl první prototyp bombardéru Ju 89 V-1 (Werk-Nr4911, D-AFIT).

Konstrukce

Začátkem roku 1938 byl hotový i druhý prototyp Ju 90 V-2 "Preussen" (Werk-Nr.4914, D-AIVI) a krátce nato Ju 90 V-3 (Werk-Nr.4915, D-AURE) "Bayern". Čtvrtý prototyp V-4 (Werk-Nr.4916, D-ADIH) "Sachsen" představoval už vzor pro sériové stroje Ju 90 B-1, kterých už Lufthansa objednala 8. Dostávala je postupně od konce roku 1938. Všechna letadla, počínaje od druhého prototypu dostala hvězdicové motory BMW 132H o výkonu 647 kW. Na rozdíl od starších typů Junkers měly Ju 89 i Ju 90 hladký potahový plech, ale konstrukce draku byla v některých místech předimenzovaná, takže hmotnost byla zbytečně vysoká. Kabinová část trupu měla konstantní průřez a dodávala se ve dvou provedeních: buď s pěti stejnými kabinovými oddíly, v nichž byly skupiny sedadel obráceny proti sobě, nebo s jednou přední kuřáckou kabinou pro 16 osob sedících proti sobě, a s vlastní hlavní kabinou s 22 nebo 24 sedadly postavenými ve směru letu. Celkový počet míst byl 38 nebo 40. K vybavení patřily dvě umývárny, 2 WC, zavazadlový prostor a šatna. Všechna letadla byla pojmenována podle jednotlivých krajů tehdejšího Německa. Stroj "Preussen" začal na podzim 1938 dopravu na lince Berlín – Vídeň. Jinak si ale Lufthansa svá letadla Ju 90 B-1 velmi neužila.

Nasazení

Ju 90 (pravděpodobně V8) ve službách Luftwaffe, Itálie 1943

Navíc vznikly dva stroje označené Ju 90 Z-1 a Z-2. Objednala si je jihoafrická letecká společnost South African Airways, což odpovídalo silnému proněmeckému vlivu v této zemi. Stroje pro SAA měly americké motory Pratt & Whitney Twin Wasp SB-3G o výkonu 883 kW a byla pro ně vyhrazena imatrikulace ZS-ANG a ZS-ANH. Junkers je dokončil v létě 1939, ale na místo určení se nedostaly. Převzala je Luftwaffe, stejně jako všechny ostatní Ju 90 od Lufthansy. Lufthansa sama používala zbylé stroje např. na lince Berlín – Bělehrad v roce 1940. V armádě byly Ju 90 nasazeny na dopravních tratích Luftwaffe u Transportstaffel 5 a některé prototypy posloužily jako základ pro vývoj větších strojů Junkers Ju 90S a Junkers Ju 290.

Celkem bylo postaveno 18 kusů, do dnešních dnů se ale žádný nedochoval.

Specifikace (Ju 90A-1)

Technické údaje

Osádka: 4 pilot
Kapacita: 40 cestujících
Užitečný náklad: ? kg
Rozpětí: 35,3 m
Délka: 26,4 m
Výška: 7,5 m
Nosná plocha: 184 m²
Plošné zatížení: 183 kg/m²
Hmotnost prázdného stroje: 19 225 kg
Max. vzletová hmotnost : 33 680 kg
Pohonné jednotky: 4× BMW 132 H-1
Výkon pohonné jednotky: 830 k (619 kW) každý

Výkony

Cestovní rychlost: 320 km/h ve výšce 3000 m
Maximální rychlost: 350 km/h ve výšce 3000 m
Dolet: 2092 km
Dostup: 5750 m
Stoupavost: ? m/s (? m/min)

Výzbroj

3× kanón MG 151 ráže 20 mm, 3× kulomet MG 131 ráže 13 mm

Uživatelé

Německo
- Lufthansa
- Luftwaffe

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Junkers Ju 90 na Wikimedia Commons
(slovensky) Lietadla.com: Junkers Ju 90

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Německé vojenské letouny druhé světové války

Stíhací letouny	Ar 65 • Ar 68 • Do 335 • Fw 190 • Ta 152 • Ta 154 • He 51 • He 112 • He 162 • He 219 • Bf 109 • Bf 110 • Me 163 • Me 210 • Me 262 • Me 410

Bombardovací letouny	Ar 234 • Do 17 • Do 23 • Do 217 • Do 335 • Fw 200 • He 111 • He 115 • He 177 • Ju 86 • Ju 88 • Ju 188 • Ju 388

Plovákové letouny a létající čluny	Ar 95 • Ar 196 • Ar 231 • BV 138 • Ha 139 • BV 222 • Do 16 • Do 18 • Do 24 • Do 26 • He 59 • He 60 • He 114 • He 115 • We 271

Průzkumné letouny	Ar 95 • Ar 196 • Ar 234 • Do 17 • Do 215 • Fw 189 • He 45 • He 46 • He 70 • He 170 • Hs 126

Transportní letouny a kluzáky	Ar 232 • DFS 230 • Go 242 • Go 244 • Ju 52 • Ju 90 • Ju 252 • Ju 352 • Ju 290 • Ju 390 • Ka 430 • Me 321 • Me 323 • Si 204

Cvičné a spojovací letouny	Ar 66 • Ar 69 • Ar 76 • Ar 79 • Ar 96 • Bü 131 • Bü 133 • Bü 180 • Bü 181 • Bü 182 • Fi 156 • Fw 44 • Fw 56 • Fw 58 • F 13 • W 34 • He 72 • Kl 31 • Kl 32 • Kl 35 • Bf 108 • Fh 104 • Si 202 • Sk 257

Bitevní letouny	Ar 66 • Go 145 • He 45 • He 50 • Hs 123 • Hs 129 • Ju 87

Vrtulníky a vírníky	Fa 223 • Fa 330 • Fl 265 • Fl 282

Experimentální a specializované letouny	DFS 39 • DFS 193 • DFS 194 • Fw 47 • Fi 158 • Ju 49 • He 116 • He 119 • He 176 • He 178 • Me 209 (I) • LF 1 • Me 261 • Mistel

Malosériové letouny	Ar 240 • BV 141 • Fi 167 • Fw 187 • He 100 (He 113)

Prototypy a projekty	Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396 • E.555 • AS 6 • Ba 349 • BV 40 • Ha 137 • Ha 140 • BV 142 • BV 144 • BV 155 • BV 238 • P.175 • P.200 • P.202 • Do 19 • Do 317 • DFS 228 • DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 157 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 62 • Fw 159 • Ta 183 • Fw 191 • He 118 • He 274 • He 280 • He 343 • He 519 • Ho 229 • Ju 85 • Ju 89 • Ju 187 • Ju 287 • Ju 288 • Hs 121 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130 • Hs 132 • Ju 322 • Bf 161 • Bf 162 • Me 209-II • Me 263 • Me 264 • Me 309 • Me 328 • Me 509 • Me 609 • Me P. 1101 • Li P.01 • Li P.04 • Li P.10 • Li P.11 • Li DM-1 • Li P.13 • Li P.13a • Li P.13b • Li P.15 • Li P.20 • Sk P.14 • Sk SL-6 • So 334

Bezpilotní letouny a řízené střely	As 292 • BV 143 • BV 246 • Fi 103 • Hs 117 • Hs 293 • Hs 295 • Hs 296 • Hs 297 • Hs 298