Karel Emanuel Macan

Karel Emanuel Macan
Karel Emanuel Macan
Základní informace
Narození	25. prosince 1858; Pardubice ; Rakouské císařství
Úmrtí	6. února 1925 (ve věku 66 let); Praha; Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Žánry	klasická hudba, duchovní hudba a vokální hudba
Povolání	esperantista, hudební skladatel a učitel
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Emanuel Macan (25. prosince 1858 Pardubice – 6. února 1925 Praha^[1]) byl nevidomý hudební skladatel, zakladatel slepecké knihovny a tiskárny v Praze, propagátor esperanta mezi nevidomými, vydavatel slepeckého časopisu Zora (v češtině) a Auroro (v esperantu), které vycházejí dodnes, učitel hudby v pražském Klárově ústavu nevidomých a autor první slepecké české knihy Jitřenka.

Život

Narodil se v Pardubicích v rodině železničního stavitele. Po otci byl italského původu. Jako dvanáctiletý začal ztrácet zrak, během studií na pražské technice postupně oslepl. Dostat se z deprese mu pomohla hudba – začal studovat na Varhanické škole v Praze u Františka Skuherského. Absolvoval Klavírním triem A-dur. Dále pak studoval skladbu u Zdeňka Fibicha. Obdržel státní stipendium a absolvoval ve Vídni kurz pro učitele slepců.

Po návratu do Prahy se v roce 1891 stal učitelem v Klárově ústavu slepců v Praze. Měl mimořádné zásluhy o rehabilitaci osleplých českých vojáků za první světové války, kteří byli za tím účelem umísťováni do Klarova ústavu. Učil je číst a psát Braillovým písmem. Nabízené místo ředitele ústavu nepřijal. Redigoval měsíčník pro slepce Zora, založil společnost Český slepecký tisk a mezi slepci propagoval esperanto a rozhlas. Vylepšil hudební notaci v Braillově písmu. Rozšířil knihovnu ústavu tak, že se později stala základem veřejné knihovny pro nevidomé. V roce 1921 uskutečnil v Praze vůbec první mezinárodní sjezd nevidomých esperantistů.

V roce 1896 se oženil s Libuší Heidelbergovou, dcerou sochaře. Zemřel v Praze 6. února 1925 a je pochován na Vyšehradském hřbitově^[2].

Dílo

Komponoval hudbu komorní i symfonickou a chrámovou. Nejvíce se však znám svou tvorbou písňovou. Jeho písně měl na repertoáru mimo jiné i slavný český pěvec Karel Burian. Úplný soupis Macanova díla zpracovala Dagmar Hutlová ve své diplomové práci (viz Literatura).

Písně

Pět písní (1888)
15 písní (1898)
12 dětských písní (1898)
5 nových písní (1900)
Jarní (1900)
Veselý zpěváček (1903)
Smutná láska (1903)
Mladá láska (1906)
V rozpuku (1914)
Rudé západy

Sbory

5 ženských sborů čtyřhlasých (1898)
Kozácký pochod (1893)
Když nad zemí se shluknou mraky tmavé (slova Svatopluk Čech)
Ó, Praho (slova Jaroslav Vrchlický)

Komorní skladby

Klavírní trio A-dur (1884)
Smyčcový kvartet f-moll (1899)
Dumka pro housle (1919)
Benátskou nocí (barkarola pro housle, 1919)

Jiné skladby

Amarus (melodram 1892)
2 mše
řada drobnějších klavírních skladeb

Odkazy

Související články

Literatura

Československý hudební slovník osob a institucí II. (A–L), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha, s.18
Josef Bohuslav Foerster: Poutník. Leopold Mazáč, 1942
Dagmar Hutlová: Pardubický rodák, skladatel, Karel Emanuel Macan. Pedagogická fakulta v Hradci Králové, katedra hudební výchovy (diplomová práce), Hradec Králové 1973

Reference

↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Košíře, sign. KOŠ Z6, s. 100
↑ hrob Karla Emanuela Macana na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z origenálu dne 2019-03-30.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Emanuel Macan na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Emanuel Macan
Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana
Volně přístupné partitury děl od Karel Emanuel Macan v projektu IMSLP
Životopis
Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Macan, Karel E (*1858)

[matrikaZ-1] Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Košíře, sign. KOŠ Z6, s. 100

[2] rob Karla Emanuela Macana na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z origenálu dne 2019-03-30.

[1]

[2]