Královské Uhersko

Uherské království Magyar Királyság Königreich Ungarn Regnum Hungariae ←  ←  ←  1526–1867  →  → vlajka znak
Hymna Himnusz
Motto Regnum Mariae Patrona Hungariae
Geografie Královské Uhersko (modře) v Karpatské kotlině v roce 1572 a Chorvatsko (červeně)
Hlavní město	Budín (1526–1536) Bratislava (1536–1848) Pešť (1848–1867)
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Maďaři, Slováci, Rumuni, Rusíni, Němci, Srbové, Chorvati, Slovinci
Jazyky	úřední: latina (před 1784, 1790–1844), němčina (1784–1790, 1849–1867), maďarština (1844–1849) ostatní: rumunština, slovenština, chorvatština, slovinština, srbština, italština, rusínština
Náboženství	římskokatolické, reformované, luteránské, ortodoxní, řeckokatolické, unitářské, judaistické
Státní útvar
Státní zřízení	absolutní monarchie
Mateřská země	Habsburská monarchie Habsburská monarchie (do 1804) Rakouské císařství Rakouské císařství
Měna	forint
Státní útvary a území
Předcházející Uherské království (1301–1526) Hornouherské knížectví Maďarský stát (1849) Následující Rakousko-Uhersko Země Koruny svatoštěpánské

Královské Uhersko (maďarsky Királyi Magyarország, rumunsky Ungaria Regală, slovensky Kráľovské Uhorsko), oficiálně Uherské království (maďarsky Magyar Királyság, rumunsky Königreich Ungarn, latinsky Regnum Hungariae), bylo v letech 1526–1867 část území Uherska, které nebylo obsazeno Osmanskou říší. Historické označení Královské Uhersko se postupně přestalo používat koncem 17. století po znovudobytí ztraceného území Uherska, kdy ho vytlačil původní název Uherské království.

Královskému Uhersku odpovídalo území dnešního Slovenska (bez menších osmanských teritorií na jihu středního Slovenska, jako např. Fiľakovo), Burgenland, západní Chorvatsko (chorvatské Záhoří), a přilehlé části severozápadního a severovýchodního Maďarska, dnešní Zakarpatské Ukrajiny a Rumunska. V důsledku neustálých válek s Osmanskou říší se hranice navíc všemožně posouvaly.

Rozmach habsburských území v Evropě

Dobytá uherská území, mezi které patřila většina současného Maďarska (mimo úzkého pásu na západě země), Baranja, Bačka a značná část dnešního Chorvatska byla spravována jako Budínský pašalík, který byl pod kontrolou Osmanské říše. Sedmihradsko se stalo vazalským státem, formálně nezávislým, nicméně rovněž pod tureckou kontrolou.

Královské Uhersko bylo formálně nepřerušeným pokračovatelem Uherska, ale de facto šlo o provincii habsburské monarchie, tedy Rakouska (Habsburkové se na uherský trůn dostali právě v době vzniku Královského Uherska). Hlavním městem byla Pošeň (dnes Bratislava). Všechny podstatné události, například Protihabsburská stavovská povstání, se odehrávaly na území Slovenska, které tvořilo jeho jádro.

Královské Uhersko bylo vojensky-správně rozděleno na hlavní kapitanáty a území chorvatsko-slavonského bána. Vedle nich existovaly tradiční uherské župy.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kráľovské Uhorsko na slovenské Wikipedii.

Související články

• Rakousko-turecké války v Uhersku (1526-1568)
• Uhersko
• Dějiny Maďarska

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Královské Uhersko na Wikimedia Commons

Portály: Historie | Novověk | Slovensko | Maďarsko | Chorvatsko