Matra
| Celý název | Mecanique Aviation Traction |
|---|---|
| Sídlo |  Velizy, Francie |
| Zakladatel(é) | Jean-Luc Lagardére |
| Web | www |
| Jezdci |  Jackie Stewart Jean-Pierre Beltoise |
| Statistiky ve Formuli 1 | |
| První závod | Grand Prix Monaka 1967 |
| Poslední závod | Grand Prix USA 1972 |
| Počet startů | 61 |
| Počet titulů konstruktérů | 1 (1969) |
| Počet titulů jezdců | 1 (1969) |
| Počet vítězství | 9 |
| Počet Pole position | 4 |
| Počet nejrychlejších kol | 12 |
Matra (celým názvem Mécanique Aviation Traction) byla francouzská společnost zabývající se činností v oblasti automobilového průmyslu, v oblasti jízdních kol, kosmonautiky a zbraní. Od roku 1994 je dceřinou společností Lagardère Group a v současnosti vystupuje pod tímto názvem. Společnost byla ve vlastnictví rodiny Floiratů. Slavnou se stala v roce 1960, kdy vstoupila do automobilového průmyslu nákupem automobilky René Bonneta. Poté se proslavila vývojem závodních a sportovních aut. V minulosti byla tato společnost úspěšná v automobilových soutěžích, včetně závodů automobilů Formule 1.
Matra ve Formuli 2 a Formuli 1
[editovat | editovat zdroj]Formuli 2
[editovat | editovat zdroj]Matra dodávala karoserie Renému Bonnetovi, který než zbankrotoval, provozoval vozy formule junior se samonosnou karoserií. Jea-Luc Lagaere, který byl ve vedení společnosti Matra se rozhodl vybudovat Matra Sports a převzít po krachujícím Bonnetovi zbytek firmy. Vozy Matra formule 3 byly známé kvalitním provedením, a když se Ken Tyrrell šef stejnojmenné stáje začal poohlížet po podvozku, obrátil se na Matru. Tyrrell už měl na rok 1968 zajištěný motor Cosworth DFV a smlouvu s Jackiem Stewartem a také měl smlouvu se společností Dunlop.
Formuli 1
[editovat | editovat zdroj]Po dvou letech, kdy používal podvozky Matra ve formuli 2, přešel Tyrrell v roce 1968 do Formule 1 s vozem MS 10 a ve Velké ceně Nizozemska se Matra dostala na listinu vítězů. Stewart zůstal v boji o titul a až do posledního závodu sezóny, kde jej o něj připravil Graham Hill s Lotusem. Matru financovala společnost Elf a financovala i vývoj vlastního motoru. Francouzi zkonstruovali motor V 12, který se však nevyrovnal motoru Ford Cosworth a v roce 1969 Beltoise přešel se Stewartem k týmu Tyrrell, který disponoval motory DVF. Matra se mezitím soustředila na závody sportovních vozů a na zdokonalení motoru V 12.
Rok 1969
[editovat | editovat zdroj]Nová Matra MS 80 pro rok 1969 byla asi o 15 kg lehčí než MS 10, což přineslo v této sezoně Stewartovi výhodu. V Jižní Africe ještě zvítězil na MS 10, potom však zajel úspěšný premiérový závod na MS 80 v závodě v Brands Hatch, který ovšem nebyl součástí mistrovství světa. V Barceloně tým Matra zvítězil, když měly oba vozy Lotus poruchu na svých použitých zadních spoilerech. V Monaku Stewart od startu na první pozici přesvědčivě vedl, jeho Matra ale měla poruchu. V dalším průběhu sezóny si už tým i jezdec udržovali převahu. Ve Velké Británii v souboji s Jochenem Rintem na Lotusu Stewart získal další vítězství, když Rindta zbrzdily mechanické problémy. Monza byla tento rok zbavena šikan. Stewart se rozhodl vyjet rychleji z poslední zatáčky a v souboji s ostatními rivaly zvítězil a pro tuto sezónu zpečetil svůj mistrovský titul. Francouzská automobilka Matra se vyhřívala na výsluní slávy, neboť zkonstruovala podvozek, který dobyl vítězství v mistrovství světa. Byl to ale především britský triumf. Jak tým Tyrrell tak výrobce motoru Ford Cosworth měli sídlo v Anglii a jezdec byl Skot.
Rok 1970
[editovat | editovat zdroj]Francie neměla náležité zastoupení ve formuli 1 od roku 1957 a pro sezonu 1970 Matra trvala na využití vlastního motoru V 12. Tyrrell a Stewart motoru nedůvěřovali, a proto stáj koupila podvozek March. Se společností Matra navázala spolupráci Simca, a tak v roce 1970 Beltoise a Henri Pescarolo závodili ve vozech Matra Simca MS 120 a získali tři třetí místa.
Rok 1971
[editovat | editovat zdroj]Pro sezonu 1971 byl Beltoise doplněn Chrisem Amonem, který zvítězil v závodě v Argentině, jenž nebyl součástí mistrovství světa. V průběhu následujících dvou sezon tyto vozy navzdory své skvělé pověsti nikdy v žádné velké ceně nezvítězili. Matra se soustředila na vítězství v závodě na 24 hodin v Le Mans a z formule 1 se úplně stáhla. Motory V 12 se objevily na podvozku Ligier a Jacques Laffite na jednom z těchto vozů zvítězil ve Švédsku. Tým Matra se již do Formule 1 nevrátil.
Kompletní výsledky ve Formuli 1
[editovat | editovat zdroj]
Výsledky ve F1
[editovat | editovat zdroj]- 1967 - 0 bodů
- 1968 - 45 bodů - 3. místo
- 1969 - 66 dodů - 1. místo
- 1970 - 23 bodů - 6. místo
- 1971 - 9 bodů - 7. místo
- 1972 - 12 bodů - 8. místo
Bilance
[editovat | editovat zdroj]- Závody: 61
- Vítězství: 9
- Pódia: 21
- Pole Positions: 4
- Nejrychlejší kolo: 12
- Body: 155
Matra - Auta
[editovat | editovat zdroj]- Matra Djet
- Matra 530
- Matra 630
- Matra 650
- Matra 670
- Matra Bagheera
- Matra Murena
- Matra Rancho
- Renault Espace
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Matra na Wikimedia Commons