Metro ve Varšavě
| Metro ve Varšavě | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Polsko |
| Město | Varšava |
| Dopravce | Metro Warszawskie |
| Délka sítě | 41,3 km |
| Počet linek | 2 (další 3 v plánu) |
| Počet stanic | 39 |
| Počet cestujících | 200 milionů / rok (2021) |
| Datum otevření | 7. dubna 1995 |
| Parametry | |
| Rozchod koleje | 1 435 mm |
| Napětí | 750 V |
| Externí odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Metro ve Varšavě, Varšavské metro pod hlavním městem Polska Varšavou tvoří v současnosti (2019) dvě linky: M1 (modrá) a M2 (červená). Plánuje se třetí linka M3 (zelená). Je to také jediný systém metra v zemi. Délka metra je 41 km (+ 6 ve výstavbě) a v současnosti má 40 stanic (3 ve výstavbě, 3 další plánované).
Historie
[editovat | editovat zdroj]První projekty
[editovat | editovat zdroj]
Po vyhlášení nezávislého Polska v roce 1918 se Varšava stala hlavním městem nového státu. V této době také vznikly první plány na vybudování sítě podzemní železnice. Byly zahájeny přípravné práce (skončily roku 1925), Velká hospodářská krize, do které ve 30. letech země upadla a následná válka, je však zastavily. Plány počítaly se dvěma linkami o celkové délce 13,8 km. Po Varšavském povstání a následném osvobození bylo zničeno 90 % budov v centrální části města; nyní tak bylo důležité ho obnovit než se věnovat jeho dopravě.
Varšava byla přebudována jako moderní město s širokými bulváry a domy v sovětském stylu. Z dopravního hlediska měla být zřízena, podobně jako v Praze, i podpovrchová tramvaj, a to trasovaná stejně jako první linka předválečného projektu. Na okrajových úsecích by linka vedla po povrchu a v centru města by se nacházelo několik stanic založených pod zemí. Projekt byl však v roce 1948 zrušen a nahrazen koncepcí klasického metra, vedeného zhruba 15 m pod povrchem. Jeho realizace se však také neuskutečnila.
Obrat přinesla až hrozba jaderné války. Komunistické úřady si dobře uvědomovaly, že budou v případě ohrožení muset zajistit jak provoz přes řeku Vislu, tak i ochranu civilního obyvatelstva. Vypracovaly se následně plány na výstavbu první trati, vedené severo-jižním směrem a založené hluboko pod zemí. Na sedmnácti místech začaly současně a okamžitě stavební práce, vybudovalo se 771 m tunelů. Smrtí Stalina roku 1953 se většina prací zastavila, a Varšava tak opět ztratila naději na vlastní systém podzemní dráhy. Přesto probíhaly různé průzkumné činnosti až do roku 1957.
Postupná a pomalá realizace
[editovat | editovat zdroj]Opět se začalo o podzemní dráze mluvit na počátku 60. let. Roku 1962 vznikl nový projekt, s jeho realizací se začalo však počítat až o dvacet let později. Finální rozhodnutí o výstavbě podzemní dráhy pod městem padlo v roce 1982 a stavět se začalo 15. dubna 1983. Metro bylo koncipováno jako klasická, podzemní dráha sovětského typu (uzavřena byla smlouva o spolupráci se SSSR při výstavbě). Vzhledem k tomu, že Polsko se nacházelo v této době v ne příliš šťastné ekonomické situaci, postupovala stavba pomalu; přispěla k tomu také chaotická organizace a špatné plánování. Byly proto zastaveny práce na stanicích Plac Konstytuciji a Muranów. První úsek modré linky s jedenácti stanicemi byl uveden do provozu 7. dubna 1995, celá modrá linka byla po několika dílčích prodlouženích zprovozněna 25. října 2008.
Stavba centrálního úseku červené linky M2 (celkem 7 stanic) začala 16. srpna 2010.[1] 15. října 2014 bylo vyhlášeno výběrové řízení na prodloužení druhé linky o tři stanice v obou směrech.[2] První šestikilometrový úsek červené linky M2 mezi stanicemi Rondo Daszyńskiego – Dworzec Wileński byl nakonec uveden do provozu se zpožděním 8. března 2015. Výstavba trvala pět let a stála v přepočtu 28 miliard Kč. V září roku 2019 byly uvedeniy do provozu další tři stanice (Szwedzka, Targówek mieszkaniowy, Trocka a počátkem dubna 2020 byly otevřeny další tři stanice (Płocka, Młynów, Księcia Janusza).[3] Od jara 2019 ve Varšavě probíhají intenzivní realizační práce nad dalšími šesti stanicemi, jejich otevření je zamýšleno na přelom roku 2021/2022. Po zprovoznění těchto šesti stanic bude druhá linka varšavského metra dosahovat délky 19 km. Třetí linka M3 povede na východě města a bude se napojovat jako větev té druhé na stanici Stadion Narodowy, aktuálně probíhají intenzivní přípravné práce, počátek výstavby je plánovaný na rok 2023. Původně se uvažovalo i o rozšíření metra na letiště (Letiště Frédérica Chopina), tento plán byl však později nahrazen podzemní vlakovou linkou (již v provozu).
Chronologie otevírání jednotlivých úseků
[editovat | editovat zdroj]
Úseky ve stavbě nebo projektované - červená přerušovaná čára
| Linka | Úsek | Datum otevření |
|---|---|---|
| M1 | Kabaty – Politechnika | 7. dubna 1995 |
| M1 | Politechnika – Centrum | 26. května 1998 |
| M1 | Centrum – Ratusz | 11. května 2001 |
| M1 | Ratusz – Dworzec Gdański | 20. prosince 2003 |
| M1 | Dworzec Gdański – Plac Wilsona | 8. dubna 2005 |
| M1 | Plac Wilsona – Marymont | 29. prosince 2006 |
| M1 | Marymont – Słodowiec | 23. dubna 2008 |
| M1 | Słodowiec – Młociny | 25. října 2008 |
| M2 | Rondo Daszyńskiego – Dworzec Wileński | 8. března 2015 |
| M2 | Dworzec Wileński – Trocka | 15. září 2019 |
| M2 | Rondo Daszyńskiego – Księcia Janusza | 4. duben 2020 |
| M2 | Księcia Janusza – Bemowo | 30. červen 2022 |
| M2 | Trocka – Bródno | 28. září 2022 |
Stanice
[editovat | editovat zdroj]- M1 (modrá)
- Młociny
- Wawrzyszew
- Stare Bielany
- Słodowiec
- Marymont
- Plac Wilsona (Wilsonovo náměstí)
- Dworzec Gdański (Gdaňské Nádraží)
- Ratusz Arsenał (Radnice Arzenál)
- Świętokrzyska
- Centrum
- Politechnika (Polytechnická Univerzita)
- Pole Mokotowskie
- Racławicka
- Wierzbno
- Wilanowska
- Służew
- Ursynów
- Stokłosy
- Imielin
- Natolin
- Kabaty
- M2 (červená)
Vozový park
[editovat | editovat zdroj]
| typ | výrobce | počet souprav | počet vozů v soupravě | roky dodání |
|---|---|---|---|---|
| Série 81 | Metrovagonmaš
Vagonmaš |
22 | 6 | 1990-2009 |
| Metropolis | Alstom
Alstom Konstal |
18 | 6 | 2000-2005 |
| Inspiro | Siemens
Newag |
35 | 6 | 2012-2014 |
| Varsovia | Škoda Transportation | 37 | 6 | od 2022 |
Linka M1 je od 28. listopadu 2023 obsluhována třemi typy šesti vozových souprav. Nejstarší provozní soupravy tvoří jednotky Alstom Metropolis, novějšími Siemens Inspiro[4], které začaly svůj provoz ve Varšavě v říjnu 2013[5] a nejnovějšími soupravami Škoda Varsovia, jichž je aktuálně v provozu 37 souprav.
Linka M2 je obsluhována dvěma typy šestivozových souprav Siemens Inspiro a Škoda Varsovia. Vypravení obou linek zajišťuje jediné depo, které je situováno jižní konečné stanice metra M1 Kabaty. V současnosti probíhá stavba depa Karolin na prodlužovaném úseku linky M2, která bude protažena až do městské části Chrazonów. Předpokládaný termín zprovoznění je v roce 2026.
Kromě výše uvedených souprav byly v provozu také ruské soupravy série 81. Dle technické specifikace vozů se jednalo o soupravy typu 81-717.3 a 81-714.3 (čelní a vložené vozy) a také o takřka obdobné modifikace 81-572 a 81-573 (čelní a vložené vozy). Přičemž vozy typu 81-572 a 81-573 byly dodávány jak ve variantě s původními čely, tak s novými čely v závislosti na letech dodání.
Z vozů s původním designem vyjely naposledy vlaky č. 13 dne 8. 10. 2023 a č. 02 dne 27. 10. 2023. Vlak 02 má však zvláštní postavení, neboť zůstává zachován jako historický. Poslední z vozů s novým designem – vlak č. 38 – reprezentující novější sérii dojezdil dne 28. 11. 2023. Zajímavostí zůstává fakt, že všech 42 vozů s novějším vzhledem zůstává odstavených v depu bez využití. Tyto soupravy zatím není možné jen tak vyřadit z evidence, neboť mezi lety 2020 až 2022 prošly rozsáhlými opravami a jejich zůstatková hodnota je stále vysoká.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Stanice Racławicka -
Stanice Świętokrzyska -
Stanice Wierzbno -
Stanice Ratusz Arsenał -
Stanice Plac Wilsona
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://warszawa.gazeta.pl/warszawa/1,34889,8248910,Wielka_chwila__ruszaja_prace_przy_drugiej_linii_metra.html
- ↑ http://www.transport-publiczny.pl/wiadomosci/warszawa-oglasza-przetarg-na-rozbudowe-metra-o-33-45664.html
- ↑ SŮRA, Jan. Varšava prodloužila metro o tři zastávky, další část postavili Turci. ZDopravy.cz [online]. 2020-04-05 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
- ↑ http://metro.waw.pl/aktualnosci/items/tytul.html [online].
- ↑ http://wiadomosci.onet.pl/warszawa/nowe-pociagi-metra-moga-juz-wozic-pasazerow-wyjada-za-kilka-dni/z0ftr [online].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Varšavské metro na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu metro ve Varšavě na Wikimedia Commons
Zpráva Ve Varšavě dokončili první linku metra. Po pětadvaceti letech ve Wikizprávách- Oficiální stránky (anglicky) Archivováno 26. 7. 2010 na Wayback Machine.
- Podrobná mapa všech tří linek po dokončení
- Podrobná příručka o Varšavském metru (anglicky)
- Diskusní fórům fanoušků varšavského metra (polsky) Archivováno 20. 4. 2009 na Wayback Machine.
