Olštýn

Olštýn ; Olsztyn
	Katedrála sv. Jakuba
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	53°47′ s. š., 20°30′ v. d.
Nadmořská výška	87,7–154,4 m n. m.
Časové pásmo	středoevropský letní čas; UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Polsko
Vojvodství	Varmijsko-mazurské
Okres	městský okres
Administrativní dělení	23 sídlišť (osiedle)
	Olštýn
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	88 km²
Počet obyvatel	170 225 (2021)
Hustota zalidnění	1 934,4 obyv./km²
Etnické složení	Poláci
Náboženské složení	katolické křesťanství
Správa
Starosta	Piotr Grzymowicz
Vznik	1353
Oficiální web	www.olsztyn.eu
Telefonní předvolba	(+48) 089
PSČ	10-001 až 11-041
Označení vozidel	NO
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olštýn ( [ˈɔlʃtɨn], polsky Olsztyn; německy Allenstein, litevsky Olštynas, lotyšsky Olština, slezsky Uolsztyn, prusky Alnāsteini) je hlavní město Varmijsko-mazurského vojvodství v severním Polsku, na řece Łyna. Město má postavení okresu, žije v něm přibližně 170 tisíc^[3] obyvatel.

Znak a vlajka

Postava apoštola sv. Jakuba Většího v oděvu poutníka s holí a svatojakubskou mušlí – světec je patronem města a symbolem polské přípojky Svatojakubské cesty, která vede z Litvy od katedrály sv. Jakuba v Rize do Olštýna a pokračuje přes Toruň, Krakov a Vratislav do Žitavy nebo do Prahy a dále přes Norimberk.

Historie

Olštýn patřil od 14. století k sídlům řádu Německých rytířů a je od středověku sídlem arcidiecéze a hlavním městem historické země Varmie. Varmie byla v 16.–18. století součástí Polsko-litevského státu. Roku 1596 byla v katedrále vyhlášena polština jako jediný jazyk kazatelů. Mezi lety 1772 a 1918 byl polsko-litevský stát součástí Pruska a dále do roku 1945 k (Německu). Roku 1938 Němci vypálili synagógu (následně byla zbořena), poničili židovský hřbitov a uzavřeli pohřební budovu s rituální lázní. Na konci války většina německého obyvatelstva uprchla na výzvu okresního správce před 22. lednem roku 1945, kdy město obsadila 5. a 6. divize 3. běloruského frontu Rudé armády. V průběhu bojů bylo zničeno přes 40 % zástavby, hlavně v historickém centru, a vypáleno kolem 1 000 domů. Podle Postupimské dohody se město dostalo pod polskou správu a bylo dosídleno Poláky a Ukrajinci z východních území, připojených k Sovětskému svazu. Zbylí Němci byli vysídleni. Poslední sovětská jednotka opustila město v roce 1956.

Současnost

Dnes je město předním hospodářským, vzdělávacím a kulturním centrem Varmijsko-mazurského vojvodství, nachází se zde jeho samosprávné orgány a důležité úřady regionu. Roku 1999 byla založena zdejší univerzita.

Doprava

Olštýn je důležitý silniční a železniční uzel. V minulosti zde byla v provozu trolejbusová doprava, v současnosti je obnovována tramvajová síť. Letiště Olsztyn–Mazury je vzdáleno 60 km od města.

Památky

Katedrála sv. Jakuba – původně dřevěná stavba, postupně nahrazena cihlovou; halové trojlodí z přelomu 15.–16. století se síťovými a sklípkovými klenbami, stavba ukončena roku 1596; v letech 1866–1868 proběhla generální rekonstrukce stavby; při požáru roku 1898 shořela část vnitřního zařízení, hlavní oltář je novogotický; na postranním oltáři: pozdně gotická mariánská archa, malba ukřižovaného Krista mezi sv. Petrem a Mojžíšem; sarkofág Mikuláše Koperníka;
Zámek – cihlová gotická stavba, postavená v letech 1353–1360 jako hrad Řádu německých rytířů, bergfrít byl koncem 14. století zvýšen na devítipodlažní; druhá věž se nedochovala, přístavby dalších objektů pocházejí ze 17.–19. století, středověká část stavebního komplexu byla regotizovaná; roku 1945 vyrabována a pobořena; v 80. letech budova prošla generální rekonstrukcí.
Evangelický kostel Vykupitele
Budova staré radnice – pozdně gotická stavba, vchody sklenuté tzv. oslími hřbety z cihelných tvarovek.
Budova nové radnice – renesanční stavba s věží, která je jednou ze tří dominant města; znovu dostavěna po roce 1956.
Pohřební síň s rituální lázní a židovským hřbitovem; budovu navrhl arch. Erich Mendelsohn

Muzea

Zámek – muzeum regionální historie a umění; pamětní síň Mikuláše Koperníka (pobýval zde mezi léty 1516–1538); expozice filatelie
Muzeum přírody
Technické muzeum

Partnerská města

Partnerskými městy Olštýna jsou:^[5]

Osobnosti

Mikuláš Koperník
Erich Mendelsohn (1887–1953), architekt
Juliusz Machulski (* 1955), režisér
Piotr Wiwczarek (* 1965), hudebník

Galerie

Video
Areaál zámku
Pohanský idol Baba
Katedrála
Hlavní loď katedrály
Oltář v katedrále
Nová radnice
Stará radnice

Odkazy

Reference

↑ DZIENNIK URZĘDOWY WOJEWÓDZTWA WARMIŃSKO-MAZURSKIEGO Nr 111. WYKAZ OSIEDLI [online]. Olsztyn: Wojewoda Warmińsko-Mazurski, 30. 7. 2008 [cit. 2008-12-06]. ISSN 1508-4817, PDF. Dostupné online. (polsky)
↑ BUDZYŃSKI, Ireneusz, Urszula Taradejna, Krystyna Korczak-Żydaczewska, Magdalena Milusz, Jolanta Wójcikowska. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r. [online]. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 2008 [cit. 2008-12-06]. ISSN 1505-5507, PDF. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-26. (polsky/anglicky)
↑ ^a ^b Dostupné online. [cit. 2022-10-06].
↑ Władze Miasta [online]. Urząd Miasta Olsztyn [cit. 2008-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-02. (polsky)
↑ Idea miast bliźniaczych [online]. Urząd Miasta Olsztyn, rev. 2008-06-10 [cit. 2008-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-02. (polsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Olštýn na Wikimedia Commons
Galerie Olštýn na Wikimedia Commons
Mapa Olštýna^{[nedostupný zdroj]}

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[osiedle-1] DZIENNIK URZĘDOWY WOJEWÓDZTWA WARMIŃSKO-MAZURSKIEGO Nr 111. WYKAZ OSIEDLI [online]. Olsztyn: Wojewoda Warmińsko-Mazurski, 30. 7. 2008 [cit. 2008-12-06]. ISSN 1508-4817, PDF. Dostupné online. (polsky)

[GUS-2] BUDZYŃSKI, Ireneusz, Urszula Taradejna, Krystyna Korczak-Żydaczewska, Magdalena Milusz, Jolanta Wójcikowska. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r. [online]. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 2008 [cit. 2008-12-06]. ISSN 1505-5507, PDF. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-26. (polsky/anglicky)

[056572d0c4c5894d1642436e45d1e924b39f3012-3] Dostupné online. [cit. 2022-10-06].

[prezident-4] Władze Miasta [online]. Urząd Miasta Olsztyn [cit. 2008-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-02. (polsky)

[partner-5] Idea miast bliźniaczych [online]. Urząd Miasta Olsztyn, rev. 2008-06-10 [cit. 2008-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-02. (polsky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Okresy v Varmijsko-mazurském vojvodství

Městské okresy	Olštýn • Elbląg

Zemské okresy	Bartoszyce • Braniewo • Działdowo • Elbląg • Ełk • Giżycko • Gołdap • Iława • Kętrzyn • Lidzbark • Mrągowo • Nidzica • Nowe Miasto • Olecko • Olštýn • Ostróda • Pisz • Szczytno • Węgorzewo

Města v Polsku podle počtu obyvatel

1 500 000+	Varšava

500 000+	Krakov • Lodž • Vratislav • Poznaň

250 000+	Gdaňsk • Štětín • Bydhošť • Lublin • Bělostok • Katovice

150 000+	Gdyně • Čenstochová • Radom • Toruň • Sosnovec • Řešov • Kielce • Gliwice • Olštýn • Zabrze • Bílsko-Bělá • Bytom

100 000+	Zelená Hora • Rybnik • Slezská Ruda • Opolí • Tychy • Gorzów Wielkopolski • Elbląg • Dąbrowa Górnicza • Płock • Valbřich • Włocławek • Tarnów • Chořov • Koszalin

Polsko – Polska – (PL)

Polská vojvodství a jejich hlavní města

Dolnoslezské (Vratislav) • Kujavsko-pomořské (Bydhošť a Toruň) • Lodžské (Lodž) • Lublinské (Lublin) • Lubušské (Gorzów Wielkopolski a Zelená Hora) • Malopolské (Krakov) • Mazovské (Varšava) • Opolské (Opolí) • Podkarpatské (Řešov) • Podleské (Bělostok) • Pomořské (Gdaňsk) • Slezské (Katovice) • Svatokřížské (Kielce) • Varmijsko-mazurské (Olštýn) • Velkopolské (Poznaň) • Západopomořanské (Štětín)