Therwil
| Therwil | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°29′57″ s. š., 7°33′11″ v. d. |
| Nadmořská výška | 306 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Basilej-venkov |
| Okres | Arlesheim |
  Therwil Therwil, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 7,66 km² |
| Počet obyvatel | 9 867 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 288,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 4106 |
| Označení vozidel | BL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Therwil je město ve švýcarském kantonu Basilej-venkov. Žije zde přibližně 9 900[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Therwil se nachází v údolí Leimental na západním úbočí masivu Bruderholz, asi 7 kilometrů jižně od Basileje. Protéká jím říčka Marbach. Sousedními obcemi jsou Aesch, Reinach, Oberwil, Biel-Benken, Witterswil a Ettingen. Rozloha obce je 763 ha, z toho 50 % tvoří zemědělská půda, 26 % lesy a 24 % zastavěná plocha.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Therwil byl osídlen již v raném středověku, neboť zde byly nalezeny četné artefakty z doby kamenné, římské a raného středověku, například pohřebiště a hrnčířská pec. První zmínka o Therwilu pochází z roku 1223 a jmenuje se Terwilre, které bylo převedeno z majetku hrabat z Thiersteinu na klášter Reichenau.[2]
V roce 1518 získal vesnici basilejský biskup a v roce 1525 byla začleněna do měšťanského práva města Basileje. V témže roce 1525 uzavřel Therwil s Basilejí chartu a v roce 1526 přijal reformovanou víru; v letech 1526–1528 se obec stala centrem anabaptistů, kteří byli z Basileje vyhnáni. Během třicetileté války byla obec několikrát vypleněna a teprve v roce 1669 přešla vesnice výměnou plně do majetku knížecího biskupa, který od roku 1518 vykonával nad Therwilem také vrchnostenský soud s panstvím Pfeffingen. Basilejský biskup držel kolaturu. Do roku 1802 patřil k farnosti také Ettingen a v 17. století po určitou dobu Oberwil. Po Francouzské revoluci se Therwil stal součástí Rauracké republiky. V letech 1792–1815 byla obec pod francouzskou nadvládou (v letech 1793–1800 součást départementu Mont-Terrible, 1800–1814 součást départementu Haut-Rhin) a na Vídeňském kongresu byla připojena ke kantonu Basilej. V roce 1887, po otevření dráhy údolím Birsigtal, měla obec přímé spojení s městem Basilej.[2]
V Therwilu se často vyskytují rodiny Gutzwiller, Heinis a Gschwind. Jedním ze známých obyvatel byl revolucionář Stephan Gutzwiller, vůdce povstání, které vedlo k rozdělení unitárního kantonu Basilej a založení kantonu Basilej-venkov.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1753 | 1815 | 1850 | 1900 | 1950 | 1970 | 2000 | 2021 | |||||||||
| Počet obyvatel | 597 | 699 | 892 | 1028 | 1459 | 5412 | 8434 | 9574 | |||||||||
33 % obyvatel je římskokatolického vyznání, 32 % reformovaného. Podíl cizinců činil v roce 2011 15 %. Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří německy (7640, tj. 90,6 %), druhým nejčastějším jazykem je angličtina (169, tj. 2,0 %) a třetím italština (164, tj. 1,9 %).
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Město je dopravně navázáno na Basilej; zajíždí sem několik autobusových linek městské hromadné dopravy. S městem Basilej ho spojují tramvajové linky 10 a 17 společnosti Baselland Transport AG (BLT). Nejbližší napojení na železnici je prostřednictvím stanice Basel SBB, kam jezdí dálkové a regionální spoje ze všech směrů a také mezinárodní vlakové spoje, případně stanice Dornach-Arlesheim na trati Basilej–Delémont, kterou obsluhují pouze regionální vlaky.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Demi Volleringová (* 1996), nizozemská cyklistka
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Therwil na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c STRUB, Brigitta. Therwil [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-11-26 [cit. 2024-03-25]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Therwil na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
