Thomas Fabbiano

Thomas Fabbiano
Thomas Fabbiano
	Thomas Fabbiano v kvalifikaci Wimbledonu 2014
Stát	Itálie
Datum narození	26. května 1989 (35 let)
Místo narození	Grottaglie, Itálie
Bydliště	San Giorgio Ionico, Itálie
Výška	173 cm
Hmotnost	70 kg
Profesionál od	2005
Ukončení kariéry	2023
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	2 258 656 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	27–56
Tituly	0 ATP, 2 challengery, 12 Futures
Nejvyšší umístění	70. místo (18. září 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2019)
French Open	2. kolo (2018)
Wimbledon	3. kolo (2018, 2019)
US Open	3. kolo (2017)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry	1. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů	3–13
Tituly	0 ATP, 3 challengery, 5 Futures
Nejvyšší umístění	208. místo (20. července 2009)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2018)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open	1. kolo (2017)
	Údaje v infoboxu aktualizovány dne 17. listopadu 2023; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thomas Fabbiano (* 26. května 1989 Grottaglie) je bývalý italský profesionální tenista a vítěz juniorské čtyřhry na French Open 2007, do níž nastoupil s Bělorusem Andrejem Korotčenijou. Ve své kariéře na okruhu ATP World Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do září 2016 čtrnáct titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2017 na 70. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2009 na 208. místě. Trénuje ho Fabio Gorietti.^[1]

V italském daviscupovém týmu neodehrál žádné utkání.

Itálii reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v mužské dvouhře startoval na divokou kartu ITF. Vypadl v úvodním kole, když nestačil na Brazilce Rogéria Dutru da Silvu.

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v dubnu 2006, když na turnaj v Římě obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl krajanu Danielemu Giorginimu.^[2] Premiérový singlový titul si odvezl z červencového Guzzini Challengeru 2013, kde ve finále přehrál francouzského hráče Davida Gueze ve dvou setech. Bodový zisk znamenal, že se 22. července 2013 poprvé posunul mezi elitní dvoustovku světové klasifikace. Průnik mezi sto nejlepších tenistů zaznamenal 4. dubna 2016 díky semifinále na izraelském challengeru v Raananě. Na žebříčku ATP mu patřila 98. příčka.^[1]^[2]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour, i v sérii ATP Masters, debutoval na Rome Masters 2008. Z pozice kvalifikanta vypadl v úvodním kole dvouhry s Francouzem Nicolasem Mahutem.^[1] Premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni dosáhl na lednovém Aircel Chennai Open 2016 po vyřazení Jozefa Kovalíka. Následně přešel přes šestého nasazeného Gillese Müllera, aby jej ve čtvrtfinále zastavila turnajová trojka Benoît Paire.^[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 2013 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na jeho raketě zůstali Antonio Veić, Mischa Zverev a Američan Jarmere Jenkins. V úvodním kole však nenašel recept na Kanaďana Milose Raonice. Do sezóny 2017 odehrál první kola také na French Open 2016 a US Open 2016, v dalších čtrnácti případech neprošel kvalifikačním sítem.^[1]

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (2–0 D; 3–2 Č)
Futures (12–6 D; 5–0 Č)

Dvouhra: 20 (14–6)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	23. července 2007	Modena, Itálie	antuka	Cristian Villagran	0–6, 1–6
Vítěz	2.	11. září 2007	Olbia, Itálie	antuka	Massimo Dell'Acqua	4–6, 7–5, 7–6^(7–4)
Vítěz	3.	14. dubna 2008	Francavilla, Itálie	antuka	Victor Ioniță	6–2, 6–2
Vítěz	4.	28. července 2008	La Spezia, Itálie	antuka	Marco Viola	6–4, 6–2
Vítěz	5.	6. října 2008	Quartu Sant'Elena, Itálie	antuka	Leonardo Azzaro	6–2, 4–6, 6–2
Finalista	6.	8. února 2010	Ejlat, Izrael	tvrdý	Miloslav Mečíř	4–6, 6–7^(6–8)
Vítěz	7.	14. března 2010	Antalya, Turecko	antuka	Pavol Červenák	6–3, 6–4
Vítěz	8.	26. července 2010	La Spezia, Itálie	antuka	Francesco Aldi	6–0, 5–7, 6–3
Finalista	9.	30. května 2011	Bacău, Rumunsko	antuka	Victor Ioniță	6–7^(4–7), 0–4^skreč
Finalista	10.	4. července 2011	Sassuolo, Itálie	antuka	James Duckworth	1–6, 2–6
Vítěz	11.	11. července 2011	Modena, Itálie	antuka	Laurent Rochette	6–4, 6–4
Vítěz	12.	12. prosince 2011	Antalya, Turecko	tvrdý	Stefan Seifert	6–2, 6–1
Vítěz	13.	27. února 2012	Harlingen, Spojené státy	tvrdý	Peter Polansky	6–1, 4–6, 6–3
Finalista	14.	20. května 2013	Bergamo, Itálie	antuka	Matteo Trevisan	4–6, 4–6
Finalista	15.	3. června 2013	Parma, Itálie	antuka	Riccardo Bellotti	2–6, 2–6
Vítěz	16.	15. července 2013	Recanati, Itálie	tvrdý	David Guez	6–0, 6–3
Vítěz	17.	9. března 2015	El Kantaoui, Tunisko	tvrdý	Henrique Cunha	6–3, 6–4
Vítěz	18.	16. března 2015	El Kantaoui, Tunisko	tvrdý	Alexandar Lazov	7–6^(7–2), 4–6, 6–1
Vítěz	19.	23. března 2015	El Kantaoui, Tunisko	tvrdý	Alexandar Lazov	6–3, 6–1
Vítěz	20.	13. března 2016	Ču-chaj, ČLR	tvrdý	Če Čang	5–7, 6–1, 6–3

Čtyřhra: 10 (8–2)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	27. července 2007	Modena, Itálie	antuka	Andrej Karatčenija	Juan-Manuel Agasarkissian Agustin Picco	6–1, 6–1
Vítěz	2.	29. března 2008	Orsera, Chorvatsko	antuka	Marco Pedrini	Roman Vogeli Jaroslav Pospíšil	7–6^(7–4), 4–6, [10–8]
Vítěz	3.	16. srpna 2008	Bolzano, Itálie	antuka	Antonio Comporto	Diego Alvarez Daniel King-Turner	6–1, 7–6^(7–4)
Vítěz	1.	24. srpna 2008	Manerbio, Itálie	antuka	Boris Pašanski	Massimo Dell'Acqua Alessio di Mauro	7–6, 7–5
Vítěz	4.	4. dubna 2009	Viterbo, Itálie	antuka	Stefano Valenti	Diego Alvarez Guillermo Olaso	6–3, 6–2
Vítěz	2.	11. července 2010	San Benedetto, Itálie	antuka	Gabriel Trujillo-Soler	Francesco Aldi Daniele Giorgini	7–6^(7–4), 7–6^(7–5)
Vítěz	3.	15. srpna 2010	Trani, Itálie	antuka	Matteo Trevisan	Daniele Bracciali Filippo Volandri	6–2, 7–5
Finalista	4.	24. září 2011	İzmir, Turecko	tvrdý	Flavio Cipolla	Travis Rettenmaier Simon Stadler	0–6, 2–6
Finalista	5.	15. července 2012	Bogotá, Kolumbie	antuka	Riccardo Ghedin	Marcelo Demoliner Víctor Estrella	4–6, 2–6
Vítěz	5.	22. března 2015	El Kantaoui, Tunisko	tvrdý	Giorgio Portaluri	Benjamin Balleret Hugo Nys	6–2, 7–6^(7–3)

Finále na juniorce Grand Slamu

Čtyřhra juniorů: 1 (1–0)

Stav	rok	turnaj	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	2007	French Open	Andrej Karatčenija	Kellen Damico Jonathan Eysseric	6–4, 6–0

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thomas Fabbiano na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k Thomas Fabbiano na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20160901a1. září 2016
↑ ^a ^b ^c Thomas Fabbiano na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20160901a1. září 2016

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Thomas Fabbiano na Wikimedia Commons
Thomas Fabbiano na stránkách ATP Tour (anglicky)

[ATP_Profile-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k Thomas Fabbiano na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20160901a1. září 2016

[ITF-2] Thomas Fabbiano na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20160901a1. září 2016

[1]

[2]