Vosk

Vosky jsou estery vyšších mastných kyselin a vyšších jednofunkčních (jednosytných) alkoholů. Nejčastějšími mastnými kyselinami obsaženými ve voscích jsou kyselina palmitová, kyselina laurová, kyselina myristová či kyselina stearová, pak je doplňují další nasycené kyseliny (většinou s délkou uhlíkového řetězce C24-C30). Přirozeně se vyskytují v přírodě jak u rostlin, tak u živočichů. Vosky jsou odolné vůči hydrolýze a nepodléhají enzymatickému rozkladu, proto nejsou živočichy stravitelné. Slouží k ochraně před vysycháním i před průnikem patogenů. U rostlin je lze najít na povrchu těla (kde vytváří tenkou ochrannou vrstvu – kutikulu), u živočichů taktéž tam (obvykle ale v srsti), popřípadě jsou produkovány ke stavbě obydlí (hlavně u hmyzu).

Vosky přírodního původu kromě výše zmíněných látek obsahují spoustu příměsí dalších látek (volné karboxylové kyseliny, alkoholy, steroly atd.)

Vlastnosti vosků

tuhé
nerozpustné ve vodě, rozpustné v nepolárních rozpouštědlech (benzín, chloroform,...)
odolné vůči oxidaci a hydrolýze
jsou hořlavé a spalují se dokonaleji než parafín

Známé vosky

Rozdělení podle původu: živočišné, rostlinné a syntetické. Dělení podle četnosti užívání:

včelí vosk
čínský vosk
lanolin
vorvaňovina
karnaubský (tvoří povlaky na listech brazilských palem)
stearin - syntetický vosk, vyrobený pomocí kyseliny stearinové a Kyseliny palmitové

Mikronizovaný vosk

Mikronizovaný vosk je vosk, jenž byl mechanickou cestou rozmělněn na částice o velikosti několika mikrometrů. Vosk může být amidového, polyethylenového, oxidovaného polyethylenového nebo polypropylenového původu. Nejvíce se mikronizované vosky uplatňují při zpracování plastů, v textilním nebo keramickém průmyslu, ale také v kovoprůmyslu a ve farmacii.

Použití

leštidla
lékařství
výroba kosmetiky
výroba svíček
ovocnářství: štěpařský vosk (s příměsí smůly a terpentýnu)
konzervační činidla v truhlářství a v kožedělném průmyslu
lyžařský vosk
výtvarné umění:
- Malířství: enkaustika - příměs vosku v barvách
- sochařství: studijní přípravné modely pro odlévání reliéfů, zejména medailí, takzvaně na ztracený vosk; ceroplastika - plastické odlitky, nejčastěji miniaturní portréty
- tmely pro restaurování keramiky, kovů aj. materiálů
pečeti- včelí vosk byl od 17. století postupně nahrazován španělským pečetním lakem

Dřívější užití

voskovaný kartón a balicí papír
pomáda na voskování vlasů a knírů^[1]

Odkazy

Reference

↑ Jakš, 1901, recepty s. 34-43

Literatura

Václav JAKŠ, Vosk, jeho čistění a užití. Vydal A. Reinwart v Praze 1901
Petra Ahnertová: Včelí vosk, jeho užití, (origenál: Beewaxs alchemy, překlad Eva Fuková). Metafora Praha 2018, ISBN 978-80-7359-545-6

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu vosk na Wikimedia Commons
Téma Vosk ve Wikicitátech
Slovníkové heslo vosk ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Jakš, 1901, recepty s. 34-43

[1]