Železniční trať Praha–Turnov
Železniční trať Praha–Turnov (v jízdním řádu pro cestující označená čísly 070 a 071) spojuje hlavní město Praha se severočeským Turnovem přes Neratovice a Mladou Boleslav. Trať je úsekem celostátní dráhy, mimo pražský železniční uzel (počínaje stanicí Praha-Vysočany) je jednokolejná a neelektrizovaná. V úseku mezi výhybnou Skály a stanicí Praha-Vysočany mohou vlaky využívat alternativně i traťové koleje souběžně vedené trati Kolín – Lysá nad Labem – Praha.
Úsek Praha – Turnov je součástí systému Pražské integrované dopravy a vlaky zde jezdí v systému příměstské železnice Esko, osobní vlaky jsou značeny jako linka S3, rychlíky jako linka R21.[2][3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Úsek Neratovice–Turnov otevřela soukromá společnost Turnovsko-kralupsko-pražská dráha (TKPE) roku 1865]. O stavbě se však poprvé vážně jednalo již roku 1856 během stavby trati mezi Pardubicemi a Libercem. Přes rozdílné názory účastníků jednání se brzy podařilo najít shodu na tom, kudy by měla trať vést. Po dlouhou dobu se ale nedařilo najít realizátora stavby. Nakonec se účastníci jednání sami rozhodli požádat o koncesi, která jim byla záhy udělena, a byla pak založena výše zmíněná firma.[4] Krátce po zahájení provozu byla doprava na dva měsíce zastavena prusko-rakouskou válkou, kvůli níž bylo zařízení tratě dokonce částečně demontováno. Po válce stát železniční firmě škody nahradil.[5]
Na spojce mezi Neratovicemi a pražským hlavním nádražím byl zahájen provoz v roce 1872. Na pražském nádraží měla společnost umístěné velké depo, po kterém dnes nezůstala ani stopa. Toto nádraží (které se tehdy jmenovalo Nádraží Františka Josefa) měla společné s Dráhou císaře Františka Josefa, která sem stavěla svou trať od Vídně ve stejné době. Roku 1883 TKPE fúzovala s majetkově propojenou společností Česká severní dráha (BNB). Roku 1908 převzal provoz na trati stát. Roku 1928 byla elektrizována část do Prahy-Vysočan stejnosměrnou napájecí soustavou 1,5 kV, která byla roku 1962 přepojena na současnou soustavu 3 kV. V roce 1949 byla vybudována přeložka tratě u Čakovic. Podstatnou změnou za poslední dobu bylo otevření tratí Nového spojení v rámci přestavby pražského železničního uzlu s novou možností přímé jízdy z Vysočan na Masarykovo nádraží.[6][7]
Srážka u Mlékojed
[editovat | editovat zdroj]8. dubna 2017 v podvečer srazil osobní vlak u Mlékojed před Neratovicemi dvě nezletilé dívky. Podle očitých svědků šlo o společnou sebevraždu, dívky předtím seděly na kolejích, když přijel vlak, šly přímo proti němu, motiv sebevraždy není znám. Na místě zasahovala policie, hasiči a záchranka včetně vrtulníku, nicméně dívky zemřely.[8]
Provoz na trati
[editovat | editovat zdroj]období jízdního řádu | číslo tratě a celkový rozsah tratě | počet vlaků (v části tratě) |
---|---|---|
1900 | 29 Praha – Bakov – Turnov | 1 R + 4 Os Praha – Všetaty-Přívory, 1 R + 3 Os Všetaty-Přívory – Mladá Boleslav, 1 R + 4 Os Mladá Boleslav – Turnov |
1921 léto | 121a Praha – Mělník | 4 R + 8 Os + 1 Sm Praha – Všetaty-Přívory |
142 Praha – Liberec – Seidenberg (Zavidov) | 3 R + 3 Os + 2 Sm Všetaty-Přívory – Mladá Boleslav, 3 R + 5 Os Mladá Boleslav – Bakov, 3 R + 6 Os Bakov – Turnov | |
1928/29 zima | 74a Praha – Mělník | 4 R + 13 0s Praha – Všetaty |
116 Praha – Všetaty – Liberec – Seidenberg | 2 R + 7 Os Všetaty – Mladá Boleslav, 2 R + 9 Os Mladá Boleslav – Turnov | |
1937/38 zima | 110a Praha – Všetaty | 3 R + 14 Os |
111 Praha – Všetaty – Liberec – Seidenberg | 3 R + 7 Os Všetaty –
9 Os | |
1944/45 | 505b Praha – Všetaty | 1 R + 11 Os |
505 (Praha –) Všetaty – Turnov | 1 R + 6 Os Všetaty – Mladá Boleslav, 2 R + 7 Os Mladá Boleslav – Turnov | |
1945/46 | 6a Praha – Všetaty | 3 R + 12 Os |
6 (Praha –) Všetaty – Turnov – Liberec | 2 R + 6 Os Všetaty – Mladá Boleslav, 2 R + 8 Os Mladá Boleslav – Turnov | |
1959/60 | 7a Praha – Všetaty | 4 R + 13 Os |
7 (Praha –) Všetaty – Turnov – Liberec | 4 R + 9 Os Všetaty – Turnov | |
1988/89 | 2 R + 15 Os | |
070 (Praha –) Všetaty – Turnov – Liberec | 2 R + 6 Os Všetaty – Mladá Boleslav, 2 R + 11 Os Mladá Boleslav – Turnov | |
2002/03 | 070 Praha – Turnov | 2 R + 1 Sp + 12 Os Praha – Všetaty, 2 R + 1 Sp + 8 Os Všetaty – Mladá Boleslav, 3 R + 1 Sp + 12 Os Mladá Boleslav – Turnov |
2012/13 | 070 Praha – Turnov | 5 R + 1 Sp + 19 Os Praha – Všetaty, 5 R + 1 Sp + 12 Os Všetaty – Mladá Boleslav, 5 R + 1 Sp + 10 Os Mladá Boleslav – Turnov |
Vysvětlivky R – rychlík, Sp – spěšný vlak, Sm – smíšený vlak, Os – osobní vlak |
Současný provoz
[editovat | editovat zdroj]Po této trati v současnosti (2022) jezdí osobní vlaky linky S3 Praha Masarykovo nádraží – Všetaty – Mladá Boleslav hl. n., osobní vlaky linky S34 Praha Masarykovo nádraží – Praha-Čakovice společnosti KŽC Doprava, osobní vlaky linky S31 Mladá Boleslav město – Turnov, rychlíky linky R21 Praha hlavní nádraží – Mladá Boleslav hl. n. – Turnov – Tanvald a rychlíky linky R22 Kolín – Mladá Boleslav hl. n. – Bakov nad Jizerou – Rumburk, provozované v pravidelných intervalech. Tyto pravidelné spoje jsou doplněny různými nepravidelně jezdícími spoji – např. osobní vlaky Mladá Boleslav hl. n. – Česká Lípa – Jedlová, osobní vlaky Všetaty – Mladá Boleslav – Mladějov v Čechách, osobní vlaky Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov nebo osobní vlaky Kralupy nad Vltavou – Neratovice – Všetaty.[9]
Mezi nejčastější vozidla jezdící po této trati patří soupravy tažené motorovými vozy 854 (osobní vlaky, spěšné vlaky i rychlíky), motorové jednotky Regionova (osobní vlaky) nebo motorové vozy 810 (osobní vlaky).[10] Zejména o víkendech zde některé rychlíky tahá lokomotiva 750 (Brejlovec).[11]
Pravidelnou osobní dopravu na trati provozovaly do 30. září 2013 pouze České dráhy. Od 1. října 2013 byly jejich spoje doplněny novými spoji dopravce KŽC Doprava v rámci PID, vedenými v úseku Praha-Čakovice – Praha Masarykovo nádraží v pravidelném hodinovém intervalu.[12] Vlaky jsou vedeniy motorovými vozy 810 s přípojnými vozy 010, od prvního čtvrtletí roku 2019 je mají nahradit motorové jednotky 813.1[13]
Od GVD 2019/2020 začal rychlíky linky R21 na trase Praha – Mladá Boleslav – Turnov – Tanvald provozovat dopravce Arriva vlaky, který uspěl ve výběrovém řízení.[14] Na rychlíkovou linku nasazuje jednotky řady 845 s připojením k internetu nebo zásuvkami.[15]
Stavby
[editovat | editovat zdroj]- Stránovský viadukt – železobetonový viadukt v obci Krnsko, kulturní památka Česka.
Navazující tratě
[editovat | editovat zdroj]Praha hlavní nádraží
[editovat | editovat zdroj]- Železniční trať Praha–Kolín
- Železniční trať Praha–Beroun
- Železniční trať Praha – Benešov u Prahy
- Železniční trať Praha–Vraňany–Děčín
Praha-Vysočany
[editovat | editovat zdroj]Neratovice
[editovat | editovat zdroj]Všetaty
[editovat | editovat zdroj]Chotětov
[editovat | editovat zdroj]- zrušená železniční trať Skalsko–Chotětov
Mladá Boleslav hlavní nádraží
[editovat | editovat zdroj]- Železniční trať Mladá Boleslav – Stará Paka
- Železniční trať Nymburk – Mladá Boleslav
- Železniční trať Mladá Boleslav – Mělník
Bakov nad Jizerou
[editovat | editovat zdroj]Turnov
[editovat | editovat zdroj]Stanice a zastávky
[editovat | editovat zdroj]-
Praha-Kbely
-
Hovorčovice
-
Měšice u Prahy
-
Zlonín
-
Neratovice sídliště
-
Tišice
-
Kojovice
-
Košátky
-
Zdětín u Chotětova
-
Bakov nad Jizerou město
-
Březina nad Jizerou
-
Loukov u Mnichova Hradiště
-
Příšovice
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ JAROŠ, Michal. Neratovice mají novou železniční zastávku. ŽelPage [online]. 2020-05-08 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online.
- ↑ Pražská integrovaná doprava; mapy a schemata
- ↑ Železnice v PID (od 1.4.2017)
- ↑ SCHREIER, Pavel. Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0. Kapitola Trať 070, s. 52–56.
- ↑ SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. Kapitola Železnice soukromá, s. 123–126.
- ↑ Historie tratí; Elektronická databáze; Sekera, Pavel
- ↑ VLAKREGION JIČÍN – soukromé stránky o železnici. vlak.interregion.cz [online]. [cit. 2011-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-29.
- ↑ JANOUŠEK, Artur. MF Dnes. 11. duben 2017, roč. 28, čís. 86, s. 1, 5.
- ↑ ttp://www.zelpage.cz/odjezdy-2015/vsetaty.html
- ↑ http://www.zelpage.cz/razeni/12/cr/trate/070/
- ↑ http://www.zelpage.cz/razeni/12/vlaky/cd-1140
- ↑ http://ekonomika.idnes.cz/stary-motorovy-vlak-z-prahy-do-cakovic-drahy-dotace-fhk-/eko-doprava.aspx?c=A131001_1983213_eko-doprava_fih
- ↑ SŮRA, Jan. Nové vlaky pro Prahu jsou hotové, do Čakovic mají jezdit nejpozději v březnu. Zdopravy.cz [online]. 2019-01-17 [cit. 2019-01-19]. Dostupné online. ISSN 2570-7868.
- ↑ http://www.mdcr.cz/cs/Media/Tiskove_zpravy/tiskove+prohlasen.htm[nedostupný zdroj]
- ↑ SŮRA, Jan. Arriva vyhrála soutěž na motorové rychlíky, vstoupí na čtyři dálkové linky. Zdopravy.cz [online]. 2018-11-30 [cit. 2019-01-19]. Dostupné online. ISSN 2570-7868.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Praha–Turnov na Wikimedia Commons
- Popis trati na ZelPage.cz
- [1] Historie železničních tratí
- Sbírka starých jízdních řádů ČSD, kompilace ŽelPage 2007
- Elektronický archív vlakových jízdních řádů ČD a ČSD (ČD od prosince 2002 + české tratě ČSD 1981/1982)
- Železniční trať Praha–Turnov
- Železniční tratě v Česku
- Železniční tratě otevřené v roce 1865
- Železniční doprava v Praze
- Železniční doprava ve Středočeském kraji
- Železniční doprava v Libereckém kraji
- Dopravní stavby v Praze
- Železniční doprava v okrese Praha-východ
- Dopravní stavby v okrese Praha-východ
- Železniční doprava v okrese Mělník
- Dopravní stavby v okrese Mělník
- Železniční doprava v okrese Mladá Boleslav
- Dopravní stavby v okrese Mladá Boleslav
- Železniční doprava v okrese Semily
- Dopravní stavby v okrese Semily
- Železniční doprava v okrese Liberec
- Dopravní stavby v okrese Liberec
- Doprava v Mladé Boleslavi
- Stavby v Mladé Boleslavi
- Doprava v Bakově nad Jizerou
- Stavby v Bakově nad Jizerou
- Doprava v Mnichově Hradišti
- Stavby v Mnichově Hradišti
- Doprava v Turnově
- Stavby v Turnově