Řád Bílého orla
| Řád bílého orla | |
|---|---|
| Императорский и Царский орден Белого орла | |
 Hvězda s velkostuhou a odznak I. třídy | |
Uděluje Romanovci | |
| Typ | záslužný řád |
| Stát |  Ruské impérium |
| Dynastie | Romanovci |
| Náboženská příslušnost | pravoslavná |
| Heslo | Pro Fide, Rege et Lege (Za víru, krále, zákon) |
| Zakladatel | August II. Silný |
| Třídy | 1 |
| Popis | zlatý dvojhlavý orel v černém smaltu s osmirohým křížem ve středu na němž je umístěna polská orlice s korunou |
| Ostatní vyznamenání | |
| Vyšší | Řád sv. Alexandra Něvského |
| Nižší | Řád svatého Jiří |
 | |
Řád Bílého orla nebo celým jménem Imperátorský a carský řád Bílého orla (rusky: Императорский и Царский орден Белого орла) byl původně polský řád založený králem Augustem II. Silným v roce 1713 a přijatý po roce 1831 do systému ruských řádů. Rozdělení Polska udělování původního polského řádu přerušilo. Se vznikem tzv. Kongresovky byl řád znovu udělován ruským carem Alexandrem I. v rámci ruského záboru Polska a od roku 1831 byl řád přijat mezi ruské řády a udělován v jedné třídě za obecné zásluhy v rámci celého Ruského impéria. Jako ruský řád byl udělován do zániku monarchie v Rusku v roce 1917.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Řád Bílého orla patřil k historicky nejstarším polským řádům. Založil ho polský král a saský kurfiřt August II. Silný v roce 1713[1] navazujíc na starší tradice. Už v roce 1705 založil August II. medaili s vyobrazením polské orlice.[2] V roce 1712 byl řádem dekorován ruský car Petr I. Veliký, zatímco jeho polský protějšek August II. byl odměněn ruským řádem sv. Ondřeje.[3] Rozdělení Polska udělování řádu přerušilo.[3]
Se vznikem Polského království v rámci Ruského impéria v roce 1815 byl znovu udělován carem Alexandrem I. jako polským králem. Uděloval se jenom polským šlechticům. V roce 1831 v důsledku polského povstání byl řád uveden mezi ruské řády a dostal pojmenování imperátorský a carský (ve smyslu císařský a královský). Udělován byl v jedné třídě a také ne-Polákům. Tato změna se projevila také na vzhledu řádu. Polská královská koruna byla nahrazena ruskou imperátorskou a kříž s polskou orlicí byl zasazen na pozadí ruského dvouhlavého orla. Řád neměl vlastní řádový statut a v rámci hodnostní posloupnosti následoval za řádem sv. Alexandra Něvského. [4]
S udělením řádu byla spojena jednorázová peněžní platba ve výši 300 rublů. V případě udělení řádu za vojenské zásluhy (s meči) se jednalo o 150 rublů.[5]
Třídy a způsoby nošení
[editovat | editovat zdroj]Řád byl udělován v jedné třídě s odznakem na velkostuze a s řádovou hvězdou. Velkostuha se nosila podle pravidel přes levé rameno. Hvězda byla umístěna na levé straně hrudi. V případě udělení dalších řádů byla umístěna pod hvězdou řádu sv. Jiří ale nad hvězdou řádu sv. Vladimíra. V kombinaci s některými dalšími vyššími řády (například řádem sv. Alexandra Něvského) se hvězda nenosila a řád byl reprezentován odznakem na stuze zavěšeným na levé straně hrudi.[6]
Vzhled
[editovat | editovat zdroj]Odznakem řádu je zlatý, černě smaltovaný dvojhlavý orel v jehož středu je umístěný zlatý osmihrotý kříž na němž uprostřed je umístěna polská orlice vyvedená v bílém smaltu. Orel je převýšený imperátorskou korunou.
Hvězda řádu je zlatá a osmihrotá. Ve středu hvězdy je medailon dekorovaný bílým tlapatým křížem s červeným lemem. Okolo se nachází latinské heslo Pro fide, rege, lege (Za víru, krále, zákon).V případě udělení nekřesťanům byl kříž nahrazen černým dvojhlavým orlem.[1]
Řádová stuha měla tmavěmodrou barvu.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Obě strany řádu z roku 1863. -
Hvězda řádu Bílého orla. -
Polská podoba řádu v 18. století. -
Hrabě Roman Voroncov s řádovou velkostuhou, odznakem a hvězdou kolem roku 1755.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8.
- ↑ LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8. S. 110.
- ↑ a b Исторический очерк российских орденов и сборник основных орденских статусов.. St. Peterburg: [s.n.], 1891. 476 s. S. 21. (rusky) Dále jako Исторический очерк.
- ↑ Исторический очерк, s. 22.
- ↑ Российские императорские и царские ордена: краткий исторический очерк, выдержки из орденских . статутов и правила ношения орденов / по поручению канцлера российских императорских и царских орденов. St.Peterburg: [s.n.], 1901. 93 s. S. 12 a 26. (rusky) Dále jen Российские императорские и царские ордена.
- ↑ Российские императорские и царские ордена, s. 51.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DUROV, V. A. Ruská a sovětská vojenská vyznamenání. Praha: Naše vojsko, 2006. 103 s. ISBN 80-206-0839-7. Kapitola Ruská vojenská vyznamenání, s. 4. (česky a anglicky)
- LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Řád bílého orla na Wikimedia Commons