Aškenázská výslovnost hebrejštiny
Aškenázská výslovnost hebrejštiny označuje druhy výslovnosti tohoto jazyka v židovských komunitách ve střední a východní Evropě. Důsledkem migrace se aškenázská výslovnost rozšířila do celého světa, hlavní centrum jejích uživatelů se nyní nachází v USA a Rusku.
Rozdíly
[editovat | editovat zdroj]Hlavním znakem aškenázské výslovnosti je absence rozdílu ve vyslovování hlásek alef a ajin (obě jsou vyslovovány jako ráz), v některých variantách je tento znak ještě doplněn vyslovováním [n] (כאשר se může namísto ka-ašer jako kanšer). Dalším je vyslovování třené hlásky tav jako [s] namísto [t] nebo [θ].
Ohledně vokálů je výslovnost značně nejednotná, např. hláska cholem je vyslovována jako diftong [oj], taktéž i jako [ej], [ou] nebo [au], kamec je ve většině případů vyslovován jako [o], někdy též jako [u].
Až do 13. století se přitom aškenázská výslovnost hebrejštiny v zásadě nelišila od sefardské. Podle Maxe Weinreicha nastal zlom po příchodu řady babylónských židů do Evropy ve 13. století, kteří s sebou přinesli babylónskou výslovnost, jež vycházela z tiberiadského systému. Aplikace této výslovnosti na aškenázské kulturní prostředí způsobila změny ve výslovnosti vokálů a ovlivnila následně i výslovnost nesemitského jazyka jidiš.
Druhy
[editovat | editovat zdroj]Protože původní západní výslovnost téměř vymizela s přesunem aškenázského židovstva na východ, rozlišujeme dnes pouze tři nejrozšířenější druhy výslovnosti, a to variace východní výslovnosti.
Konsonanty
[editovat | editovat zdroj]Severovýchodní | Jihovýchodní | Střední | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Písmeno | Přepis v ČJ | IPA | Zvuková ukázka | Přepis v ČJ | IPA | Zvuková ukázka | Přepis v ČJ | IPA | Zvuková ukázka |
א | ’ (ráz) | ʔ | ’ (ráz) | ʔ | ’ (ráz) | ʔ | |||
בּ | b | b | b | b | b | b | |||
ב | v | v | v | v | v | v | |||
גּ | g | g | g | g | g | g | |||
ג | g | g | g | g | g | g | |||
דּ | d | d | d | d | d | d | |||
ד | d | d | d | d | d | d | |||
ה | h | h | h, (ráz) | h, ʔ | h, (ráz) | h, ʔ | |||
ו | v | v | v | v | v | v | |||
ז | z | z | z | z | z | z | |||
ח | ch | x | ch | x | ch | x | |||
ט | t | t | t | t | t | t | |||
י | j | j | j | j | j | j | |||
כּ | k | k | k | k | k | k | |||
כ | ch | x | ch | x | ch | x | |||
ל | l | l | l | l | l | l | |||
מ | m | m | m | m | m | m | |||
נ | n | n | n | n | n | n | |||
ס | š | ʃ | s | s | s | s | |||
ע | ’ (ráz) | ʔ | ’ (ráz) | ʔ | ’ (ráz) | ʔ | |||
פּ | p | p | p | p | p | p | |||
פ | f | f | f | f | f | f | |||
צ | c | ʦ | c | ʦ | c | ʦ | |||
ק | k | k | k | k | k | k | |||
ר | r | r | r | r | r | r | |||
שׂ | s | s | s | s | s | s | |||
שׁ | š | ʃ | š | ʃ | š | ʃ | |||
תּ | t | t | t | t | t | t | |||
ת | s | s | s | s | s | s |
Vokály
[editovat | editovat zdroj]jméno vokálu | znak vokálu | Aškenázská hebrejština | |
---|---|---|---|
šva quiescens | ְ | prázdný vokál | |
šva mobile | ְ | ə, e | |
chatef segol | ֱ | v severovýchodní e, jinak též ej | |
chatef patach | ֲ | a | |
chatef kamec | ֳ | v severovýchodní o, jinak u | |
chirek | ִ | v severovýchodní i, jinak též ə | |
chirek male | י ִ | i | |
cere | ֵ | v severovýchodní ej, jinak aj | |
cere male | י ֵ | v severovýchodní ej, jinak aj | |
segol | ֶ | v severovýchodní e, jinak též ej | |
patach | ַ | a | |
kamec | ָ | v severovýchodní o, jinak u | |
cholem | ׂ | v severovýchodní ej, v jihovýchodní j, ve střední oj | |
cholem male | וֹ | v severovýchodní ej, v jihovýchodní j, ve střední oj | |
kibuc | ֻ | u | |
šurek | וּ | u |