Přeskočit na obsah

Alajos Stróbl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alajos Stróbl
Hans Temple - obraz Alajos Stróbl při práci
Hans Temple - obraz Alajos Stróbl při práci
Narození21. června 1856
Červený Kút
Úmrtí13. prosince 1926 13. prosince 1926 (ve věku 70 let)
Budapešť
Místo pohřbeníKerepesi, parcela 26/1
Národnostuherská
Povolánísochař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alojz Ján Viliam Stróbl (maďarsky: Strobl Alajos János Vilmos) (21. června 1856, Červený Kút (dnes osada obce Hybe) při Kráľové Lehote13. prosince 1926, Budapešť[1]) byl uherský sochař slovenského původu.

Alojz Stróbl se narodil z manželství Jozefa Stróbla a Karolíny, rozené Výrostkové, v lokalitě Frischfeuer nedaleko od vesničky Kráľova Lehota. Jeho otec pocházel ze Slezska a byl zaměstnancem v slezských železárnách arcivévody Alberta. Do Kráľové Lehoty se Stróblovi přestěhovali v roce 1854 z polského Krakova. Rodný dům později Alojz Stróbl přestavěl na svou letní vilu. Navštěvoval obecnou školu v Lehote, později v Liptovském Hrádku. V rodině se mluvilo německy, maďarsky a slovensky, Alojz plynule komunikoval ve všech těchto jazycích. V Hrádku studoval na hlavní škole (1866 – 1869), pak nastoupil na gymnázium v Levoči (1869 – 1873). Na gymnáziu neprospíval nejlépe, velký talent prokázal pouze v kreslení a modelování. Ještě před maturitou ho otec povolal na hamr u rodného domu, kde sám pracoval. Díky přímluvě strýce se rozhodl zkusit štěstí jako modelář v železárnách v českém Třinci (1873 – 1874). Po úspěšném působení na učňovské škole se v říjnu 1874 zapsal na vídeňskou Uměleckoprůmyslovou školu (Kunst-gewerbeschule). Zde se do roku 1876 pod vedením Ferdinanda Leufbergera zdokonaloval zejména v sochařství, v němž našel největší zálibu. Po ukončení studia na Uměleckoprůmyslové škole se zapsal na vídeňskou Akademii, na níž studoval v letech 1876 – 1880. Vedl ho profesor Caspar von Zumbusch. Vynikal zejména v sochařství, kterému zůstal věrný do konce života. Od roku 1881 žil trvale v Budapešti, ale léta trávil v rodišti. Liptovskou přírodu měl Stróbl velmi rád, pobyt v ní byl pro něj nejlepším relaxem. Byl také vášnivým myslivcem. V roce 1913 byl povýšen do šlechtického stavu. Zemřel v roce 1926 v Budapešti, podle úmrtní matriky na adrese Bajza utca 34, pohřben je na hřbitově Kerepesi, parcela 26/1[2].

Na přelomu 19. a 20. století byl vůdčí osobností uherského sochařství. Už jako docela mladý vynikl svou sochou nazvanou Perseus (1878). V průběhu desetiletí vyučoval na Vysoké škole výtvarných umění. Svůj ateliér měl ve známé umělecké zahradě zvané Epreskert, v VI. budapešťském okrese. Byl velmi oblíbeným a vyhledávaným sochařem, jeho tvorbu ocenil i panovník František Josef I., jehož bustu Stróbl vytvořil v roce 1884. Mramorová kopie panovníkovy busty byla vystavena i před Ředitelstvím státních lesů v Liptovském Hrádku, v roce 1918 ji ale zničili slovenští vojáci vracející se z fronty.

Další jeho díla:

  • Socha Ference Liszta na průčelí opery v Budapešti (1882)
  • Socha rybářky (1884)
  • Pomník Jánose Aranya u budovy Maďarského národního muzea (1893)
  • Studna krále Matyáše Korvína na Budínském hradě (1904)
  • Jezdecká socha krále Štěpána I. Svatého na Budínském hradě (1906)
  • Socha Štěpána Dobóa v Egeru (odhalena v roce 1907)
  • Socha krále Štěpána I. Svatého na hlavním oltáři baziliky Sv. Štěpána v Budapešť|Budapešti (1909)
  • Pomník Jánose Aranya před budovou gymnázia v Nagykőrösu (1910)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alajos Stróbl na slovenské Wikipedii.

  1. Záznam o úmrtí v matrice okresu Budapešť VI
  2. Záznam o hrobě[nedostupný zdroj] na webu Archivu hlavního města Budapešti

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BEŇOVÁ, Katarína – Gažíková, Zuzana – BIZUB, František: Alojz Strobl / 1856 - 1926 Liptovský Mikuláš – Bratislava : Galerie Petra Michala Bohuňov, Slovenská národní galerie, 2007. 76 s.
  • BIZUB, František: Alojz Strobl, tvůrce soch zvířat a myslivec. Banská Bystrica : Lesy ČR, 2009. 80 s. (131 obrázků). ISBN 978-80-8093-087-5
  • Článek Pod Tatrami stojí zajímavá a málo známá památka. Opuštěná je na prodej. Dostupné on-line.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy