Albert Londe

Albert Londe
Narození	26. listopadu 1858; La Ciotat
Úmrtí	11. září 1917 (ve věku 58 let); Reuil-en-Brie
Povolání	fotograf
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Étienne-Jules Marey: *Fotoaparát s 12 objektivy Alberta Londeho*, 1893

Výsledná série dvanácti fotografií muže v pohybu

Hysterický záchvat, který zmiňoval ve svém díle například Sigmund Freud^[1], 1885

Albert Londe (26. listopadu 1858 La Ciotat – 1917) byl vlivný francouzský fotograf, lékařský výzkumník a chronofotograf.^[2] Je znám svou prací v oboru zdravotní fotografie v nemocnici Salpêtrière v Paříži, kterou financovaly pařížské úřady a jako průkopník v oblasti rentgenových snímků. Během jeho dvou desetiletí v nemocnici Salpêtrière se z Alberta Londeho stal jedním z nejvýznamnějších vědeckých fotografů své doby.

Životopis

V roce 1878 Londeho přijal neurolog Jean-Martin Charcot jako lékařského fotografa do nemocnice Salpêtrière. V roce 1882 Londe vymyslel systém na snímání fyzických a svalových pohybů pacientů, včetně epileptických záchvatů. Dosáhl tohoto tím, že používal fotoaparát s devíti objektivy, které byly spouštěny elektromagnetickou energií a s využitím metronomu, který mu umožnil postupně otevírat závěrky. Tímto způsobem pořizoval fotografie na skleněné desky v rychlém sledu. O pár let později Londe vyvinul fotoaparát s dvanácti objektivy pro fotografování pohybu.

Londeho fotoaparát byl využíván pro lékařské studie svalového pohybu u lidí vykonávajících nejrůznější činnosti, od „laní chůze“ až po kovářství. Posloupnost dvanácti fotografií mohla být pořízena v rozmezí od 1/10 sekundy do několika sekund.

Přestože přístroj byl používán primárně pro lékařský výzkum, ale Londe využíval jeho mobilních vlastností a používal jej pro snímání jiných subjektů – fotografoval například koně a jiná zvířata nebo vlny oceánu. Generál Sobert ve spolupráci s Londem vymyslel chronofotografické zařízení používané ke studiu balistiky. Londeho fotografie byly použity jako ilustrace v několika knihách, obzvláště u Paula Richera, jehož knihy byly ve společnosti lékařů a umělců velmi čtené.

S Étiennem Mareyem (1830-1904) Londe absolvoval mnoho fotografických pokusů týkající se pohybu a uspořádání jeho laboratoře v Salpêtrière bylo podobné Mareho proslulé Station Physiologique. V roce 1893 Londe publikoval svou první knihu o lékařské fotografii s názvem La photographie médicale: Application aux sciences médicales et physiologiques. V roce 1898 vydal Traité pratique de radiographie et de radioscope: technique et applications médicales.

Londe vydal šest odborných časopisů s návazností na spolupráci s Dr. Jean-Martin Charcotem, předním francouzským neurologem století. Charcot byl učitelem mladého Sigmunda Freuda.

Od roku 1879 byl Londe členem skupiny Société française de photographie, v roce 1887 spoluzaložil organizaci Société d'Excursions des Amateurs Photographes.^[3]

Fotoaparát s 12 objektivy Alberta Londeho z roku 1891 vyšel na obrázku v magazínu La Nature roku 1893.

Publikace

Anatomie pathologique de la moelle epiniere (1891), spoluautor: Paul Oscar Blocq
V roce 1893 Londe publikoval první knihu na téma medicínská fotografie: La photographie médicale: Application aux sciences médicales et physiologiques.
V roce 1898 publikoval Traité pratique de radiographie et de radioscope: technique et applications médicales.
1888: La Photographie moderne, pratique et applications, par Albert Londe. G. Masson, Paris 1888
1893: La Photographie médicale, application aux sciences médicales et physiologiques, par Albert Londe. Gauthier-Villars et fils, Paris 1893
1899: La Radiographie et ses diverses applications, par A. Londe. Gauthier-Villars et fils, Paris 1899
1905: La Photographie à l'éclair magnésique, par Albert Londe. Gauthier-Villars et fils, Paris 1905
1914: La Photographie à la lumière artificielle, par Albert Londe. Octave Doin et fils, Paris 1914

Galerie

Jeden z prvních snímků s využitím rentgenového záření; publikován r. 1896 v díle Nouvelle iconographie de la Salpétrière Vlevo deformovaná ruka, vpravo stejná ruka pod rtg paprsky.
Rentgenový snímek ptáka, 1897

Další chronofotografové

Eadweard Muybridge (1830–1904) – průkopník chronofotografie
Étienne-Jules Marey (1860–1904) – francouzský lékař, fyziolog a fotograf série Muž, který sesedá z kola (1890 –1895) – vynálezce chronofotografické pušky.
August (1862–1954) a Luis (1864–1948) Lumièrové vyvinuli roku 1895 kinematograf (z řečtiny pohyblivý zapisovač).
Harold Eugene Edgerton (1903–1990) – významný americký inženýr, vynálezce stroboskopu a pionýr vysokorychlostní chronofotografie.
Ottomar Anschütz (1846–1907) – německý vynálezce a chronofotograf.
Ernst Kohlrausch (1850–1923) – sportovní výzkumník a pionýr filmu.
Thomas Eakins (1844–1916) – americký malíř, fotograf a sochař.
Anton Giulio Bragaglia (1890–1960) – pionýr italské futuristické fotografie.
Jean-Martin Charcot (1825–1893) – pařížský neurolog.

Odkazy

Reference

↑ http://culturevisuelle.org/icones/67
↑ Who's Who of Victorian Cinema [online]. [cit. 2007-07-23]. Dostupné online.
↑ Albert Londe Biography [online]. [cit. 2010-08-20]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Literatura

Corey Keller (Hrsg.), Maren Gröning, Tom Gunning, Jennifer Tucker: Fotografie und das Unsichtbare 1840–1900, Ausstellungskatalog der Albertina, Brandstätter, 1993, dritte überarbeitete Ausgabe 2009, ISBN 978-3-85033-271-2.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Albert Londe na Wikimedia Commons
History of Cinematography Archivováno 19. 6. 2012 na Wayback Machine.
Who's Who of Victorian Cinema

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] ttp://culturevisuelle.org/icones/67

[2] Who's Who of Victorian Cinema [online]. [cit. 2007-07-23]. Dostupné online.

[3] Albert Londe Biography [online]. [cit. 2010-08-20]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]