Albert Szent-Györgyi
| Albert Szent-Györgyi | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Albert Imre Szent-Györgyi |
| Narození | 16. září 1893 Budapešť |
| Úmrtí | 22. října 1986 (ve věku 93 let) Woods Hole |
| Příčina úmrtí | selhání ledvin |
| Místo pohřbení | Woods Hole Village Cemetery |
| Alma mater | Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (1911–1917) Fitzwilliamova kolej (do 1927) |
| Povolání | biochemik, chemik, politik, lékař, vysokoškolský učitel, mírový aktivista a fyziolog |
| Zaměstnavatelé | Univerzita v Leidenu (1920–1922) Rijksuniversiteit Groningen (1922–1926) Rijksuniversiteit Groningen (1925–1926) Fitzwilliamova kolej (1926–1930) Segedínská univerzita (1931–1945) |
| Ocenění | Corvin-koszorú (1937) Nobelova cena za fyziologii a lékařství (1937) doctor honoris causa from the University of Paris (1938) Pamětní mince Augusta Wilhelma von Hofmanna (1939) Cameron Prize of the University of Edinburgh (1946) … více na Wikidatech |
| Politická strana | nezávislý politik |
| Choť | Kornélia Demény June Susan Wichterman Márta Borbíró Marcia Houston |
| Rodiče | Jozefina Lenhossék |
| Příbuzní | György Libik (zeť)[1] |
| Funkce | member of the Hungarian upper chamber (1939–1943) member of the Provisional National Assembly (1945) poslanec maďarského Národního shromáždění (1945–1947) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Albert Szent-Györgyi de Nagyrápolt (maďarsky Szent-Györgyi Albert, 16. září 1893, Budapešť – 22. října 1986, Hole Woods, Massachusetts, USA) byl maďarský biochemik a fyziolog, držitel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu z roku 1937.
Studoval medicínu a farmakologii v Budapešti, fyziologii v Berlíně a v Praze a chemii v Hamburku. Během druhé světové války se aktivně účastnil maďarského protinacistického odboje. Po válce, předtím než emigroval do USA, se krátce zapojil do maďarské politiky.
Jeho jméno nese Lékařská univerzita v Segedíně, která dlouhodobě patří mezi nejlepší univerzity v Maďarsku i celé střední Evropě.
Vědecká dráha
[editovat | editovat zdroj]Kariéru výzkumníka započal v Bratislavě (tehdy německy: Pressburg, maďarsky: Pozsony), kterou ovšem spolu s částí tamější maďarské populace opustil v roce 1919, kdy se město stalo součástí Československa.
Jeho vědecký zájem byl především soustředěn na zkoumání mechanismů oxidace v lidském těle a možnostem jejího omezení. V cambridgeské biochemické laboratoři v roce 1927 jako první na světě izoloval (z hovězí nadledvinové kůry) vitamín C, objevenou látku (se vzorcem C6H8O6) pojmenoval kyselina hexuronová (že se jedná o vitamín C bylo zjištěno až po čtyřech letech). Později se mu tutéž látku podařilo izolovat ze šťáv pomeranče, zelí a papriky. Zabýval se také buněčným dýcháním, objevil kyselinu fumarovou a několik fází (dnes tak pojmenovaného) Krebsova cyklu. Nobelovu cenu v roce 1937 obdržel za objevy týkající se biologické oxidace ve spojitosti s vitamínem C a katalýzou kyseliny fumarové. V roce 1938 se začal zabývat biofyzikou svalových pohybů (svalových stahů). Zjistil, že obsahují bílkovinu aktin, která v kombinaci s bílkovinou myozinem a energetickým zdrojem ATP způsobuje stažení (kontrakci) svalových vláken.
Politická dráha
[editovat | editovat zdroj]Protinacistický odboj
[editovat | editovat zdroj]Za druhé světové války se stal aktivním členem maďarského protinacistického odboje. Ke konci války se Maďarsko, stále jako spojenec nacistického Německa, snažilo tajně vyjednávat se Spojenci. V roce 1944 byl Szent-Györgyi pod záminkou vědeckých přednášek vyslán maďarským ministerským předsedou Miklósem Kállayem na tajné jednání se spojenci do Istanbulu. Nacisté toto spiknutí odhalili a Adolf Hitler následně vydal osobní rozkaz k zatčení Szent-Györgyiho. Jemu se ale podařilo utéct z domácího vězení a zbytek války strávil na útěku před gestapem.
Po válce
[editovat | editovat zdroj]Po válce pomáhal znovuzakládat Maďarskou akademii věd, byl zvolen poslancem a dokonce nějaký čas aspiroval na místo maďarského prezidenta. Byl však zklamán z politického vývoje a růstu vlivu komunistů, a proto v roce 1947 emigroval do USA, kde úspěšně pokračoval ve vědecké kariéře, například se zabýval výzkumem rakoviny.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Olympedia – György Libik. 2006. Dostupné online. [cit. 2023-10-03].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Albert Szent-Györgyi na Wikimedia Commons - VTM Science - Chřipka versus vitamin C 1:1
- Američtí biochemici
- Maďarští biochemici
- Američtí fyziologové
- Maďarští fyziologové
- Maďarští komunisté
- Američané maďarského původu
- Naturalizovaní občané USA
- Maďarský odboj během druhé světové války
- Maďarští nositelé Nobelovy ceny
- Nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství
- Čestní členové Royal Society of Edinburgh
- Vitamín C
- Narození v roce 1893
- Narození 16. září
- Narození v Budapešti
- Úmrtí v roce 1986
- Úmrtí 22. října
- Úmrtí v Massachusetts