Andreas von Hofer (politik)
| Andreas Hofer | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1877 – 1881 | |
| Poslanec Tyrolského zemského sněmu | |
| Ve funkci: ??? – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana (Klub liberálů – staroněmci) |
| Narození | 27. září 1833 Fischamend  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 27. června 1881 (ve věku 47 let) Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
| Rodiče | Johann Hofer von Passeyr |
| Příbuzní | Karl von Hofer (sourozenec) |
| Alma mater | Vídeňská univerzita (1852–1855) |
| Profese | advokát a politik |
| Commons | Andreas von Hofer (1833–1881) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Andreas von Hofer (27. září 1833[1][2] Fischamend[2][3] – 26.[2] nebo 27. června[4] 1881 Vídeň[4]) byl rakouský politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady. Byl vnukem tyrolského národního hrdiny Andrease Hofera.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Byl vnukem tyrolského bojovníka za svobodu z počátku 19. století Andrease Hofera. Už jako mladík se zapojil během revolučního roku 1848 do studentské legie a účastnil se válečných akcí. Podílel se též na tažení rakouské armády v roce 1859 a 1866. Patřil mu statek Sandhof v tyrolském regionu Passeier.[3] Od roku 1871[4] působil jako notář v Amstettenu.[1]
Byl poslancem Tyrolského zemského sněmu.[4] Zasedal rovněž jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1877 za kurii velkostatkářskou v Tyrolsku, 2. voličský sbor. Slib složil 1. května 1877. Mandát obhájil ve volbách roku 1879. V parlamentu setrval do své smrti roku 1881.[5] V roce 1877 se uvádí jako šlechtic Andreas von Hofer, c. k. notář, bytem Amstetten.[6]
V parlamentu zastupoval tzv. Ústavní stranu (liberálně, centralisticky a provídeňsky orientovanou).[4] Jako ústavověrný poslanec se uvádí i po volbách roku 1879.[7] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[8]
V závěru života bydlel ve Vídni v Hohenstaufengasse 7. Stupňovalo se u něj nervové onemocnění a původně zvažovaný přesun za rodinou do Amstettenu nebyl možný. Musel být pod stálým dozorem, protože se u něj objevovaly záchvaty šílenství a chtěl skočit z okna. V lednu 1881 byl proto přijat do vídeňského sanatoria na Landstrasse.[3] Zemřel v červnu 1881 v soukromém ústavu dr. Svetlina ve Vídni.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 104. (německy)
- ↑ a b c Hofer Andreas, Franz, Serafus [online]. christian-fischler.at [cit. 2015-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-30. (německy)
- ↑ a b c Andreas Edler v. Hofer. Neue Freie Presse. Leden 1881, čís. 5890, s. 21. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Locales und Verschiedenes. Innsbrucker Nachrichten. Červen 1881, čís. 145, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=187
- ↑ Celkový výsledek voleb do rady říšské. Národní listy. Červenec 1879, roč. 19, čís. 164, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Andreas Hofer na Wikimedia Commons
