Běrunice
| Běrunice | |
|---|---|
 Kostel na návsi | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Městec Králové |
| Obec s rozšířenou působností | Poděbrady (správní obvod) |
| Okres | Nymburk |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°11′9″ s. š., 15°20′1″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 868 (2024)[1] |
| Rozloha | 26,64 km²[2] |
| Nadmořská výška | 218 m n. m. |
| PSČ | 289 08 |
| Počet domů | 404 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hlavní 176 289 08 Běrunice ou@berunice.cz |
| Starostka | Iva Schmidová |
| Oficiální web: www | |
  Běrunice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 537021 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Běrunice (německy Groß Bierowitz) je obec ležící v okrese Nymburk, asi 17 km východně od města Poděbrady. Žije zde 868[1] obyvatel, katastrální území měří 2664 hektarů.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Přestože Běrunicko bylo osídleno již od nejstarších dob, což dokazují nálezy vypíchané keramiky na Střihově, klíny a sekeromlaty z nejmladší doby kamenné pocházejí z Běrunic, Dlouhopolska, Kněžiček, Nového a Velkých Výklek, objevila se první písemná zmínka teprve ve 14. století, kdy prof. August Sedláček ve své knize Hrady, zámky a tvrze sleduje dějiny Velkých Běrunic a uvádí, že v letech 1354–1366 byly sídlem vladyky Slavka z Běrunic, jenž se připomíná jako patron zdejšího kostela.
Podle pověstí vysvětlující původ jména Běrunice, přisuzuje se založení osady vladykovi Berůnovi, který si zde postavil tvrz a po němž byla také pojmenována později při tvrzi vzniklá osada. Jiná pověst potvrzuje, že byla naše osada již v dobách kněžny Libuše, která sídlívala na hradě Libici, jemuž náležel poplatně i zdejší dvůr. Když jednou meškala Libuše na hradě, překvapili ji místní obyvatele darem pěti bochníků chleba a mísou medu. Potěšena oddaností jejich zvolala: „Více od vás beru nic!“ A odtud prý povstalo jméno Berunice, dnešní Běrunice. Kde však stávala tato původní tvrz není známo. Jméno obce se psalo též Běronice.[4][5]
Podrobná historie držitelů Běrunic v rozmezí 1354–1900 je popsána v kronice obce. Význam obce stoupl po výstavbě železniční tratě roku 1900. Lokální dráha vedla z Králového Městce do Chlumce, se zastávkami v Běrunicích a Lovčicích. Dne 8. května 1901 byla odevzdána veřejné dopravě, vlaky jezdily z Městce Králové do Chlumce ráno o 6. hodině, odpoledne o 13. hodině, z Chlumce do Městce ráno v 7,30, odpoledne 19,30 hod.
Dne 21. srpna 1925 bylo rozsvíceno poprvé v Běrunicích elektrické světlo k radosti obyvatelstva. Téhož roku bylo založeno Hospodářské strojní družstvo, které opatřilo mlátičku a silný motor. Silnice v Běrunicích a okolí byla dlouhá léta bez kvalitního povrchu a stížností přibývalo. Ve školní kronice je psáno „Okresní silnice v úseku před zdejší školou byla v červnu 1941 v délce 200 m vydlážděna. Je to výsledek dvouleté práce a snahy, aby prach přestal být postrachem a úhlavním nepřítelem školních dětí. Tento úsek bezprašné silnice přispěje velmi ke zdraví našich dětí a k ozdobě obce“.
Kanalizace se v obci stavěla v šedesátých letech 20. století. Zmizely příkopy, které bývaly před domy. V letech 1973–1975 se pokládal asfaltový povrch v ulicích a náves byla osázena jehličňany. Kompletně zrekonstruován byl v roce 1994 jediný rybník v Běrunicích „Plácek“. Začátek 21. století patřil stavbě plynovodu a první kotel se rozeběhl před Vánoci 2002.
Po roce 1900 pod Běrunice spadala obec Běruničky, do roku 1950 také Nový, po volbách v roce 1965 se připojily Velké Výkleky, Vlkov nad Lesy, Slibovice a Kněžičky, které tento svazek po roce 1990 opustily.[6]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. listopadu 2009.[7]
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[8]
- 1855 země česká, kraj Jičín, soudní okres Městec Králové
- 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[9]
- 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Městec Králové[10]
- 1945 země česká, správní okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[11]
- 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady[12]
- 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
- 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Poděbrady
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]Ve vsi Běrunice (přísl. Běruničky, Nový, 1317 obyvatel, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] biograf Sokol, cihelna, 3 holiči, hospodářské strojní družstvo, 3 hostince, 2 koláři, 2 kováři, krejčí, malíř, obchod s obuví, 3 obuvníci, 2 pekaři, 2 pojišťovací jednatelství, 2 porodní asistentky, 2 rolníci, 5 řezníků, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Běrunice, švadlena, 3 tesařští mistři, 2 trafiky, 2 truhláři, obchod s uhlím, obchod se zvěřinou a drůbeží.
V obci Slibovice (140 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, samostatná obec se později stala součástí Běrunic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] sušárna čekanky, 2 hostince, mlýn, obchod se smíšeným zbožím, 2 trafiky, velkostatek.
Ve vsi Velké Výkleky (462 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Běrunic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, 2 rolníci, řezník, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro obec Velké Výkleky, trafika, truhlář.
V obci Vlkov (289 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Běrunic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] obchod s dobytkem, 2 hostince, krejčí, obuvník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 814 | 1 871 | 2 061 | 2 125 | 2 090 | 1 911 | 1 788 | 1 357 | 1 365 | 1 262 | 1 067 | 909 | 877 | 819 | 850 |
| Počet domů | 212 | 236 | 242 | 275 | 311 | 320 | 387 | 391 | 371 | 354 | 333 | 390 | 400 | 404 | 404 |
Běrunický kostel
[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší zpráva z roku 1354 uvádí Slavíka z Běrunic patronem místního chrámu. Po husitských válkách nedostává se o chrámu zpráv. Znovu zřízen byl v 16. století za horlivých katolíků Dašických z Barchova, jak svědčily nápisy na zvonech. Starý zchátralý kostel byl ale již roku 1716 až na kapli zbořen a nynější byl postaven ve dvou následujících letech nákladem zádušního fondu. Znaky patronky kněžny Montecuculi byly umístěny na hlavním oltáři a nade věžními dveřmi. Kostelní věž byla přistavěna roku 1770 a v ní byly zavěšeny čtyři zvony. Roku 1787 byl běrunický kostel povýšen císařem Josefem II. na lokalii a prvním lokalistou jmenován Václav Dvorský. Postavena i farní budova o poschodí a v přízemí na čas umístěna škola. Roku 1797 byl pokryt kostel prejzy nákladem 1300 zl.
Obecná škola Běrunice
[editovat | editovat zdroj]Počátky školy ztrácejí se v nedostatku písemného historického materiálu. V patentní knize zdejší školy je jen nepatrná poznámka bývalého a jednoho z prvních učitelů školy – Vorla, že škola existovala již roku 1762. Jisté však je, že dokud v Běrunicích nebyla zřízena lokalie, byly děti povinny choditi do farní školy v Městci Králové. Svědčí o tom vyprávění Fr. Libánského z Dlouhopolska, jednoho z prvních školáků a pamětníků počátků školy: „Chodilo sem několik chlapců, asi 4 a méně – děvčata nešla nikam.“ Teprve kolem roku 1780 a snad již roku 1772, jak uvádí poznámka v dějinách školy běrunické, třikráte v týdnu docházel ze Střihova do Běrunic vojenský vysloužilec Jan Zelinka, zvaný „basař“.
Současné Běrunice
[editovat | editovat zdroj]Běrunice jsou klidovou zónou, není zde žádný průmyslový provoz. Nedaleko jsou města Nový Bydžov (20 km), Kolín (20 km), Chlumec nad Cidlinou (10 km) a Poděbrady (18 km). Dopravu zajišťuje vlak a autobus. Většina prázdných domů je postupně obsazována lidmi, kteří se zde hlásí k trvalému pobytu. Do budoucna se připravuje lokalita k výstavbě rodinných domků.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Běrunice
- Běruničky
- Slibovice
- Velké Výkleky
- Vlkov nad Lesy
Od 1. ledna 1961 do 31. prosince 1993 k obci patřily i Kněžičky.[19]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2 km vedou silnice II/328 Kolín - Městec Králové - Jičíněves a II/611 Praha - Poděbrady - Chlumec nad Cidlinou - Hradec Králové, ve vzdálenosti 3 km vede silnice II/324 Městec Králové - Nový Bydžov - Hradec Králové.
- Železnice – Obec Běrunice leží na železniční trati 062 Chlumec nad Cidlinou - Běrunice - Městec Králové - Křinec. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla mezi Chlumcem nad Cidlinou a Městcem Králové zahájena roku 1901. Na území obce leží železniční zastávky Běrunice a Slibovice.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – V zastávkách Běruničky, Běrunice a Velké Výkleky staví v pracovních dnech 5 spojů linky Městec Králové-Dlouhopolsko (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.). Do místní části Vlkov nad Lesy zajíždí v pracovních dnech 6 spojů linky Chlumec nad Cidlinou-Nový Bydžov.
- Železniční doprava – Po trati 062 mezi Chlumcem nad Cidlinou a Městcem Králové jezdilo v pracovních dnech 10 párů osobních vlaků, o víkendech 4 páry osobních vlaků.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- František Janda (1886–1956), architekt a urbanista
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Genealogické stránky [online]. genea.cz, 2012 [cit. 2018-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Kniha narození pržy Chramu Paně a Collaturže Běronicky (křestní matrika). Běrunice (Běronice): farní úřad Běrunice, 1787. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-05-07]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Běrunice [online]. 2009-11-19 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 37. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1560. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1825. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1853. (česky a německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 222.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Běrunice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Běrunice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
