Bosenský vilájet

Bosenský vilájet Vilâyet-i Bosna Vilajet Bosna ←  ←  1867–1878  → vlajka
Geografie Bosenský vilájet, Osmanská říše kolem roku 1880
Hlavní město	Sarajevo
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Bosňáci, Srbové, Chorvati, Židé, Romové
Náboženství	sunnitský islám, srbské ortodoxní, římskokatolické, judaistické
Státní útvar
Státní zřízení	provincie
Mateřská země	Osmanská říše Osmanská říše
Státní útvary a území
Předcházející Bosenský ejálet Hercegovinský ejálet Následující Rakousko-uherská okupace Bosny a Hercegoviny

Bosenský vilájet (event. Vilájet Bosna, srbochorvatsky Vilajet Bosna, turecky Vilâyet-i Bosna) byla mezi lety 1867 a 1878 vyšší správní jednotka osmanské říše na území Bosny a Hercegoviny. V jejím čele stál valí či paša (bosensky valija, paša).

Vilájet vznikl roku 1867 transformací Bosenského ejáletu. Roku 1878 byl vojensky zabrán Rakousko-Uherskem.

Historie

Za působení valího Šerifa Osman-paši v Bosně byla zahájena celá řada stavebních projektů. Vedle moderní dopravní a informační infrastruktury (telegraf na lince Sarajevo–Travnik–Banja Luka–Gradiška zprovozněn 1866) se nebývale rozvinul obchod a služby v této periferní oblasti osmanské říše. V Sarajevu byl tehdy například postaven místodržitelský palác (1869), známý jako Konak, pivovar (1864), otevřena nemocnice (1866), tiskárna (1866) a několik světsky zaměřených škol.

Územní členění

Vilájet se skládal z řady správních jednotek, sandžaků či liv a o úroveň nižších kaz:

• Liva Banja Luka (správním centrem Banja Luka); kaza Banjaluka, Gradiška, Derventa, Tešanj a Žepče
• Liva Bihać (správním centrem Bihać); Bihać, Petrovac, Ostrožac (se sídlem v Cazinu), Kostajnica, Stari Majdan, Prijedor, Krupa a Ključ
• Liva Novi Pazar, také znám jako Novopazarský sandžak (správním centrem Novi Pazar, od 1877 součástí nového Kosovského vilájetu); Novi Pazar, Sjenica, Pljevlja (Taslidža), Nova Varoš, Prijepolje, Bijelo Polje (Ak-ova), Mitrovica (Mitorviçacik), Berane, Kolašin a Trgovište
• Liva Mostar, kolokviálně Hercegovina (správním centrem Mostar, v době povstání 1875–1877 se vyčlenil Gacký sandžak s centrem v Gacku); Mostar, Nevesinje, Trebinje, Stolac, Bileća, Nikšić, Gacko, Foča, Konjic, Ljubuški a Piva
• Liva Travnik (správním centrem Travnik); kaza Travnik, Jajce, Prusac (později centrem Donji Vakuf), Glamoč, Duvno a Livno
• Liva Sarajevo (správním centrem Sarajevo); kaza Sarajevo, Fojnica, Visoko, Kladanj, Rogatica, Višegrad a Čajniče
• Liva Zvornik (správním centrem Donja Tuzla); Donja Tuzla, Gradačac, Brčko, Bijeljina, Zvornik, Srebrenica, Vlasenica (Birče), Maglaj a Gračanica

Valí

• 1861–1869 Topal Šerif Osman-paša (Topal Osman Şerif Paşa)
• 1869–1869 Omer Fevzi-paša (Ömer Fevzi Paşa)
• 1869–1869 Topal Šerif Osman-paša (Topal Osman Şerif Paşa)
• 1869–1871 Tatarin Safvet-paša (Tatar Safvet Paşa)
• 1871–1871 Arnaut Mehmed Akif-paša (Arnavut Mehmed Akif Paşa)
• 1871–1872 Mehmed Asim-paša (Asım Mehmed Paşa)
• 1872–1872 Mehmed Rašid-paša (Mehmed Raşid Paşa)
• 1872–1873 Mustafa Asim-paša (Giritli Mustafa Asım Paşa)
• 1873–1874 Arnaut Mehmed Akif-paša (Arnavut Mehmed Akif Paşa)
• 1874–1875 Lovčanin Derviš Ibrahim-paša (Lofçalı Derviş İbrahim Paşa)
• 1875–1875 Ahmed Hamdi-paša (Ahmet Hamdi Paşa)
• 1875–1876 Čerkez Reuf-paša (Çerkes Mehmed Rauf Paşa)
• 1876–1877 Jenišehirli Ibrahim-paša (Yenişehirli İbrahim Bey)
• 1877–1877 Mehmed Nazif-paša (Mehmed Nazif Paşa)
• 1877–1878 Ahmed Mahzar-paša (Ahmed Mazhar Paşa)
• 1878–1878 Hafiz Ahmed-paša (Hafız Ahmed Paşa)

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bosnenský vilájet na Wikimedia Commons

Portály: Bosna a Hercegovina | Historie