Ekonomika Rumunska
| Ekonomika Rumunska | |
|---|---|
 | |
| Měna | Rumunské leu (Leu či RON) |
| Fiskální období | Kalendářní rok |
| Obchodní organizace | Evropská unie, WTO |
| Statistické údaje | |
| Populace | ▼ 19 317 984 (1. ledna 2020)[1] |
| HDP | ▲ $278 mld. (nominální, 2021)[2] ▼ $585 mld. (PPP, 2020 odhad)[2] |
| Změna HDP | 4,4% (2018) 4,1% (2019e) −5,7% (2020f) 5,4% (2021f)[3] |
| HDP na obyvatele | ▲ $21 403 (PPP; 2016) [4] |
| HDP podle sektorů | zemědělství: 11,8%; průmysl: 36,1; služby: 52,1% (2015 odhad) |
| Inflace (CPI) | 2,9% (2020 odhad)[2] 3,8% (2019)[2] 4,6% (2018)[2] |
| Míra chudoby | 22,4% (2013 odhad)[5] |
| Pracovní síla | ▼ 8 844 178 (2019)[6] |
| Pracovní síla podle sektorů | zemědělství: 27,9%; průmysl: 28,2%; služby: 43,9% (2013) |
| Nezaměstnanost |  5,3% (srpen 2020)[7] |
| Zahraničí | |
| Vývoz | ▲ $84,92 mld. (2018 odhad)[8] |
| Dovoz | ▲ $88,12 mld. (2018 odhad)[8] |
| Hrubý zahraniční dluh |  $95,97 mld. (36,8% HDP) (31.12. 2017 odhad)[2] |
| Veřejné finance | |
| Veřejný dluh | 35,2% HDP (2019)[9] |
| Příjmy | $55,84 mld. (2015 odhad) |
| Výdaje | $59,92 mld. (2015 odhad) |
Rumunsko je rychle se rozvíjející smíšená ekonomika vyššího středního příjmu, s vysokým HDI (Human Development Index) a s kvalifikovanou pracovní silou. HDP v paritě kupní síly (PPP) má hodnotu 516,5 mld. USD, což Rumunsko řadí na 10. místo v Evropské unii a na 41. místo v celosvětovém žebříčku.
Rumunsko je přední destinace pro přímé zahraniční investice ve Střední a Východní Evropě: kumulativní příchozí PZI (přímé zahraniční investice) v zemi od roku 1989 činí více než 170 mld. USD. Rumunsko je největším producentem elektroniky ve Střední a Východní Evropě a v uplynulých 20 letech se také stalo hlavním centrem pro mobilní technologie, informační bezpečnost a související výzkum hardwaru. Země je regionálním lídrem na polích IT a výroby motorových vozidel. Hlavní město Bukurešť je jedno z vedoucích finančních a industriálních center ve Východní Evropě.
Mezi top 10 exportních produktů Rumunska patří vozidla, stroje, chemické zboží, elektronické produkty, elektrická zařízení, farmaceutické produkty, dopravní zařízení, základní kovy, potravinářské produkty, guma a plasty.
Zaměstnanost, příjmy a výdaje
[editovat | editovat zdroj]Přestože v posledních letech dochází k hospodářskému růstu, v zemědělství stále pracuje 30 % obyvatel.[10] V průmyslu pracuje 23 % obyvatel a ve službách celkem 47 % obyvatel. V roce 2008 činily příjmy Rumunska přibližně 64,5 mld. $ a výdaje celkem 71,2 mld. $. Státní dluh tvoří pouze okolo 20 % HDP (např. sousední Maďarsko má dluh okolo 70 % HDP), především díky tomu, že rumunský diktátor Nicolae Ceausescu se snažil splatit obrovské dluhy Rumunska. Rumunsko bývá někdy nazýváno Karpatský tygr[11], tedy podobně jako asijské ekonomiky.
Některá města se úrovní blíží ke Střední a Západní Evropě, např. Temešvár nebo Bukurešť. Velkými problémy jsou zdravotnictví (staré vybavení), školství (špatná úroveň vzdělání[12], mimo velkých měst) a doprava (málo dálnic, špatný stav silnic,...).
Zemědělství
[editovat | editovat zdroj]V zemědělství pracuje 26 % obyvatel Rumunska, nicméně tvoří jen asi 4, 3 % HDP země.[13]
Mezi významné zemědělské lokality patří Bărăganská step, kde se pěstuje zejména kukuřice a tabák. Ve Velkouherské nížině se pěstuje pšenice. Severozápadní část země produkuje mimo jiné cukrovou řepu, slunečnice a brambory. Ke komerční těžbě dřeva dochází v lesích především poblíž Rumunsko-ukrajinských a Rumunsko-moldavských hranic.
Nejdůležitějšími hospodářskými zvířaty jsou pro Rumunsko prasata a skot. V zemi je několik mlékárenských podniků jako třeba Lactalis nebo Meggle. Na pobřeží Černého moře je rozvinutý rybolov a to hlavně lov makrel, sleďů, sardelí.[14]
Průmysl
[editovat | editovat zdroj]V posledních letech se Rumunsku daří rozvíjet vlastní průmysl. Sektor zaměstnává 26.4 % pracovní síly a vyprodukuje 32 % hrubého domácího produktu (HDP). Mezi nejvýznamnější odvětví se řadí IT průmysl (firma Bitdefender), automobilový průmysl (Dacia), chemický (Rompetrol).
Automobilový průmysl
[editovat | editovat zdroj]Rumunsko produkuje automobily a náhradní díly do aut a je v této produkci patrný nárůst během posledních let. V roce 2013 byla produkce 410 tisíc aut, za to v roce 2000 pouze 78 tisíc aut bylo vyrobeno v Německu. Nejvýznamnější automobilkou v Rumunsku je Dacia vlastněná Renaultem.[15] Ve městě Craiova funguje továrna Ford Motor Company.
Služby
[editovat | editovat zdroj]V roce 2003 sektor služeb představoval 55% HDP a zaměstnával 51,3% pracovní síly. Subkomponenty služeb jsou finanční, pronájmové a business aktivity (20,5%), obchod, hotely, restaurace a transport (18%), a ostatní aktivity (21,7%). Sektor služeb v Rumunsku se v posledních letech rozšířil a zaměstnává přibližně 47% Rumunů a představuje mírně více než polovinu HDP.
Největším zaměstnavatelem je prodejní sektor, zaměstnávající téměř 12% obyvatel. Prodejní sektor je primárně koncentrovaný v poměrně malých obchodních řetězcích seskupených v obchodních domech. V posledních letech vedl vzestup velkých obchodů, jako například hypermarkety Cora a Carrefour, k poklesu počtu zaměstnanců v tomto sektoru a k přesunu maloobchodních míst na předměstí.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Před 1. sv. válkou
[editovat | editovat zdroj]Ekonomika Rumunska vstoupila do moderní éry Drinopolským mírem (angl. Treatry of Adrianople) v roce 1829, který ukončil nadvládu Turků nad Rumunským územím. Ekonomický růst byl ovlivněn několika historickými milníky, jako byly například: Objevení a průmyslová těžba ropy (1857), politická unie mezi Valašskem a Moldavskem (1859), pozemkové reformy, přijetí nové vlastní měny- Leu (1867), nezávislost státu (1877), jakož i vybudování rozsáhlé dopravní sítě železnicí a cest Carolem I.
Meziválečné období
[editovat | editovat zdroj]Po rozpadu Rakouska-Uherska a Ruského Impéria (Vznik Ruské SFSR znamenal ztrátu mnoha území, tzn. i mnoha provincií dnešního Rumunska), se k Rumunskému království připojilo poměrně velké území, kde převládalo rumunsky mluvící obyvatelstvo (Transylvánie, Besarábie, Banat, Bukovina). Toto připojení území vytvořilo hranice Rumunska jak je známe dnes a mimo jiné také zapříčinilo změnu ústavy na více demokratickou (z důvodu mnoha reforem), což napomohlo velkému hospodářskému růstu (mezi lety 1923-1938 se zdvojnásobila a to i navzdory velké hospodářské krizi).
Po 2. sv. válce
[editovat | editovat zdroj]Po Druhé světové válce se Rumunsko drží na druhém místě v produkci jídla a ropy. Naleziště se nacházejí jak na zemi, tak i v Černém moři.
Po roce 1945 se území osvobozené Rudou armádou stalo součástí Východního bloku a přešlo po vzoru Sovětského svazu na plánovanou ekonomiku. Vznikla Rumunská socialistická republika. V tomto období Rumunsko zažilo rozsáhlou industrializaci a přestavbu na socialistickou společnost. Hospodářský růst byl v 70. letech 20. století dále podporován zahraničními úvěry, což nakonec vedlo k rostoucímu zahraničnímu dluhu, který dosáhl 11 - 12 miliard dolarů.
Dluh byl do značné míry splacen v 80. letech díky rozsáhlým úsporným opatřením, která připravila rumunské obyvatelstvo o základní spotřební zboží (Podobný nedostatek byl po celém Východním bloku). Před Rumunskou revolucí (1989), mělo Rumunsko HDP asi 800 mil Lei, tj. 53.6 mil. dolarů, z čehož 58% HDP pochází z průmyslu a dalších 15% ze zemědělství. Minimální mzda byla přibližně 2000 Lei, tj. 135 dolarů (3100 Kč).
Turismus
[editovat | editovat zdroj]Rumunsko je populární turistickou destinací s více než 15 miliony domácích i zahraničních turistů ročně. Rumunsko má města velkého kulturního zájmu (Bukurešť, Constanța, Brašov, Temešvár), pláže a přímořské resorty, lyžařská střediska, a dobře zachovalé venkovské regiony ceněné pro svou krásu a klid. Rumunsko je také destinací s mnoha náboženskými poutními místy, které každý rok navštíví několik tisíc návštěvníků.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Rumunska na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Population on 1 January [online]. Eurostat [cit. 2020-07-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f World Economic Outlook Database, October 2020 [online]. International Monetary Fund [cit. 2020-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Global Economic Prospects, June 2020 [online]. World Bank [cit. 2020-06-16]. S. 80. Dostupné online.
- ↑ "GDP per capita, PPP (current international $)", World Development Indicators database, World Bank. Database updated on 11 April 2016. Accessed on 14 April 2016.
- ↑ ANALIZA Familia Ionescu si rata saraciei la romani. Distributia saraciei in functie de zona, de numarul copiilor, dupa forma de proprietate (proprietar vs. chiriasi). Una peste alta, Statistica a numarat saracii Romaniei: sunt 4,77 milioane [online]. [cit. 2015-03-03]. Dostupné online.
- ↑ Labor force, total – Romania [online]. World Bank [cit. 2019-11-01]. Dostupné online.
- ↑ Unemployment by sex and age – monthly average [online]. Eurostat [cit. 2020-10-04]. Dostupné online.
- ↑ a b The World Factbook – Central Intelligence Agency [online]. [cit. 2018-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Euro area and EU27 government deficit both at 0.6% of GDP [online]. Eurostat [cit. 2020-04-28]. Dostupné online.
- ↑ Europe :: Romania — The World Factbook - Central Intelligence Agency. www.cia.gov [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-15.
- ↑ You are being redirected.... www.aecom.com [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Romanian education system struggles with funding, basic skills underachievement. Romania Insider [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Agriculture, forestry, and fishing, value added (% of GDP) - Romania | Data. data.worldbank.org [online]. [cit. 2019-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Školní atlas. 2012. vyd. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-7393-486-6.
- ↑ Romania’s automotive industry up 20% in 2018. Romania Insider [online]. [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. (anglicky)
