Eli Heckscher
| Eli Heckscher | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. listopadu 1879 Stockholm,  Švédsko |
| Úmrtí | 23. prosince 1952 (ve věku 73 let) Stockholm, Švédsko |
| Místo pohřbení | Severní hřbitov |
| Alma mater | Uppsalská univerzita Gothenburg University College |
| Povolání | ekonom, ekonomický historik, historik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Vysoká škola ekonomická ve Stockholmu Stockholmská univerzita |
| Choť | Ebba Heckscher (od 1907)[1] |
| Děti | Gunnar Heckscher |
| Rodiče | Isidor Heckscher |
| Příbuzní | Ella Heckscher (sourozenec) Sten Heckscher[2], Ivar Heckscher[2], Einar Heckscher[2] a Eva Heckscher[2] (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eli Filip Heckscher (24. listopadu 1879, Stockholm – 23. prosince 1952, Stockholm) byl švédský ekonom a historik ekonomie.
Život
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval na univerzitě v Uppsale, absolvoval roku 1904, doktorský titul (PhD) získal v roce 1907. Roku 1909 se stal profesorem na tehdy nově založené stockholmské vysoké ekonomické škole (Handelshögskolan i Stockholm). V roce 1929 byl jedním ze zakladatelů a prvním ředitelem Stockholmského institutu pro hospodářské dějiny.
Má i dnes význam především jako historik ekonomie, nicméně příspěl i k ekonomické teorii, zejména koncept komoditních bodů, který omezuje kolísání nesměnitelných papírových měn (práce Ekonomisk Tidskrift, 1916). Ve slavném článku z roku 1919 se zastával volného obchodu a rozšířil klasickou teorii komparativní výhody (obchod mezi zeměmi je vždy výhodný pro všechny): obchod mezi zeměmi dává výhodu každému za podmínky, že země vyvážejí statky, k nimž mají vhodné výrobní faktory a dovážejí zboží, k nimž je nemají. Tato myšlenka byla rozšířena jeho žákem, ekonomem Bertil Ohlinem, a je nyní známa jako Heckscher-Ohlinova teorie.
Slavnější se však staly jeho práce o ekonomické historii, nejoceňovanější z nich je jeho studie o vzniku merkantilismu nazvaná Merkantilismen (1931). Hojně citované jsou i práce Kontinental systemet (1918) a Sveriges ekonomiska historia (1935).[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eli Heckscher na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online.
- ↑ a b c d Tvåkammar-riksdagen 1867-1970. 1985. Dostupné online. [cit. 2022-04-14].
- ↑ http://www.britannica.com/biography/Eli-Filip-Heckscher
- Švédští ekonomové
- Švédští historikové
- Narození v roce 1879
- Narození 24. listopadu
- Narození ve Stockholmu
- Úmrtí v roce 1952
- Úmrtí 23. prosince
- Úmrtí ve Stockholmu
- Členové Královské švédské akademie věd
- Absolventi Uppsalské univerzity
- Držitelé čestných doktorátů Kodaňské univerzity
- Držitelé čestných doktorátů Univerzity v Oslu