Emil Buchar
| Emil Buchar | |
|---|---|
| Narození | 4. srpna 1901 Lázně Bělohrad nebo Horní Nová Ves |
| Úmrtí | 20. září 1979 (ve věku 78 let) Příbram |
| Alma mater | Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Zkušební komise pro učitelství na středních školách Univerzity Karlovy |
| Povolání | astronom, zeměměřič a učitel |
| Zaměstnavatelé | Center of Research in Astronomy, Astrophysics and Geophysics |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
RNDr. Emil Buchar, DrSc (4. srpna 1901, Horní Nová Ves, Lázně Bělohrad – 20. září 1979, Příbram) byl český pedagog, vědec – astronom a geodet, člen Mezinárodní astronautické federace, COSPARu a dalších organizací.
Vzdělání
[editovat | editovat zdroj]V Nové Pace absolvoval reálné gymnasium, pak v Praze Přírodovědnou fakultu Univerzity Karlovy.
Vědecké úspěchy
[editovat | editovat zdroj]První pracovní působení měl v letech 1925 až 1927 na hvězdárně Bouzaréah v Alžíru a zde objevil planetku 1055, kterou nazval Tynka.[1] Pak se vrátil do vlasti, nastoupil do Vojenského zeměpisného ústavu v Praze se zařazením měřický komisař. V dubnu 1939 se objevila zmínka, že jako první český astronom objevil novou kometu, jež se měla nacházet v souhvězdí Andromedy.[2] Ve skutečnosti byl Buchar ovšem šestým pozorovatelem komety Jurlof-Achmarof-Hassel.[3]
Po válce vyučoval na ČVUT v Praze, roku 1947 byl profesorem a rok poté děkanem Vysoké školy speciálních nauk ČVUT. Od roku 1952 byl člen korespondent Československé akademie věd.
Po vypuštění první umělé družice Země Sputnik 1 odvodil ze sledování jejího letu zploštění Země.[4]
Byl autorem mnoha odborných prací, např.:
- Tížnicové odchylky a geoid v ČSR (1951)
- Geodetická astronomie (1963)
Mezinárodní působení
[editovat | editovat zdroj]Profesor Buchar zastupoval naši republiku v řadě mezinárodních organizací. Byl členem Mezinárodní astronautické federace (IAF) a několika jejích komisí, členem Mezinárodní astronautické akademie, členem byra a exekutivního výboru COSPAR. Díky němu v roce 1960 byl národní výbor (komitét) COSPARu vytvořen i v Československu[5] a prof. Buchar mu předsedal 16 let.
Uctění památky
[editovat | editovat zdroj]- Na jeho památku byla pojmenována planetka (3141) Buchar objevená na hvězdárně na Kleti v roce 1984.[6]
- V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Bucharova.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ GRYGAR, Jiří. (1055) Tynka [online]. Planetky z našich luhů a hájů [cit. 2011-03-03]. Dostupné online.
- ↑ Český astronom objevil kometu. Lidové noviny. 1939-04-20, roč. 47, čís. 201, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Comet Notes. Popular Astronomy. 1939, čís. 47, s. 331–332. Dostupné online.
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Geodetické družice, s. 172.
- ↑ Encyklopedie kosmonautiky, str.102
- ↑ WOLF, Marek. (3141) Buchar [online]. Planetky z našich luhů a hájů [cit. 2011-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-12.
- ↑ NOVOTNÝ, Dan. MČ Praha 13: Názvy ulic [online]. Městská část Praha 13, 2013-04-29 [cit. 2016-12-22]. Dostupné v archivu.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 82.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 155.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha: Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 292–293.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emil Buchar
- Web Prostor[nedostupný zdroj]
- Web Zeměměřič
- Životopis na webu Kalendária
