Föreningen Vetenskap och Folkbildning
| Föreningen Vetenskap och Folkbildning | |
|---|---|
 | |
| Zkratka | VoF |
| Vznik | 1982 |
| Typ | nezisková organizace |
| Účel | osvěta |
| Předseda | Pontus Böckman |
| Počet zaměstnanců | 2800 (k r. 2017) |
| Oficiální web | www |
| info@vof.se | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Föreningen Vetenskap och Folkbildning (VoF) (švédsky: Sdružení pro vědu a populární osvětu) je sdružení, které tvoří švédskou odnož mezinárodního skeptického hnutí. Bylo založena v roce 1982 s cílem zvýšit povědomí veřejnosti o metodách a výsledcích vědy. Sdružení vydává čtvrtletník Folkvett a pořádá přednášky na témata související s vědou a pseudovědou.
Sdružení
[editovat | editovat zdroj]Současným předsedou je Pontus Böckman (který je také jedním z autorů podcastu European Skeptics Podcast a členem správní rady Evropské rady skeptických organizací ), Lina Hedman je viceprezidentkou.
Sdružení se v akademické obci těší poměrně velké vážnosti. Několik švédských univerzit nabízí kurzy využívající publikace jejích členů, mnozí členové jsou vědci a učitelé.[1][2][3]
Na přelomu let 2016/2017 mělo sdružení 2 800 členů.[4] Mezi tři významné členy patří profesor filozofie Sven Ove Hansson, který byl předsedou v letech 1982 až 1988, profesor molekulární biologie Dan Larhammar (předseda 1998-2004) a astronaut ESA Christer Fuglesang.[5]
Když bylo v roce 1982 založeno Sdružení pro vědu a populární osvětu, prohlásili, že „osvícenství“ ještě neskončilo. Asociace je součástí mezinárodní sítě organizací, obecně nazývané Skeptické hnutí, které si vzájemně vyměňují zkušenosti a informace o pseudovědě. Hlavním představitelem tohoto hnutí je Committee for Skeptical Inquiry (CSI), který byl založen v roce 1976 a byl vzorem pro vznik švédské pobočky. Americká organizace se zpočátku zaměřovala především na zkoumání paranormálních jevů, zatímco švédská zvolila obecnější přístup. Výraz "skeptik" je u sympatizantů sdružení poměrně častý. Zastánci někdy vyjadřují nespokojenost s tímto termínem, protože se domnívají, že naznačuje, že VoF zastává určitý konkrétní názor na vědu.[5]
Aktivity
[editovat | editovat zdroj]Sdružení vydává od roku 1983 čtvrtletník Folkvett (švédsky: Zdravý rozum).
Od roku 1987 sdružení uděluje ceny "Osvícenec roku" a "Podvodník roku".
Během Almedalenského týdne ve Visby (politická setkání) v roce 2011 uspořádalo sdružení spolu se svým členem Christerem Fuglesangem akci proti alternativní medicíně. Celkem jedenáct lidí se předávkovalo (desetinásobkem doporučené dávky) homeopatickým přípravkem Coffea Alfaplex[6], aby prokázali, že homeopatika nejsou účinná.[7][8] Akce byla inspirována kampaní 10:23 ve Velké Británii. Všichni účastníci se po předávkování cítili dobře.[9]
V roce 2015 sdružení provedlo průzkum veřejného mínění o postojích Švédů k vědě a různým otázkám v oblastech zájmu sdružení. Sdružení píše názorové články a aktivně působí proti pseudovědě v různých kontextech. Místní pobočky existují v Uppsale, Värmlandu, Stockholmu, Örebro, Göteborgu a Skåne. Největší veřejnou akcí sdružení je účast na každoročním knižním veletrhu v Göteborgu.[zdroj?]
Předsedové společnosti
[editovat | editovat zdroj]
Sven Ove Hansson, 1982-1988
Per Olof Hulth, 1988-1998
Dan Larhammar, 1998-2004
Jesper Jerkert, 2004-2008
Hanno Essén, 2008-2011
Martin Rundkvist, 2011-2014
Linda Strand Lundberg, 2014-2017
Peter Olausson, 2017-2018
Pontus Böckman, 2018-
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]V roce 2012 udělila obec Olofström ve spolupráci se Společností Harryho Martinsona sdružení Cenu Harryho Martinsona „za práci v martinsonovském duchu na ochranu poznání a rozptýlení bludů“[10][11], organizace Elöverkänsligas rätt proto podala na obec stížnost.[12]
Kritika
[editovat | editovat zdroj]Lidé, jejichž aktivity VoF a skeptici obecně označují za "pseudovědu" a "podvody", se k této organizaci vyjadřují kriticky.
Určitá kritika zazněla i ze strany akademiků. Filozof Martin Gustafsson ze Stockholmské univerzity tvrdí, že VoF zveličuje hrozby proti racionalitě a vědě a že se její představitelé mylně líčí jako outsidery ve válce proti rozšířeným pověrám. Tvrdí také, že osvícenský ideál svobodného myšlení je v rozporu s respektem k vědeckým autoritám, který VoF zastává.[13] Per-Anders Forstorp z Královského technologického institutu ve Stockholmu naznačuje, že VoF představuje pozitivismus a institucionalizovanou netoleranci.[zdroj?]
Sven Ove Hansson se k tomuto druhu kritiky vyjádřil:
„Z mého pohledu se VoF a obecně skeptické hnutí nevyznačuje žádným konkrétním názorem na vědu. ... Stejně jako mohou mít členové Amnesty International různé představy o hranicích svobody projevu, existuje ve VoF prostor pro odlišné názory v otázkách vědy a filozofie vědy. (Kritici někdy tvrdí, že organizace je plná pozitivistů. Nikdy jsem se s takovými nesetkal, ale VoF má mezi svými členy příznivce i odpůrce falzifikační teorie vědy Karla Poppera).“[14]
Zfalšovaná korespondence jménem sdružení
[editovat | editovat zdroj]Na začátku ledna 2016 vzbudila pozornost zfalšovaná tisková zpráva rozeslaná jménem VoF[15] a zveřejněná na webových stránkách Torbjörna Sasserssona vetenskap-folkbildning.nu a aretsforvillare.nu. Sassersson oznámil, že se svými akcemi hodlá přestat pouze v případě, že skutečné sdružení zastaví udílení svých cen.[16]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HELLMAN, Sten. God och dålig vetenskap FK1005, 7.5 högskolepoäng. [online]. Stockholms universitet, 22. 6. 2010 [cit. 2021-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-08-27. (švédsky)
- ↑ Vetenskap och tro, 5 p (A) [online]. Karlstads universitet [cit. 2021-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-28. (švédsky)
- ↑ Biologi för Filosofer 1p [online]. Göteborgs universitet, 16. 3. 2007 [cit. 2021-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-08-19. (švédsky)
- ↑ Historia [online]. Föreningen Vetenskap och Folkbildning [cit. 2021-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-25. (švédsky)
- ↑ a b Folkvettarkiv [online]. Föreningen Vetenskap och Folkbildning [cit. 2021-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-25. (švédsky)
- ↑ Orimligt ge skattemedel till bluffmedicin. Svenska Dagbladet [online]. Schibsted, 10. 7. 2011. Dostupné online. ISSN 1101-2412. (švédsky)
- ↑ SHANG, Aijing; HUWILER-MÜNTENER, Karin; NARTEY, Linda; JÜNI, Peter; DÖRIG, Stephan; STERNE, Jonathan AC; PEWSNER, Daniel. Are the clinical effects of homoeopathy placebo effects? Comparative study of placebo-controlled trials of homoeopathy and allopathy. S. 726–732. The Lancet [online]. 2005-08. Roč. 366, čís. 9487, s. 726–732. Dostupné online. DOI 10.1016/S0140-6736(05)67177-2. (anglicky)
- ↑ ERNST, E. A systematic review of systematic reviews of homeopathy: A systematic review of systematic reviews of homeopathy. S. 577–582. British Journal of Clinical Pharmacology [online]. Wiley-Blackwell, 2002-12 [cit. 2021-06-26]. Roč. 54, čís. 6, s. 577–582. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-26. DOI 10.1046/j.1365-2125.2002.01699.x. (anglicky)
- ↑ Fuglesangs överdos. www.expressen.se [online]. Bonnier AB, 7. 7. 2011. Roč. Expressen. Dostupné online. ISSN 1103-923X. (švédsky)
- ↑ Harry Martinson-priset 2012 [online]. Olofström [cit. 2012-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-19. (švédsky)
- ↑ OLOFSSON, Olaf. Förening får Harry Martinson-pris. Sveriges Radio AB [online]. 10. 1. 2012. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ Protester uteblev vid kritiserad prisutdelning. Sveriges Radio AB [online]. 6. 5. 2012. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ GUSTAFSSON, Martin. Folkbildare sätter krokben för sig själva. Svenska Dagbladet [online]. 10. 12. 2007. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ HANSSON, Sven Ove. Fakta eller fantasier: föreställningar i vetenskapens gränstrakter. Příprava vydání Jesper Jerkert. Stockholm: Leopard Förlag, 2007. 215 s. ISBN 9789173431620. Kapitola En rörelse av skeptiker?, s. 181–186. (švédsky)
- ↑ LARSSON, Ylva. Journalisten kallade DN "Årets förvillare" efter bluff. Dagens Media [online]. Dagens Media Sverige AB, 4. 1. 2016. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ GIERTTA, Helena. Årets förvillare inte utsedd. Journalisten [online]. 4. 1. 2016. Dostupné online. (švédsky)