Přeskočit na obsah

FIAT (automobilka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fiat Group Automobiles SpA
Logo
Logo
Základní údaje
Dřívější jménoFiat Group
Právní formaakciová společnost
Datum založení11. července 1899
Datum zániku12. října 2014
OsudObchodní značka Fiat je od ledna 2021 součástí koncernu Stellantis
NástupceStellantis
ZakladatelGiovanni Agnelli
SídloTurín, ItálieItálie Itálie
Adresa sídlaTurín, 101 26, Itálie
Souřadnice sídla
Klíčoví lidéJohn Elkann, prezident
Olivier François, CEO
Charakteristika firmy
Oblast činnostiautomobilový průmysl
ProduktyBravo, Panda, Stilo, Seicento, Idea, Croma, Ulysse, Doblò, Punto, Multipla, Sedici, Linea, Nuova 500, Tipo
Obrat58.529 miliard (2007)
Výsledek hospodaření2.054 miliard € (2007)
Zaměstnanci179 601
MajitelStellantis
Dceřiná společnostFiat-Automobil-Verkaufsgesellschaft
Identifikátory
Oficiální webwww.fiat.com
LEI54930007BBNT0XZVEU52
Některá data mohou pocházet z datové položky.

FIAT (původně zkratka z Fabbrica Italiana Automobili Torino), Fiat Automobiles S.p.A, byl do 12. října 2014 původní název automobilového koncernu, založeného v TuríněItálii v roce 1899 (jedna z nejstarších továren v Evropě). V roce 2024 je značka Fiat součástí automobilového koncernu Stellantis.

Byl to největší výrobce automobilů v Itálii. Koncern Fiat SpA vznikl rozdělením původní společnosti Fiat Group a fungoval do roku 2014, kdy proběhla fúze s Chryslerem a vznikl nový název společnosti Fiat Chrysler Automobiles (FCA) až do roku 2021, kdy proběhlo sloučení s francouzskou Groupe PSA do společnosti Stellantis.

Fiat 4 HP: první model značky
Fiat - plakát nabízený na bleším trhu v sicilské Catánii.
Fiat - plakát nabízený na bleším trhu v sicilské Catánii.

FIAT zahájil svou produkci automobilů modelem Fiat 4 HP (označovaný též jako 3 ½ HP nebo 3 ½ CV) (1899–1900), dodnes se zachovaly nejméně 4 kusy, jeden z nich je v muzeu automobilky v Turíně. Krátce nato následovaný modely 6 HP (1900–1901) a 8 HP (1901–1902). Od roku 1903 se vyráběl typ 12 HP, který jako první měl na štítku s výrobním číslem zkratku FIAT s charakteristickými písmeny. I když firma měla ve srovnání s jinými automobilkami té doby od počátku k dispozici velké moderní tovární haly, zpočátku se vyráběly jen desítky kusů aut ročně, např. typu Fiat 4 HP se vyrobilo celkem 24 kusů,[1] typu 8 HP 80 kusů[2] a typu 12 HP celkem 106 kusů.[3]

Fiat 501 Torpedo 1925

Následovala řada dalších modelů, zde jsou uvedené jen některé významné. Od roku 1908 Fiat vyráběl speciální taxíky, které se osvědčily zejména v New Yorku, Londýně a Paříži. Jejich hlavní výhodou byla na tu dobu nízká spotřeba paliva, asi 10 l/100 km.[3]

Fiat S76 Record, později znám také pod označením FIAT 300 HP Record, je automobil vyrobený v roce 1911 v dílně automobilky FIAT za účelem překonání pozemního rychlostního rekordu. V roce 1911 byla s tímto vozem překročena rychlost 200 km/h, v roce 1912 dosažena nejprve rychlost 225 km/h (nebylo však uznáno jako rekord pro nesrovnalosti v registraci), později byl překonán rekord na jednu míli s průměrnou rychlostí 295 km/h.

Do začátku 1. světové války byla provedena řada významných změn v konstrukci, organizaci a řízení výroby (sjednocení součástí vozů a redukce počtu součástek, zavedení svařování ad.). To umožnilo ihned po skončení války zahájit výrobu nového modelu 501 (1919–1926), kterého se vyrobilo již 47 600 kusů.[3]

V letech 1927 až 1929 bylo při výrobě karoserií dřevo nahrazeno kovem. Model 514P (1929–1932) měl kromě kovové karoserie jako první hydraulické tlumiče a vyráběl se v řadě dvoudveřových a čtyřdveřových provedení (spider, kupé, sedan, torpédo ad.). Jako zajímavost lze uvést, že byl licenčně vyráběn také v ČSR firmou Walter pod označením „Bijou". V roce 1932 začala výroba dalšího významného modelu 508. Vyráběl se až do roku 1937. Licenčně ho opět vyráběla firma Walter pod názvem „Junior" (ceny začínaly od 27 500 Kč pro verzi dvoudvéřový sedan), dále se vyráběl v automobilovém průmyslu Polska, (vůz Polski Fiat 508 byl a nejoblíbenější automobil konce 30. let v Polsku), Německu (NSU-Fiat) a Francii (Simca-Fiat). Celkem se vyrobilo 113 000 kusů.

V roce 1935 se začal vyrábět Fiat 1500 s celokovovou karoserií. Byl to jeden z prvních vozů testovaných v aerodynamickém tunelu, proto měl mimo jiné zapuštěné kliky dveří, světlomety v blatnících a celkově nízký aerodynamický odpor. S maximální rychlostí 115 km/h šlo o první sériový Fiat, který překročil rychlost 100 km/h. V historii automobilky Fiat existují dva modely označené číslem „1500“. Zde popsaný model (Fiat 1500 (1935) a v 60. letech 20. století vyráběný, zcela nesouvisející model, označený též Fiat 1500, součást modelové řady Fiat 1300/1500.)[3]

Přelomovým vozem se však stal model Fiat 500 Topolino (myška), první skutečně lidový vůz a předchůdce poválečných modelů Fiat 500 a Fiat 600, které se zásadním způsobem podílely na motorizaci Itálie a vyráběly se i v dalších zemích. Topolino navrhl Dante Giacosa v roce 1935 a vůz se vyráběl až do roku 1955! Celkem se ho vyrobilo 520 000 kusů.

Poslední předválečný vůz (vyráběný ve větším počtu) byl Fiat 508 C (navazující svým označením i některými konstrukčními prvky na starší model Fiat 508 z roku 1932) nazývaný též Balilla 1100 nebo Nuova Balilla 1100 z roku 1937. Vylepšená varianta se od roku 1939 zjednodušeně nazývá Fiat 1100 a vyráběl se (s určitými modifikacemi) až do roku 1950. Obdobně jako v případě Fiatu 1500 existují zde popsaný předválečný model (Fiat 1100 (1937)) a v letech 1953 až 1969 vyráběný Fiat 1100, z kterého byla odvozena i užitková verze Fiat 1100 T, vyráběná od roku 1957.

V roce 1937 začala výstavba a v květnu 1939 byla otevřena nejmodernější a největší automobilka v Evropě: závod Mirafiori. Plná kapacita továrny však byla využita jen několik měsíců. Převod výroby na válečné účely znamenal drastické omezení výroby osobních automobilů a úplné zastavení vývoje nových modelů (naopak výroba nákladních automobilů výrazně vzrostla, postupně se vyráběly i další komponenty pro armádu).[3]

Konec 2. světové války zanechal závody FIAT v hromadách suti. První automobily začaly opouštět továrny již na konci roku 1945. Vyráběly se tři základní modely: 500 „Topolino“, 1100 a šestiválcový 1500. Produkce velkého typu 2800 se zrušila. Teprve v roce 1948 a díky podpoře Marshallova plánu byla dokončena rekonstrukce všech továren a výroba se plně obnovila.

Koncem června 1948 se začal vyrábět modernizovaný FIAT 500 B. Motor byl upraven, přešel z ventilového rozvodu SV na modernější a účinnější OHV. Výkon se zvýšil z 13 na 16 k a maximální rychlost z 85 na 95 km/h. Karoserie vypadala prakticky beze změn. O necelé tři měsíce později, v září 1948, se začalo vyrábět první kombi italské masové produkce, FIAT 500 B "Giardiniera". Přední část a pohonná soustava byly totožné s modelem FIAT 500 B. Od A sloupku mělo velmi originální karosérii (nazývanou "Giardiniera") s dřevěnými stranami. Mělo 4 "skutečná" sedadla a kufr. "Zmodernizovány" byly i větší modely FIAT 1100 a 1500 přejmenováním na FIAT 1100 B a FIAT 1500 D.

Fiat 508B 1934 (též Walter Junior)
Fiat 508 B 1934
(též Walter Junior)
Fiat 508 C Balilla 1100: později Fiat 1100
Fiat 508 C Balilla 1100: později Fiat 1100
Fiat 1500 B
Fiat 1500 B 1938: testován v aerodynamickém tunelu

Osobní automobily

[editovat | editovat zdroj]

Uveden rok zahájení výroby prvního modelu v rámci dané modelové řady.

1936–1965

[editovat | editovat zdroj]
Fiat 1100 (1955): verze TV (Turismo Veloce), Familiare (kombi) a Berlina (sedan)

1966–1989

[editovat | editovat zdroj]
Fiat 124
Fiat 125
Fiat 130
Srovnání Fiat 124 a Fiat 125 a Fiat 130
Fiat 126
Polski Fiat 126p


Fiat Bravo (třídveřový hatchback)
Fiat Brava (pětidvéřový hatchback)
Srovnání Fiat Bravo (třídveřový) a Fiat Brava (pětidvéřový hatchback)
Fiat 500 F (1966) a Fiat 500 (2007): 0,5 m delší
Fiat Grande Punto – Auto Moto Show Katowice 2006

2011–dosud

[editovat | editovat zdroj]

Užitkové vozy

[editovat | editovat zdroj]

Většina užitkových vozů existuje i v osobní verzi.

  1. Fiat Heritage | Fiat [online]. [cit. 2017-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. 1905 Fiat 24/32 HP Series 2 [online]. [cit. 2008-03-20]. Dostupné online. 
  3. a b c d e Historie značky [online]. [cit. 2017-06-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy